„Jejich jízda je slabá,“ hlásí Hannibalovi jeho vyslanci, kteří se právě vrátili z tábora Římanů. Punský vojevůdce se tedy odhodlá k rozhodující bitvě. Netuší však, že Scipiona těsně před ní posílí asi 6000 numidských jezdců.

Do bitvy u Zamy, k níž dojde na dohled Kartága (v dnešním Tunisku) v rámci druhé punské války, vyšlou Římané méně pěších jednotek než obávaný soupeř Hannibal (247–183/181 př. n. l.). Zato ale disponují početně větší římskou a numidskou jízdou.

Hannibal sice nasadí do první linie asi 80 válečných slonů, ti ale nejsou příliš trénovaní. Svoji pěchotu rozmístí do tří řad. První dvě linie mají za úkol vyčerpat římské legionáře a vnést mezi ně chaos.

Poslední řadu tvoří veteráni Hannibalovy armády, kteří se zúčastnili už italského tažení. Právě jejich válečné umění má rozhodnout o výsledku celé bitvy…

Překvapivý manévr

Publius Cornelius Scipio (236–183 př. n. l.) se však z předchozích římských proher poučil a zahájí bitvu překvapivým manévrem. Své jednotky takticky seřadí tak, že mezi nimi vzniknou velké mezery.

Těmi pak projde většina Hannibalových slonů, aniž Římanům způsobí vážnější škody. Některé z nich dokonce vyplaší hluk, působený Římany, natolik, že se obrátí proti vlastní jízdě.

Následuje střet hlavních uskupení znepřátelených vojsk. Římané a jejich spojenci získávají nad protivníkem převahu a snadno ho přemohou.

Chyby na obou stranách

Dopustí se ale chyby! Místo, aby napadli nechráněnou kartaginskou pěchotu, pustí se do pronásledování nepřátelské jízdy. Hannibal toho využije a vyšle do boje své veterány ze třetí linie, aby unavené Římany dorazili. Těm se však podaří hrozící porážku odrazit.

Jejich jezdectvo upouští od dalšího pronásledování Hannibalovy jízdy a vpadne jeho pěchotě do zad. Tím naruší její bitevní uspořádání a donutí Kartagince k ústupu. „Zvítězili jsme!“ radují se Římané. Triumfující Scipio požaduje úplnou kapitulaci nepřátel.

Oslabené Kartágo se mírovým podmínkám nakonec podvolí. Definitivně tak přestane narušovat římskou nadvládu ve Středomoří.