Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
8 zvířecích obrů: Kdo jsou největší tvorové obývající souš, vodu či vzduch?

V historii planety Země nebyla o gigantická stvoření nouze. Současné podmínky, snad vyjma oceánu, obřím rozměrům až tak nesvědčí. Jaké rekordmany co do velikosti nalezneme mezi ptáky, plazy či obojživelníky?

SAVCI

Plejtvák obrovský

Délka: 30,5–33,6 metru

Váha: 190 tun

Dožití: 80–90 let

Plejtvák obrovský je největším zvířetem, které kdy obývalo planetu Zemi. Žije ve všech světových oceánech. Co do hmotnosti je především nejtěžším živočichem všech dob, na délku jej v minulosti zřejmě trumfli někteří druhohorní dinosauři.

Jen jeho jazyk váží asi 4 tuny, tedy jako dospělý slon. Anatomie jeho těla a speciálně uzpůsobená kůže mu snižují tření při plavání a rovněž zabraňují vzniku turbulencí.

Díky tomu může plejtvák plavat rychlostí až 37 km/h, a patří tak mezi nejrychlejší mořské tvory.

Mládě vypije 230 litrů mléka denně

Plejtváci se živí krilem, tedy drobnými mořskými korýši. Denně jich jediný obr spořádá 40 milionů. Stejně jako ostatní kytovci cedí plejtváci potravu přes kosticovité zuby (mají jich až 470), které připomínají velké síto. Rodí živá mláďata, která matka kojí.

Mléko plejtváků obsahuje až 50 % tuku a mládě jej vypije 230 litrů denně po dobu 8 měsíců. Tito obři hlubin mají vynikající sluch a velice efektivně pracují s přijatým kyslíkem – umějí ho využít 2–3krát efektivněji než suchozemští savci.

Plejtvák je největším živočichem všech dob.
Plejtvák je největším živočichem všech dob.

Slon africký

Délka: 7–9 metrů, výška v kohoutku 3–4 metrů

Váha: 6–7 tun

Dožití: 65–90 let

Největším živočichem aktuálně obývajícím souš je slon africký. Rekordní jedinec měřil v kohoutku 3,96 metru a vážil 10 400 kg. Obývá, jak už jeho jméno napovídá, především Afriku, a to jižně od Sahelu. Slon má jemný čich a dobrý sluch.

Chobot, vzniklý srůstem nosu a horního rtu, mu slouží k dýchání, čichání, nabírání vody k uhašení žízně (stříkají si ji do tlamy) i ke sprchování, k podávání potravy či k manipulaci s předměty. Obří ušní boltce zase využívá k ochlazování se během horkých afrických dní.

Komunikují díky vibracím šířeným půdou

Sloni jsou společenská zvířata, která se mezi sebou v rámci skupiny dorozumívají, a to několika různými způsoby.

Dokážou vytvářet nízkofrekvenční zvuky, slyšitelné i na velké vzdálenosti, komunikují také prostřednictvím seismických vln, které vytvářejí údery do předmětů či hlasem a vnímají je pomocí kostí a měkkých chodidel nohou.

Často k dorozumívání využívají také chobot, jímž se dotýkají ostatních, a nejrůznější sekrety, které jejich těla vylučují.

Slon je největším suchozemským savcem.
Slon je největším suchozemským savcem.

PTÁCI

Pštros dvouprstý

Výška: 1,8–2,7 metru, samice do 2 metrů

Váha: 90–130 kg, rekord 155 kg

Dožití: až 75 let

Pštros dokáže díky svým dlouhým nohám běžet rychlostí až 72 km/h, jde tedy o nejrychlejšího po dvou se pohybujícího živočicha na světě, zároveň je i největším ptákem současnosti, ač neumí létat.

Křídla využívají samci při tokání a samice jako slunečník pro svá mláďata. Nohy mají pštrosi holé, stojí na dvou prstech, odtud jméno, přičemž vnitřní prst využívají jako účinnou zbraň při kopání. Jsou to rovněž ptáci s nejdelším krkem.

Jejich oči s hustými řasami, které je chrání před prachem, jsou největší mezi suchozemskými tvory.

Opravdu strká pštros hlavu do písku?

Ač se o pštrosech traduje, že strkají hlavu do písku, aby se skryli před nepřítelem, vyloženě do země hlavu neschovávají.

