Za vším hledej ženu, podobně je na tom i týdenní americký festival Burning Man (Hořící muž). Hosté se sjíždějí do nevadské pouště na přelomu srpna a září, kdy se v USA slaví Svátek práce.

Larry Harvey (1948–2018) přemítá, jak se dostat z porozchodového splínu. Společně s pár kamarády postaví na Baker Beach v San Francisku dvoumetrovou sochu muže se psem.

Onoho 21. června 1986 škrtne na veřejné pláži sirkou a sleduje, jak podivný monument polykají plameny. „Tečka za starým životem,“ pronese Harvey, netuší však, že se událost, která se původně koná o letním slunovratu, stane legendou.

O rok později socha nabobtná na pět metrů, dalších dvanáct měsíců nato se dokonce výška zdvojnásobí. Spontánní akt už v té době láká kolemjdoucí. V roce 1988 Harvey ceremoniál nazve Hořící muž.

Zároveň musí dementovat pomluvy, které tvrdí, že jde o keltský pohanský rituál, při němž se obětují živí tvorové. Jako zlomový se ukáže být začátek 90. let, protože festival láká stále víc a víc lidí. To se nelíbí sanfranciské policii, která oslavy přeruší.

Organizátoři nemají povolení, a tak nesmí sochu ani spálit. Oheň je zažehnut až o 4. srpnovém víkendu. Kromě data se mění také lokace, umělec John Law (*1958) navrhne oblast vyschlého jezera Black Rock Desert ve státě Nevada.

Smrt s příslibem zlepšení

S přesunem se mění také pojetí akce. Hlavní atrakci – obří sochu například vybaví neony, takže vypadá jako velký maják. Poprvé se začnou prodávat také lístky a účast je masová.

S tím souvisí ale negativa, protože v roce 1996 kousek od tábora umírá při havárii motorkář. Akce získává nelichotivou pověst, dokonce hrozí, že se bude muset znovu přesunout, a tak se organizátoři rozhodnou dát chaosu alespoň dílčí řád.

Pracují s konceptem speciálního městečka, jenž vyroste během konání festivalu. Každý návštěvník má své místo pro rozvinutí příbytku, a když se někomu přitíží, rychleji se k němu dostanou lékaři.

V celém areálu se rovněž sníží rychlost, vozidla mohou jet maximálně osm kilometrů za hodinu. Zároveň jsou zakázány ohňostroje, zbraně a zvířata.

Cena lístků se počítá na stovky amerických dolarů. Ani to ale zájemce neodradí, loňského ročníku se zúčastní kolem 87 000 nadšenců!

Dalí by záviděl

Proč je ale vegetování uprostřed pouště tak oblíbené? Všichni, kdo Hořícího muže zažili, se shodují na neobvyklé volnosti a kulturním obohacení. Dost často jsou k vidění bláznivé outfity, vozidla či jiné futuristicky vypadající doplňky.

Konají se koncerty, světelné show, workshopy a samozřejmě absolutním vrcholem je zapálení sochy, ta naroste do 30 metrů. Na druhou stranu, všichni hosté si musí přivézt vlastní jídlo i pití. Pokud někdo něco zapomene, funguje tu výměnný obchod. A samozřejmostí je při odjezdu všechno uklidit a zahladit po sobě stopy.