Druhá světová válka byla v Evropě oficiálně ukončena 8. května 1945, Japonsko pak kapitulovalo 2. září téhož roku. Někteří vojáci se ale vzdali až dlouho poté, co bojová vřava utichla. Co je k tomu vedlo?
Meteorologové odříznutí na Špicberkách
Když v září 1939 vypukla 2. světová válka, nemohli už nacističtí pohlaváři při plánování útoků, přesunu jednotek i zásob dále spoléhat na mezinárodní síť meteorologických stanic, neboť jejich data byla šifrována Spojenci.
Němci si tedy musel zbudovat vlastní meteorologické stanice v Arktidě. Zřízením jedné z nich na souostroví Špicberky nedaleko severního pólu byl pod krycím jménem operace Haudegen pověřen poručík Wilhelm Dege (1910–1979), geograf a geolog.
Špicberky si vybrali nacisté záměrně, neboť právě tam se s několikadenním předstihem vytváří počasí pro Evropu.
Před záchranou museli kapitulovat
V září 1944 přepravila tedy ponorka U-307 a zásobovací loď Carl. J. Busch skupinu mužů na souostroví Špicberky.
Zřízená stanice byla aktivní od 9. záři 1944 do 4. září 1945. Po kapitulaci Německa zničili meteorologové šifrovací zařízení, ve vysílání veřejných zpráv o počasí ale pokračovali až do srpna. Následně byli 4. září vyzvednuti malým norským člunem.
Wilhelm Dege oslovil kapitána plynulou norštinou, protože mezi roky 1940 až 1943 sloužil jako tlumočník německé armády v Norsku. Kapitán požádal jedenáct německých meteorologů, aby před záchranou kapitulovali. Ti tak, téměř čtyři měsíce po skončení války v Evropě, učinili.
Poslední Hitlerův voják v Americe
Georg Gärtner (1920–2013) se narodil v dnešní polské Svídnici, která před válkou náležela Německu.
V 19 letech se v roce 1940 zapsal do Wehrmachtu a bojoval v řadách německých jednotek Afrika Korps vyslaných do severní Afriky, jimž velel polní maršál Erwin Rommel (1891–1944).
V roce 1943 zajaly Gärtnera spojenecké jednotky v Tunisku a jako válečného zajatce ho odvezly do Spojených států. Když válka skončila, měl být navrácen do svého rodného města, které bylo ovšem obsazeno Sovětským svazem.
Falešná identita fungovala 40 let
Gärtner se proto 22. září 1945 rozhodl z vojenského tábora Deming v Novém Mexiku raději uprchnout. Naskočil na projíždějící nákladní vlak, který ho dovezl do Kalifornie. Protloukal se jako dřevorubec, dělník a myl i nádobí.
Jako kandidát na důstojníka se s novou identitou Dennise F. Whilese zdokonalil v angličtině, vymyslel si i historku o úmrtí rodičů a dětství v sirotčinci. Dokonce se oženil. FBI po něm pátrala až do roku 1963, ovšem protože nebyl nebezpečný, nijak intenzivně.
Na nátlak manželky jí řekl pravdu o své minulosti, nakonec se přiznal i veřejně. O svém osudu sepsal knihu. FBI proti němu nevznesla žádná obvinění, a tak mohl v USA zůstat a stát se jejich právoplatným občanem.
Japonský zpravodaj se odmítl vzdát
Poručík Hiró Onoda (1922–2014) byl zpravodajským důstojníkem japonské císařské armády. V roce 1944 byl vyslán na malý ostrov Lubang v západní části Filipín, kde měl se svou jednotkou špehovat Spojence.
Ti na ostrov o dva měsíc později zaútočili a drtivou většinu Japonců pozabíjeli. Onodovi a ještě třem jeho spolubojovníkům se ale podařilo přežít.
Skrývali se v místní džungli, kde si obstarávali i potravu, pokud se jim nepodařilo ji ukrást místním farmářům, a pokračovali v partyzánské válce.
Nakonec zůstal v boji osamocen
Když byla druhá světová válka po atomových útocích na Hirošimu a Nagasaki v září 1945 ukončena, ve východní Asii se stále pohybovala řada japonských vojáků, kteří o kapitulaci své země nevěděli. Mezi nimi i Onoda.
Američané proto zásobovali jednotlivé ostrovy letáky, jež oznamovaly konec války. I k Onodovi a jeho přátelům se dostaly. On je však považoval za výmysl. Jeden z jeho spolubojovníků jim ale uvěřil a roku 1949 se vzdal.
Další dva byli zastřeleni filipínskou policií. Jen Onoda odolával.
Všechno je americká lest
Nepřesvědčilo ho nic, letáky ani aktuální noviny, a dokonce ani jeho rodinní příslušníci. Vše považoval za lest Američanů, v čemž ho utvrzovala i americká letadla, která stále přelétala nad oblastí – účastnila se však již války ve Vietnamu.
Císař by se přeci nikdy nevzdal! Onodův pobyt v džungli tak ukončil až roku 1974 jeho bývalý velící důstojník, který jej zbavil jeho vojenských povinností. Tomu voják uvěřil a konečně kapituloval.
Jeho skupina měla na rukou krev asi 30 Filipínců, tamější prezident Ferdinand Marcos (1917–1989) mu ale udělil milost.