Původ tvrzení může mít svůj základ v tom, že v případě ohrožení se pštrosi přitisknou k zemi, aby nebyl vidět jejich dlouhý krk, případně může pramenit z toho, že při krmení polykají tito ptáci kvůli lepšímu trávení písek a kamínky.

Je-li to však jen trochu možné, raději před nebezpečím utečou. Díky vynikajícímu zraku jsou výbornými hlídači a pozorovateli svého okolí.

Pštros se také pohybuje velmi rychle, až 72 km/h.
Pštros se také pohybuje velmi rychle, až 72 km/h.

Albatros stěhovavý

Délka: 1,35 metru, rozpětí křídel: 3,1 metru, rekord až 3,63 metru

Váha: 6–12 kg

Dožití: až 80 let

Tento velký mořský pták může díky svým obrovským křídlům trávit dlouhé hodiny ve vzduchu, při plachtění bez mávání využívá vzdušných proudů, a za den tak nalétá až tisíc kilometrů. Spatřit ho lze nad hladinou všech oceánů jižní polokoule.

Je to bílý pták s černo-bílými křídly, velkou hlavou a dlouhým silným zobákem.  Hnízdí v koloniích na mořských útesech, samice klade jediné vejce. O mládě se pak oba rodiče střídavě starají až 9 měsíců, proto mohou albatrosové hnízdit jen jednou za dva roky.

Popelnice světových moří a oceánů

Ač tradičně požírají zejména chobotnice, korýše a menší druhy ryb, případně mršiny plovoucí na hladině, nepohrdnou prakticky ničím. Proto jsou označováni za supy či popelnice světových oceánů.

Zkrátka sežerou, na co přijdou, protože neví, kdy se příště naskytne příležitost k získání potravy.

V tom jim pomáhá i žaludek s objemem až 4 litry a žaludečními šťávami s pH klesajícím až k hodnotě 0,5 (u člověka mezi 1–2), což už je opravdu hodně silná kyselina, schopná rozložit prakticky cokoli.

Albatros má největší rozpětí křídel.
Albatros má největší rozpětí křídel.

PLAZI

Krokodýl mořský

Délka: kolem 6 metrů, nejdelší změřený 6,3 metru

Váha: cca 1 tuna, rekord 1,2 tuny

Dožití: 70 let

V současnosti největší z žijících krokodýlů a nejmohutnější plaz světa obývá jižní a jihovýchodní Asii včetně Indonésie, objevuje se však i u pobřeží severní Austrálie.

Má v oblibě teplejší vodu, nedrží se však jen u břehu, ale klidně se vydá i na širé moře, až tisíc kilometrů od pevniny. Na zadních končetinách má sice plovací blány, k plavání však více využívá vlnění svého svalnatého ocasu.

Ve vodě napadá želvy, ryby, obojživelníky i velké savce, útočí jim na krk a pak je stáhne pod vodu, kde je utopí.

Ročně zabije až 300 lidí

Kořist loví také zespoda ve vodě, to pak útočí na zranitelné břicho. Napadá i člověka, ročně má na svědomí zhruba 300 lidských životů. Do kořisti se zakousne velkými čelistmi a otáčením tlamy z ní rve velké kusy masa.

Jeho vzácná kůže se používá na výrobu luxusních bot a kabelek, proto byl v minulosti na pokraji vyhynutí. Dnes již nepatří k ohroženým druhům. Jediná samice totiž klade 25 až 60 vajec, po vylíhnutí pak mláďata ještě několik dní střeží.

Svoje kořisti loví nejčastěji z vody.
Svoje kořisti loví nejčastěji z vody.

OBOJŽIVELNÍCI

Velemlok čínský

Délka: kolem 115 cm, výjimečně až 180 cm

Váha: 25–30 kg

Dožití: alespoň 60 let

Velemlok žije v čínských potocích a jezerech a je považován za kriticky ohrožený druh, protože mizí jeho přirozené prostředí. Je to černý obojživelník s velkou hlavou a malýma očima.

Špatně proto vidí, ale při pohybu ve vodě se orientuje díky smyslovému orgánu, který se mu táhne od hlavy až k ocasu a je citlivý na vibrace. Velemloci jsou samotáři, ve dne se skrývají pod balvany a loví až v noci.

Nehybně čekají ve vodě, ale jakmile se přiblíží kořist, rychle proti ní vyrazí s otevřenou tlamou a nasají ji až do hltanu.

