Při vyslovení názvu svého času nejpřísnější věznice v USA naskakovala husí kůže i těm nejotrlejším lotrům. Není divu, zdejší režim byl opravdu krutý. Platila zde maximální izolace a zákaz hovoru mezi vězni.

Pokud vězeň porušil některé z pravidel, čekal ho tvrdý trest – pobyt na samotce, což bylo až 19 dní v chladu, tmě a s minimem jídla. Všichni vězni toužili z tohoto pekla na zemi utéct, 36 z nich se o útěk pokusilo. Byl někdo úspěšný?

Ostrov Alcatraz získal své jméno díky španělskému námořníkovi, Juanu Manuelu de Ayalovi (1745–1797), který jej v roce 1775 označil za Isla de los Alcatraces (Ostrov terejů, což jsou mořští ptáci).

Od roku 1850 sloužil Alcatraz jako obranná pevnost, později zde vznikla i vojenská věznice.

Nejvíce se ale proslavil jako přísně střežená federální věznice, která na ostrově pokřtěném „Skála“, obklopeném chladnými vodami Sanfranciského zálivu, fungovala mezi roky 1934–1963.

Vězení pro Al Caponeho

Mezi její první obyvatele patřil i slavný Al Capone, který si zde v cele číslo 181 odpykával trest až do roku 1939, kdy mu bylo povoleno odejít do svého domu v Miami, kde zemřel na syfilidu.

Během jeho pobytu na Alcatrazu se mezi americkými vojáky rozšířilo úsloví: „Kalhoty mi pere Al Capone.“ Vojenské uniformy se totiž v tu dobu skutečně praly v prádelně na Alcatrazu, kde slavný mafián pracoval.

Velký útěk

Celkem se z Alcatrazu pokusilo uniknout 36 vězňů během 14 pokusů. Z nich bylo 23 znovu chyceno, šest zastřeleno, dva se utopili a pět jich bylo označeno za chybějící s tím, že se pravděpodobně utopili.

Nejslavnější pokus o útěk proběhl v červnu 1962. Trojici vězňů se podařilo uprchnout, ale neexistují důkazy o tom, že přežili.

Drahá záležitost

V roce 1963 byla zdejší federální věznice zrušena, protože náklady na její provoz převyšovaly ty v jiných věznicích. Budovy byly také vlivem neustálého působení mořské vody ve špatném stavu.

V roce 1969 došlo k „okupaci ostrova“ potomky původních indiánů, kteří si zde chtěli zbudovat kulturní centrum. Kvůli sporům ji ale vláda v roce 1971 ukončila. Dnes je Alcatraz významnou historickou památkou i oblíbenou turistickou destinací. Ročně jej navštíví asi milion turistů.

Samotka

Pokud vězeň porušil nějaké z 52 vězeňských pravidel, byl přeložen na samotku. Měla ocelové zdi a na podlaze byla díra, do které vězni vykonávali potřebu. Proto si samotka mezi vězni vysloužila označení „díra.“ Byli na ni zavíráni nazí, čas trávili potmě. Strava byla velmi omezená.

Velký útěk

Celkem se z Alcatrazu pokusilo uniknout 36 vězňů během 14 pokusů. Z nich bylo 23 znovu chyceno, šest zastřeleno, dva se utopili a pět jich jich zmizelo s tím, že se pravděpodobně utopili.

Nejslavnější pokus o útěk proběhl v červnu 1962. Trojici vězňů se podařilo uprchnout, ale neexistují důkazy o tom, že přežili.

Proč byl Alcatraz nejbezpečnější věznicí?

Poloha Alcatrazu, jeho vnitřní uspořádání a zabezpečení, to vše z něj mělo učinit vězení, ze kterého nebylo možné uniknout.

Ostrov byl obklopen chladným mořem se silnými a měnícími se mořskými proudy.

Bylo zde 90 strážců, jež se střídali v osmihodinových směnách, kteří vězně přepočítávali až 12x denně.

Alcatraz disponoval systémem na rozptýlení slzného plynu, přičemž únikové cesty byly vyznačeny na podlaze.

V budově věznice byly nainstalovány detektory kovu.

Vězni byli nuceni se sprchovat velmi teplou vodou, aby si nezvykli na studenou vodu, která by jim usnadnila útěk.

Moře v zálivu mělo totiž průměrnou teplotu 10 °C.

Strážci mezi vězni šířili povídačky o tom, že vodami v okolí pevnosti plují hejna žraloků. Žádné záznamy o napadení však neexistují.

Život za mřížemi (Vida tras las rejas)

Denní režim byl stále se opakující rutinou. Osobní svoboda vězňů byla omezena na minimum, disciplína přísně vyžadována.

Al Capone, nejznámější ze 1576 vězňů, kteří prošli Alcatrazem, zde byl vězněn 4 a půl roku.

Vězeňské jídlo nejen, že muselo být dobré, ale dokonce i pěkně servírované, aby se zabránilo vzpourám vězňů.

Dozorci, kteří hlídali a kontrolovali vězně, u sebe neměli zbraně. Jinak byla ale věznice vybavena dostatečným arzenálem včetně střených zbraní a bomb se slzným plynem.

Vězni, kteří porušovali pravidla, byli umístěni na samotku. Těm nejnásilnějším byla nasazována pouta.  (Jiná fotka? Cely kachličkované nebyly…).

Za dobré chování byla vězňům přidělována práce v dílnách, v továrně, v prádelně nebo v kuchyni.

Jídlo připravovali vězni. Proto byly v místě pro odkládání nožů nakresleny jejich siluety, aby bylo rychle možné zjistit, zda některý z nich nechybí.

Vězni měli o víkendech povoleno hrát stolní hry nebo sportovat v rekreační zóně.