Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Běsnění přírody v Čechách: Nejhorší přírodní katastrofy u nás!

Česká republika se zdá být geograficky poklidným místem k životu. Ani našemu území se však nevyhýbají přírodní katastrofy – povodně, protržená hráz přehrady či důlní neštěstí. Které byly ty nejhorší v dějinách?

Přírodní katastrofy jsou rychlé přírodní procesy, které za sebou zanechají lidské oběti nebo materiální škody. Ač trvají jen vteřiny, dny či týdny, jejich následky jsou dlouhodobé.

K přírodním katastrofám docházelo v historii naší planety vždy, avšak dávné civilizace si je neuměly vysvětlit, a tak si je vykládaly jako hněv bohů. Z moderního hlediska se katastrofy dělí dle prostředí, ve kterém vznikly.

Když pomineme kosmické katastrofy, ohrožují nás nejvíce katastrofy meteorologické a geografické.

Bouře a krupobití

Počasí může být nepředvídatelné, silný vítr, mráz či sucho pak ohrožují zemi. Ničím neobvyklým nejsou na našem území bouřky, které se vyskytují především v letních měsících. Předchází jím vznik cumulonimbů neboli bouřkových mraků.

Často bývají doprovázeny hromy a blesky, někdy i kroupami. Velmi silné krupobití se odehrálo 15. srpna 2010 v Praze. Kroupy o velikosti křepelčích vajec (asi 3 cm na výšku) ochromily dopravu a poškodily řadu zaparkovaných aut, způsobily i pád stromu. Zraněno bylo asi 6 lidí, škody sahaly ke dvěma miliardám korun.

Řádění větru

Velké škody může napáchat také vítr. Jak vlastně vzniká? V důsledku snahy o vyrovnání rozdílů mezi tlakem vzduchu a rotací Země. K hodnocení síly větru se využívá Beaufortova stupnice, která má dvanáct stupňů.

Vytvořil ji irský hydrograf Francis Beaufort (1774–1857). Číslem 11 je označena vichřice, 12 potom orkán. Vichřice jsou u nás vcelku častým jevem. V historických záznamech se hovoří o vichřicích z roku 1402, 1412, 1612, 1870 a 1984.

Orkán Kyrill

V roce 2007 zasáhl Českou republiku dokonce orkán, na Sněžce byla naměřena nejvyšší rychlost větru všech dob, a to 216 km/h. Orkán Kyrill způsobil nejrozsáhlejší škody na lesích v Národním parku Šumava.

O rok později přišla do Čech vichřice Ema, při níž vítr opět v nárazech dosahoval síly orkánu. Vyžádala si dva lidské životy a poškodila lesy na Vysočině, v západních Čechách i na Šumavě. Musel být kvůli ní dokonce odstaven i druhý blok jaderné elektrárny Temelín.

Tornádo útočí na Prahu

Ač se na našem území těžko setkáme s tak ničivými tornády, jaká postihují Severní Ameriku, neznamená to, že se zde nevyskytují vůbec. Naopak! Nejstarší zmínka o tornádu z roku 1119 se nachází v Kosmově kronice. Postihlo tehdy pražský Vyšehrad.

Jeho síla se odhaduje mezi F3 až F4 na Fujitově šestibodové stupnici tornád (F0–F5). Tu sestavil japonsko-americký specialista na bouřky T. Theodore Fujita (1920–1998).

Pokud skutečně dosáhlo stupně 4, tedy označení ničivé, jde o nejhorší tornádo všech dob na našem území.

Litovel v ohrožení

Stupně F3 s pustošivou silou dosáhlo v roce 1935 tornádo v Polichně, v roce 2001 v Milošovicích u Kutné Hory a ve Velké Pasece u Havlíčkova Brodu.

V roce 2004 se pak nejničivější tornádo v moderní historii České republiky prohnalo zabydlenou oblastí– městem Litovlí. Postižena byla asi třetina desetitisícového města. Vítr dosahoval rychlosti přes 200 km/h.