Kyslík přijímá také pokožkou

Samice kladou asi 500 vajíček do nory, který ústí do vody. Snůšku pak hlídá sameček, dokud se nevylíhnou larvy. Ty dýchají vnějšími žábrami, ve třech letech pak procházejí metamorfózou v dospělce, kdy jim žábry zaniknou a mladí mloci začnou dýchat plícemi.

Významnou část kyslíku ale přijímají také pokožkou. Aby byla její plocha co největší, mají ji na bocích poskládanou do záhybů. Celý život stráví ve vodě. U nás jsou velemloci čínští k vidění v Zoo Praha.

Velemlok je považován za kriticky ohrožený druh.
Velemlok je považován za kriticky ohrožený druh.

RYBY

Vyza velká

Délka: až 8,5 metru

Váha: kolem 1000 kg, nejtěžší jedinec měl 1571 kg

Dožití: až 120 let

Žije zejména v tzv. brakických vodách (mají koncentraci soli na pomezí mezi mořskou a sladkou vodou), převážně v povodí Kaspického, Černého a Azovského moře, dříve byla k vidění i v dolních tocích Moravy a Váhu.

V průběhu svého života tak vyza střídá sladkovodní i mořské prostředí, proniká i hluboko do řek. Jde o dravou rybu, živí se převážně bezobratlými a korýši, v dospělosti je schopna díky své obří tlamě nasát i ryby vážící až několik kilogramů.

Její jikry jsou přeměňovány na nejkvalitnější kaviár

Pohlavně dospívá tato jeseterovitá ryba pozdě, samci ve věku 12–14 let, samice 16–22 let, množí se třením v řekách. Jikry tvoří pětinu váhy samice, jediná disponuje mezi 360 000 až 7 700 000 kusů jiker.

A právě kvůli jikrám, známým také jako černý kaviár, je vyza lovena, a proto se ocitla na seznamu kriticky ohrožených druhů. Kaviár vyzy je totiž považovaný za nejkvalitnější na světě. Jeho cena se pohybuje kolem 4 000 korun za 50 g.

PARYBY

Žralok velrybí (obrovský)

Délka: 9–12 metrů, nejdelší exemplář měl 18,8 metru

Váha: až 19 tun

Dožití: 60 až 150 let

Největší žijící zástupce žraloků má charakteristické zbarvení – světlé skvrny a pruhy na tmavém pozadí. Tloušťka jeho kůže je až 10 cm. Vyskytuje se v tropických oblastech všech tří oceánů.

Má relativně velkou tlamu, napříč měří asi 2 metry a vešlo by se do ní až 5 lidí. Pro člověka však tento mořský kolos nebezpečný není, živí se totiž planktonem a drobnými rybkami.

Jeho zuby jsou malé, uvnitř ústní dutiny má ještě jakési síto tvořené výrůstky, kterým filtruje vodu.

Samice má v těle různě vyvinutá embrya

Na rozdíl od ostatních žraloků není moc dobrým plavcem, v oceánu se pohybuje rychlostí jen kolem 5 km/h. Je vejcorodý, v jednom vrhu rodí samice až 300 mláďat o délce kolem půl metru.

Přičemž v její děloze se nachází embrya v různém stádiu vývoje – od vajíček po mláďata těsně před porodem, přičemž všechna pochází ze stejného spermatu. Samice je totiž schopna si sperma z jednoho páření uchovat v těle a vystačí ji na několik vrhů mláďat.

