Biblický Jób měl dobrý důvod prolévat slzy. Podle nich získává jméno i tropická obilnina slzovka obecná, které se říká též Jóbovy slzy.

Její semena totiž tvarem slzy skutečně připomínají a jsou využívány jako prostředek lidové medicíny, nutričně hodnotná potravina i ozdoba.

Rostlina pochází ze zemí jihovýchodní Asie, konkrétně z Myanmaru, Indie, Číny a Malajsie. Je jednou z prvních domestikovaných plodin, což umožnilo její široké využití v různých kulturách po tisíciletí.

Pěstovaná odrůda má měkčí semena, která jsou vhodná k vaření, zatímco u divokých rostlin mají tvrdší obal, který ztěžuje konzumaci.

Archeologické nálezy ukazují, že Jóbovy slzy se pěstovaly již v neolitické Číně kolem roku 3000 před naším letopočtem a byly pravděpodobně používány k vaření piva spolu s ječmenem a jinými plodinami.

Rostlina se také dostává do Japonska, kde je pěstována spolu s rýží. Pozůstatky této plodiny byly nalezeny i na archeologických nalezištích v Indii, kde se předpokládá její pěstování zhruba od roku 2000 před naším letopočtem.

Díky domestikaci se semena Jóbových slz dají nejen snadněji zpracovat, ale stanou se také nutričně cenným zdrojem potravy pro různé civilizace.

Slzy plné zdraví

Semena slzovky obecné jsou bohatá na živiny a mají mnoho zdravotních přínosů. Obsahují vysoké množství bílkovin, vlákniny, vitamínů skupiny B a minerálů, jako je železo, vápník a zinek.

Najdeme v nich rovněž 8 typů aminokyselin. Jsou také přirozeně bezlepkové, takže jsou vhodné pro osoby s celiakií nebo citlivostí na lepek.

Mezi hlavní přínosy Jóbových slz patří podpora trávení díky vysokému obsahu vlákniny, která předchází zácpě a pomáhá zbavit organismus škodlivých látek.

Obsažené antioxidanty podporují obranyschopnost a chrání tělo před škodlivými volnými radikály. Pravidelná konzumace může pomoci snížit i hladinu „špatného“ cholesterolu v krvi. V kuchyni mají tato cenná zrnka široké využití.

Mohou být přidávána do polévek, salátů, kaší nebo jako příloha k hlavním jídlům. Pražená se hodí jako zdravá svačina, po pomletí na mouku se používají při pečení.

K modlitbě i ochraně

V některých asijských zemích se ze semen slzovky vyrábějí destilované likéry nebo se z nich vaří pivo.

Rostlina je zmíněna ve starověkém lékařském spisu Chuang-ti nej-ťing, základním díle tradiční čínské medicíny, které bývá připisováno legendární postavě Žlutého císaře, jenž měl žít zhruba v období mezi lety 2711 a 2597 před naším letopočtem.

V mnoha kulturách jsou Jóbovy slzy považovány za symbol ochrany a štěstí…Z divoce rostoucích rostlin slzovky se semeny s tvrdým obalem, majících modrošedou barvu a porcelánový vzhled, se proto dělají šperky, které mají nositele ochránit před zlými silami a přinášet mu štěstí.

Vyrábějí se z nich také náboženské předměty, jako jsou buddhistické modlitební korálky nebo křesťanské růžence. Jeden růženec z Jóbových slz vlastnil dokonce i papež Jan Pavel II. (1920–2005).