Balkánská kuchyně převažuje od Maďarska přes Rumunsko, Bulharsko, státy dřívější Jugoslávie až po Albánii a liší se především krajovými specialitami.

Její rozmanitost je dána také historicky, když se vzájemně prolínala a ovlivňovala s kuchyněmi italskou, tureckou, maďarskou a rakouskou. Je odlišná i podle místa, odkud pochází – ve vnitrozemí je spíše chudá, na pobřeží bohatá. A čím dál víc na východ, tím je patrnější i vliv Orientu.

Skladba jídelníčku

Balkánské menu začíná různými předkrmy, které mají povzbudit chuť k jídlu – olivami, oříšky, pršutem, salámy, mazlavými sýry a v oleji nebo octu nakládanou zeleninou.

Kompletní předkrmy tvoří pasty ze sýra, maso nebo zelenina, pečený lilek, jídla z vajec a nadívané vinné listy. Hlavnímu jídlu vévodí většinou místní ryba, maso či zelenina a oblíbené grilované ražniči a čevapčiči.

Znáte místní speciality?

V Bosně je národním jídlem lonac, tradiční dušené jídlo z masa a zeleniny. Na závěr jídla se podávají sýry a čerstvé ovoce, k tomu drobné sladké pečivo a silná turecká káva, připravená v džezvě.

Návštěvníci Slovinska by určitě měli ochutnat žgance, pohankové halušky maštěné škvarky.

V Chorvatsku zas servírují úžasné mořské raky na roštu, ve vnitrozemské Slavonii pak proslulý salám kulen.

Istrijskou specialitou jsou zcela určitě kalamáry na roštu, v Černé Hoře zas rybí guláš brudet.

V Srbsku vás uctí pstruhem na sýrové omáčce, návštěvníci Dalmácie musí ochutnat hlemýždě po přímořsku nebo mangold s rajčaty. Specialitou Makedonie je jehněčí guláš čomlek.

Koření v balkánské kuchyni

Snad nejtypičtějším kořením celého Balkánu je čubrica, přezdívaná balkánská saturejka. Hodí se do mletých mas určených k rožnění, na zapékané směsi zeleniny, těstovin a brambor.

Je výborná i k dochucení salátů.  lilků, rajčat, česneku a feferonek. Zelenina se opeče a umele na kaši, potom se smíchá s olivovým olejem a kořením.