Tito žraloci jsou totiž samotáři, proto je zřejmě jejich páření ojedinělou záležitostí.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Bylo povinností královského lékaře kárat vládce?
Muž v taláru pospíchá ulicemi města. Lidé, které potkává, jej uctivě zdraví. Jako by je ani nevnímal, má práce nad hlavu. Teď ho čeká medicínská přednáška na lékařské fakultě, pak bude studenty seznamovat s taji astronomie a u dvora má naplánovanou audienci…   Vystudovat medicínu nebylo již ve středověku jen tak. Zájemce musel nejprve strávit […]
Fred Astaire: U filmu mu dali nejdřív košem
Elegán s graciézními pohyby tančí ve světle reflektorů. Miláček národa stále hledá partnerku, která mu bude důstojným protějškem. A pak jednoho dne spatří tu pravou. Světový film v tu chvíli získá legendu – duo Ginger a Fred.   Přistěhovalec z Rakouska Fritz Austerlitz (1868–1923) pracuje v pivovaru v americké Nebrasce a se svým životem je docela spokojený. […]
Palác makedonských králů: Navrhl ho autor jednoho z divů světa?
Kráčí s hlavou hrdě vztyčenou. Konečně se dočkal. Po násilné smrti svého otce Filipa II. je Alexandr Makedonský prohlášen králem. Ke slavnostnímu okamžiku přitom dochází v honosném paláci v Aigai, tehdejší metropoli království.   Velkolepé sídlo nechal vystavět už Alexandrův otec Filip II. (asi 382–336 př. n. l.). K dílu snad přizval věhlasného architekta Pythea […]
Galerie krásek: Na zdi se potkaly princezna s dcerou ševce
Za jeho vlády se z bavorského Mnichova stává centrum kultury a umění. Král Ludvík I. miluje malířství, sochařství i architekturu. Je ale také znalcem ženských půvabů a právě největším krasavicím své doby se rozhodne zasvětit celou obrazovou galerii.   Galerie krásek není v éře Ludvíka I. Bavorského (1786–1868) žádnou novinkou. Pyšnili se jimi vládci z […]
Zajímavosti
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
Fascinující amazonská džungle nemusí skrývat jen dosud neznámé rostliny a „běžná“ zvířata. Možná se v ní potlouká tvor, se kterým byste se rozhodně setkat nechtěli. Podle některých popisů připomíná Bigfoota a i když jde podle všeho o legendu, reálný předobraz toto monstrum zřejmě opravdu má!   Pohybuje se prý pomalu a nenápadně a většinou zůstává […]
Janet Parkerová: Poslední úder pravých neštovic
Je tomu 46 let, kdy v naprosté izolaci zemře poslední oběť pravých neštovic, britská fotografka Janet Parkerová (1938–1978). Stane se tak v době, kdy už mají být minulostí, protože svět po dlouhém boji oslavuje jejich oficiální vymýcení.   Je jí čtyřicet. S manželem Josephem mají dva psy a malý domek na předměstí Birminghamu. Pracuje jako […]
Kuna, kohout, jednorožec: Jak přišly státy ke svým symbolům?
Každá země má svoji vlajku, státní znak, hymnu… a většinou také symbolické zvíře! Jak ale vybrat to pravé?   Ocitli jste se na území dnešního Chorvatska v době středověku a musíte zaplatit daně? Peníze si nechte, platí se tu kunami – stačí je stáhnout z kůže! Kožešina z drobných šelem je natolik výhodným artiklem, že […]
Cesta kostí: Děsivá jízda po nejdelším pohřebišti světa!
Její oficiální označení, tedy R504, nic moc neřekne. Stačí se ovšem zmínit o „Cestě kostí“, jak je kolymská silnice přezdívána, a na povrch se začnou drát hrůzy, které její stavbu provázely. Podepsán pod nimi není nikdo jiný než Josif Vissarionovič Stalin.   Oblasti, kudy vede, se říká ledová poušť. Jde o jedno z nejchladnějších míst […]
Záhady a napětí
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?      Rozlehlými prostorami […]
Záhada hliněné destičky z Turecka: Jaký rituál ukrývá text psaný neznámým jazykem?
Archeologové během loňských vykopávek v Turecku objevili hliněnou tabulku popsanou dosud neznámým mrtvým jazykem používaným před více než 3000 lety. Z doprovodného textu v chetitštině vyplývá, že tabulka zachycuje nějaký starověký rituál. Podaří se vědcům jazyk rozluštit a dávný rituál přečíst?   „Byl objeven nový indoevropský jazyk.“ Těmito slovy představuje vedoucí archeologických vykopávek Prof. Dr. […]
Mystérium jménem egregory: Jde o naše strážné anděly?
V uplynulých desetiletích se zrodilo mnoho nových esoterických konceptů pracujících s existencí nehmotné energie nebo rovnou bytostí, které žijí mimo dosah našich obyčejných smyslů. Mezi tyto bytosti patří i tajemné egregory. Jde o andělské bytosti, které nad námi bdí, nebo jsou spíš negativní povahy?   Váš život prochází turbulentním obdobím. Právě jste změnili práci a […]
Moře na pobřeží Texasu vyplavuje lahve použité při magických rituálech