Smršť, která trvala asi hodinu, lámala stromy, vyrážela dveře a okna a odnášela střechy i pouliční lampy. Za posledních 15 let se u nás výskyt tornád zvýšil, pozorovat je lze prakticky každoročně. Odborníci to zatím přisuzují jen lepším technikám zkoumání.

Nedostatek vláhy

Naše republika leží v mírném klimatickém pásu s vyrovnanými srážkami v průběhu roku, takže se zde sucho neprojevuje nijak často.

Přesto lze v historii dohledat několik extrémně suchých roků, ke kterým ostatně patřil i ten letošní.  Při nedostatku srážkové nebo podzemní vody může docházet k odumírání rostlinstva i živočišstva a následně k narušení celého ekosystému.

Se suchem se pojila i neúroda. Pokud trvalo sucho více let za sebou, mohly se objevit i hladomory.

Sucho a neúroda

Výrazně suchým byl rok 1156, kdy nepršelo 4 měsíce v kuse. V letech 1307 a 1312 mělo sucho za následek neúrodu a nedostatek píce pro dobytek, který musel být vybíjen. V roce 1534 trvalo sucho od března do prosince, Labe se dalo přebrodit.

Roku 1746 musely zastavit vodní mlýny. Sucha se nadále vyskytovala průběžně, to z roku 1874 vedlo k zahájení sledování vodních zdrojů. Na počátku 90. let bylo sucho víceletý problém. Další vlny se konaly v letech 2003, 2015 až 2017 a letos.

Mrzne, až praští

Tuhé zimy u nás nejsou nijak neobvyklé, někdy však mrazy udeří třeba až v květnu.

Dlouhá a tuhá zima, kdy umrzlo množství lidí, byla na přelomu roků 1019–1020. Stoletá zima proběhla v letech 1407–1048.  Extrémně mrazivá pro celou Evropu byla i zima 1607–1608, tisícileté mrazy přišly v roce 1709. Nejnižší teplota byla v ČR naměřena 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic, a to -42,2 °C. V roce 1942 pak u Třeboně naměřili -36,2 °C. Loni na Šumavě -34,6° C.

Když se země třese

Z geologických katastrof Česko ohrožují zejména sesuvy půdy, laviny a zemětřesení. Území ČR se naštěstí vyznačuje malou seismickou aktivitou, soustředěnou zejména v pohraničních oblastech.

Nedávné průzkumy však ukazují, že v minulosti došlo ke dvěma významným zemětřesením. První se na Karlovarsku odehrálo někdy mezi lety 1134 až 192 př. n. l. a mělo sílu až 6,6 Richterovy škály, to druhé mezi roky 792 až 1020 n. l. se silou 6,3–6,5 stupně.

Jinak se za nejsilnější zemětřesení, ke kterým na našem území došlo, považují dvě na přelomu prosince 1985 a ledna 1986 na Chebsku v Karlovarském kraji, které dosáhly až 4,7 bodů Richterovy škály. Silný byl i zemětřesný roj z května letošního roku.

Jak se měří zemětřesení?

Síla zemětřesení se (mimo jiné) měří tzv. Richterovou škálou, kterou v roce 1935 vymyslel americký seismolog Charles Richter (1900–1985) pro posuzování otřesů půdy v Kalifornii. Začala se však používat celosvětově.

Přibližně od hodnoty 7 jsou ovšem její výsledky nepřesné. Vědci ji proto v sedmdesátých letech pro měření velkých otřesů nahradili tzv. momentovou škálou (MMS). Například zemětřesení v Chile v roce 1960 mělo MMS 9,5, ale jen 8,6 stupně Richterovy škály.

Obě stupnice jsou logaritmické, to znamená, že o stupeň větší číslo znamená 10x silnější zemětřesení.

Sesuvy půdy

Sesuvy půdy patří spolu se zemětřeseními k nejčastějším přírodním katastrofám u nás. Většinou nezpůsobují újmy na životech, ale značné hospodářské škody ano. Nejvíce jsou jimi ohroženy Západní Karpaty, České středohoří a Česká tabule.

