Bitva u Visu: Italský debakl zavinil zbabělý admirál

„Jaderské moře musí být a zůstat italské,“ formuluje program ministr námořnictva Agostino Depretis. Znamená to nejen porazit Rakousko na moři, ale ovládnout též asi 860 kilometrů „rakouského“ pobřeží od ústí Pádu po jih Chorvatska včetně tamních přístavů…

Italské válečné loďstvo je pýchou, hýčkanou králem i vládami. Ty do něj během uplynulých pěti let napumpovaly více než 300 milionů lir. „Většina lodí byla kovové konstrukce, což byla svým způsobem stále ještě novinka.

Pancéřové lodi chránily ocelové pláty, silné až jedenáct centimetrů,“ zmiňuje současný historik Luboš Taraba. Zato úroveň důstojníků a posádek je více než žalostná. Námořníci třeba mluví svými rodnými dialekty, takže si často téměř nerozumějí…

Do boje se nehrne

Značné problémy působí i samotný velitel italského loďstva, admirál Carlo di Persano (1806–1883). I když má nad Rakouskem značnou technickou i početní převahu, neustále kupí jednu výmluvu za druhou, aby nemusel vyrazit do bitvy. Předpokládá, že pozemní vojska vyženou nepřítele z Benátska a že Rakousko kapituluje a vydá strategické body v Jaderském moři samo.

K jeho velké smůle jsou však Italové v červnu 1866 poraženi u Custozy. „Ihned vyplujte, najděte nepřítele a napadněte ho,“ nařizujeme mu 6. července Depretis (1813–1887). Persano však jeho rozkaz ignoruje, k ostrovu Vis vypluje až o deset dní později.

Odvážný manévr

Zbaběle se přitom chová i na bojišti. Vydává zcela nesmyslné rozkazy a v průběhu bitvy pak přesedne na pancéřovou loď Affondatore, která je díky své konstrukci považována za „nepotopitelnou“. Zapomene si s sebou ovšem vzít admirálskou vlajku, takže ostatní lodi italské flotily neberou na rozkazy z Affondatore ohled.

Tu největší ránu však italskému námořnictvu zasadí rakouský velitel Wilhelm von Tegetthoff (1827–1871). „Moc dobře si uvědomoval slabiny své eskadry. Měl téměř o polovinu méně lodí a nemohl přistoupit na to, že by se bitva bojovala děly. Jeho jedinou šancí byl boj zblízka,“ píše současný historik Petr Klučina.

Naláká Italy proto do léčky a z boku zaútočí na pancéřovou fregatu a vlajkovou loď Re d´Italia. Narazí do ní rychlostí 11 uzlů a ostrým zobcem na přídi jí rozpáře doslova celý bok. Loď se nakloní a po třech minutách se potopí. Toho dne ztratí Italové celkem dvě lodi, 42 důstojníků a přes 600 mužů z posádek. Rakousko přijde jen o 38 námořníků.