Na texaských se plážích se v poslední době začaly objevovat záhadné „čarodějné lahve“, podle všeho jde o relikvie použité při magických rituálech. Velmi často tyto nádoby obsahují lidskou moč, vlasy, odstřižené nehty, rezavé špendlíky a další podivné objekty. Jak se do moře dostaly a k čemu měly sloužit?   Moře občas na pevninu vyplaví lecjaké […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
skutecnepribehy.cz
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
Naši začali mluvit o rozvodu. Byla jsem rozmazlený jedináček a představa, že by se mi najednou zhroutil domov, byla pro mě zničující. Když mi naši opatrně naznačili, že se budou rozvádět, zhroutil se mi svět. Pocit jistoty splaskl jako propíchnutý balonek. Ještě nikdy v životě jsem se necítila tak mizerně. Nevěřila jsem svým uším. Nevěřila jsem, že to
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
iluxus.cz
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
Světový šampionát ABB FIA Formula E se jako obvykle zastaví v Monaku. A pro tento sedmý ročník slavného závodu se společnosti DS Automobiles a PENSKE AUTOSPORT rozhodly oslavit prestiž a půvab proslul
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
epochanacestach.cz
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
Je to už sedm století, co na skalnatém kopci v Javořických vrších vzniklo lovecké sídlo pánů z Hradce. O své přežití do dnešních časů musel sice bojovat, ale ten boj vyhrál a patří mezi perly celého kraje. Podle pověsti si pán zdejšího kraje zatoužil vystavět na skále hrad, ale nedostávalo se mu peněz. Upsal proti duši ďáblu,
Nepečený dort s malinami
tisicereceptu.cz
Nepečený dort s malinami
Tvaroh můžete nakombinovat s ricottou nebo také řeckým jogurtem. Ovoce použijte podle sezony nebo podle toho, jaké máte u vás doma rádi. Ingredience Na 1 kulatou formu 300 g kakaových sušenek
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
nasehvezdy.cz
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
Chvíli se zdálo, že je Denisa Nesvačilová (32) znovu šťastná. Jenže bohužel má asi opět srdce na cáry. Románek s pohledným kolegou podle všeho nevyšel. Měl se k ní chovat jako princezně, zahrnovat
Pozor na noční pohled z okna!
enigmaplus.cz
Pozor na noční pohled z okna!
Odedávna existuje celá řada lidových pověr. Ty skutečně nejděsivější z nich se pak většinou týkaly temné části dne, tedy noci. Lidé pevně věřili, že za tmy se nemá vycházet z domu a není ani dobré dív
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
21stoleti.cz
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen
Vepřová žebírka glazovaná pivem
nejsemsama.cz
Vepřová žebírka glazovaná pivem
Žebra můžete podlévat jak černým pivem, tak světlým ležákem. Ingredience na 6 porcí: 500 ml černého piva 2 kg vepřových žeber 1 lžíce sójové omáčky 1 lžička uzené papriky 1 lžíce olivového oleje sůl barevný pepř Postup: Vepřová žebra omyjte, osušte a rozdělte na větší díly tak, aby se vám porce vešly do pekáče. Připravte si směs, kterou budete
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
historyplus.cz
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
Znavený mnich se opile olízne. Trochu přebral, jenže tahle várka piva se opravdu povedla. Tíží ho výčitky svědomí, na paměti má varovná slova biskupa. Zítra ale všechno dožene. Modlitbám se bude věnovat s ještě větší intenzitou než jindy.   Zpracování chmele na zlatavý mok se jako první u nás ujímají kláštery. „Protože měly vlastní výrobu piva,
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
epochaplus.cz
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
Opatrně prochází bránou, na níž je nápis „Arbeit macht frei“. Sovětští vojáci doufají, že dobyli nacistickou továrnu, jenže po pár krocích zírají do prázdných očí stovek lidí v pruhovaných mundúrech. Ti jsou vyhublí, mají strach a neví, co od příchozích čekat! Onoho 27. ledna 1945 postupují Sověti k polskému městu Osvětim. Rozsáhlý komplex považují za nacistickou továrnu,
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
panidomu.cz
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
Dřevo je nesmírně příjemný a oblíbený materiál, přitom jeho krásu někdy zbytečně zakrýváme. Zde je pět inspirací, jak ji naopak co nejvíce ukázat. Ze starých dřevěných rámů se dá vytvořit jednoduchá konstrukce, která se báječně hodí jako opora pro kytice ze suchých rostlin. Suché traviny (a právě tak suché květy) v ní dokonce vypadají lépe