Právě na sesuvy má velký vliv také nevhodná činnost člověka, například odlesňování. K největšímu sesuvu došlo patrně 20. května 2010 v okolí hory Gírová na česko-slovensko-polském pomezí. Ze svahu se sesunulo 30 hektarů lesa.

Lavinové nebezpečí

V zimě ohrožují návštěvníky hor další svahové pohyby – laviny. Nejrizikovější pro jejich vznik jsou teploty kolem bodu mrazu. Nejvíce lavin se vyskytuje v Krkonoších a v Jeseníkách. Na druhém jmenovaném je mohou občas doprovázet i mury neboli proudy bahna.

Rekordní lavina (50 000 tun sněhu) se utrhla 20. března 1968 na polské straně Krkonoš a zabila 19 lidí.

Hladomory

Mezi další možné přírodní katastrofy se řadí hladomory, morové epidemie, požáry a povodně. K největším hladomorům docházelo na našem území ve středověku.

Tuhá zima a vlhko vyústily v hladomor roku 1032. Až třetina obyvatelstva zemřela podle Kosmase hlady při neúrodě roku 1043. V letech 1281 a 1282 postihl Čechy, po smrti Přemysla Otakara II., hladomor, při kterém lidé umírali po tisících a byli vhazováni do masových hrobů.

Nejhorším pak byl hladomor z let 1771–1772 za vlády Marie Terezie, kdy zemřela asi desetina obyvatel Českých zemí, tedy zhruba 250 000 lidí.

Morové epidemie

Další přírodní katastrofou, která devastovala Čechy zejména ve 14. století, je mor. Toto blechami přenášené onemocnění zasáhlo mezi roky 1357–1363 celou Evropu.

Morové epidemii, označované jako černá smrt, podlehlo 25 milionů lidí, tedy asi třetina tehdejšího obyvatelstva Evropy. Jelikož onemocnění nebylo léčitelné, lidé pociťovali beznaděj a strach, kdy nemoc znovu udeří.

V průběhu 15. a 16. století probíhaly menší i větší epidemie, mezi roky 1680–1681 na mor zemřelo 100 000 lidí, stavěly se morové sloupy. Poslední známá epidemie u nás proběhla mezi roky 1711–1715 a padlo jí za oběť 200 000 Čechů.

Další významnou epidemii, která v letech 1918–19 zachvátila nově vzniklé Československo, byla španělská chřipka. Vyžádala si asi 70 000 obětí.

Ničivé povodně

U nás se můžeme bohužel často setkat také s povodněmi, tedy situací, kdy se přechodně zvýší hladiny vodních toků, které zaplaví území mimo své koryto.

Příčinou může být tání sněhu, vydatné dešťové srážky, případně porucha vodního díla, například protržení přehrady. K přesně takové katastrofě došlo v roce 1916 v Jizerských horách, kdy se protrhla hráz přehrady na Bílé Desné.

V letním období bývají příčinou povodní deště, v zimním pak kombinace srážek s tajícím sněhem.

Pražský Bradáč

V minulosti se zaznamenávaly jen ty nejvýznamnější povodně, ať už formou krátkého zápisu, nebo pomocí povodňových značek. Jednu z větších záplav, při které v roce 1118 dosáhla hladina až 1008,6 cm (stejně jako v roce 1845), vylíčil ve své kronice už Kosmas.

Zasáhla povodí Vltavy, Labe a Dunaje. V Praze používali k měření výšky vodní hladiny takzvaného Bradáče, kamennou plastiku vousatého muže umístěnou na posledním oblouku Juditina mostu.

Tento nejstarší kamenný most u nás byl ostatně zničen při povodni v roce 1342. Roku 1847 byl Bradáč přenesen k nábřeží vedle Karlova mostu. I tam byl často velkou vodou poničen, zejména v letech 1432, 1784 a 1890.

Nejtragičtější záplavy

Historicky největšího průtoku (4500 m3/s) dosáhla Vltava v letech 1784 a 1845, k překonání došlo až v roce 2002. Normální roční průtok činí 148 m3/s.

