Aztéčtí válečníci směli popíjet alkohol

Zabít nepřítele v boji není žádné velké umění. Zajmout ho a přivést domů jako budoucí oběť bohům už ale ano. Bojovník, který se takto zmocní aspoň 20 soupeřů, může být přijat mezi elitu aztécké armády. Stane se orlím, nebo jaguářím válečníkem…

Jsou nejstatečnější a pro nepřátele nejděsivější. Svůj původ odvozují od dvou božstev, která se podle legend obětovala pro to, aby zachránila Slunce. Ve společnosti se proto takoví bojovníci těší obrovskému respektu.

Pokud nejsou urozeného původu a mezi orlí nebo jaguáří válečníky se dostali jen díky svým úspěchům na bitevním poli, požívají stejných výsad jako aztécká honorace.

Jsou zbaveni povinnosti odvádět daň z půdy, mohou vlastnit konkubíny, zdobit se drahými šperky, večeřet v královském paláci a popíjet alkoholický nápoj pulque, vyráběný z agáve.

Aztéčtí válečníci se učí bojovat již od puberty.

Strážci pořádku

Jejich život je soustavný boj. Aztéčtí chlapci se v něm zdokonalují již od puberty. Pokud se nepohybují na bitevním poli, fungují orlí a jaguáří válečníci jako jacísi strážci pořádku a ochránci kupců v Tenochtitlánu.

Do města doprovázejí i zajatce, kteří budou obětováni bohům. Někdy s nimi svádějí rituální zápas, při němž je odsouzenec na smrt pevně svázán a oni na něj útočí zbraněmi, dokud ho neubijí.

Mimo jiné dohlížejí na pořádek v Tenochtitlánu.

Se silou dravce a šelmy

Orlí válečníci nosí přilbici připomínající hlavu dravce, bohatě zdobenou peřím. Její otevřený zobák jim slouží místo hledí. S nasazenou hlavou jaguára a v kůži šelmy pak vyrážejí do boje jejich kolegové. Obě skupiny válečníků věří, že v bitvě získají živočišnou sílu.

Děsivá zbraň

Typickou zbraní aztéckých válečníků je dřevěná palice, opatřená po obou stranách ostrými kusy obsidiánu – sopečného skla. Nazývá se macuahuitl a pro nepřítele se stává postrachem.

Bojovník ho s ní může smrtelně zranit, ale při dobré trefě ho pouze omráčí, aby z něj učinil svého zajatce a potenciální oběť bohům. To se mezi Aztéky cení víc.

Skvěle ovládají dřevěnou palici s ostrými kusy obsidiánu.

Na cesty praktické

Dřevěný štít – chimalli – je barevně bohatě zdobený, v případě orlích válečníků navíc opatřený ptačím peřím. Někteří bojovníci ovšem používají štít vyrobený z pevné vrstvy látky. Ten je pak možné během pochodu složit.

(Zdroj: HISTORY revue)