Ovšem za nejtragičtější povodeň, co do počtu obětí, je považována ta z roku 1872, kdy se rozvodnily řeky Berounka a Ohře a vzniklo Mladotické jezero. Zemřelo při ní 240 osob, na náměstí v Berouně dosahovala voda dvoumetrové výšky.

V roce 1890 pak úroveň vody ve Vltavě dosáhla stoleté vody, v Praze se dostala až na Staroměstské náměstí.

Morava pod vodou

Nejrozsáhlejší povodně 20. století se na území České republiky odehrály v červenci 1997 v důsledku vydatných dešťů. Zasáhly Moravu, Slezsko a část východních Čech. Celkem asi 34 okresů. Škody přesáhly 62 miliard korun, zemřelo při nich 19 lidí.

Nejpostiženější obcí se staly Troubky na Přerovsku. Povodně tehdy poukázaly na nepřipravenost tehdejších institucí řešit krizové stavy a vedly k přepracování havarijních plánů.

Dalšími nepříjemnými důsledky povodně byly sesuvy podmáčené půdy a přemnožení komárů.

Velká voda v Praze

Spolu s povodněmi na Moravě patří povodeň v Praze v roce 2002 k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Způsobena byla dvěma vlnami srážek. První vlna zaplnila koryta řek a nasytila vodou půdu.

Srážky z druhé vlny se tak již neměly kam vsáknout. Hladina vody tehdy vyšplhala na 1180 cm, průtok Vltavy v Praze dosáhl 14. 8. 2002 historického maxima 5 160 m3/s.

Zatopeno bylo pražské metro i zoo, škody dosáhly 73 miliard korun. Povodeň postihla 43 okresů a zemřelo při ní 17 osob.

Hoří, hoří

Česku se nevyhýbají ani ničivé požáry. Tím největším lesním byl požár Bzenecké Doubravy z roku 2012, který zachvátil 184 hektarů lesa. Jeho příčinou byl zřejmě odhozený nedopalek. Na uhašení ohně bylo spotřebováno 20 milionů litrů vody.

Nejtragičtějšími však byly požáry v Praze. V roce 1995, kdy hořel hotel Olympik, zemřelo 8 lidí a 36 jich bylo zraněno. V roce 2010 zachvátil oheň nádraží Florenc a vyžádal si 9 obětí.

Hořely i významné památky, například Průmyslový palác v Praze (2008), hrad Pernštejn na Brněnsku (2005) či zámek Zahrádky na Českolipsku (2003). Nejnákladnější však byl požár Chemičky Unipetrol (2015), kdy škody přesáhly 12 miliard korun.

Požár v dole

Mezi přírodní katastrofy se řadí i důlní neštěstí. Tím nejhorším u nás byl požár v dole Marie na Příbramsku, ke kterému došlo 3. května 1892. Zemřelo 319 horníků, většina se udusila jedovatým plynem, jenž vznikl při hoření. Po zemřelých zůstalo 285 vdov a 919 sirotků.

O dva roky později, 14. června 1894, pak došlo k neštěstí v dolech v Karviné. Série výbuchů usmrtila 235 osob, z toho asi 60 záchranářů.

Dalších 114 lidí zemřelo při neštěstí v dole Nelson II v Oseku v roce 1934. Se 108 obětmi zaujímá smutné čtvrté místo důlní neštěstí na dole Dukla na Ostravsku z roku 1961.

Kroupy v roce 2010 způsobily velké škody. Při orkánu se vyšplhala rychlost větru na více než 216 km/h. Ledový vzduch se Sibiře způsobil začátkem roku 1929 nejstudenější zimu v Evropě. Celých 62 dní po sobě nevystoupila teplota nad bod mrazu. Největší frekvence zemětřesení u nás je v Karlovarském kraji. Klády působily jako beranidlo a pomáhaly valící se vodě. Zemřelo 65 lidí. Při neštěstí v dole Marie na Příbramsku zemřelo 319 horníků, kteří byli pohřbeni hromadně.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn