Zedníci se na sklonku září 1712 celý den lopotí na stavbě karlovarského domu U Páva. Jedni nosí cihly, jiní přidávají maltu, další šplhají po lešení. Jeden mezi nimi ale vyniká nápadně lepšími šaty.

Svoji fyzickou kondici si tu s nákladem stavebního materiálu na zádech testuje sám ruský car Petr I. Veliký (1672–1725). A jako karlovarský lázeňský host se dopouští dalších výstřelků.

Na neosedlaném koni se žene do strmého svahu, v nedaleké Březové ková podkovy nebo triumfuje v místní soutěži ostrostřelců. Karlovarští jej za to milují.

Přátelství s filozofem

Ve volném čase se Petr schází s německým filozofem Gottfriedem Leibnizem (1646–1716). Seznámili se již o rok dřív v Hannoveru a Leibnize od té doby neopouštějí myšlenky na Rusko. Jako teoretik se zabývá rovněž politikou a diplomacií.

„Spojenectví Ruska s Rakouskem proti Francii by mělo své výhody,“ ponouká cara během dlouhých debat. Za své služby i rady se později filozof ocitá na výplatní listině petrohradského dvora jako ruský tajný justiční rada.

Jde o skvělou reklamu

Detaily z návštěvy cara Petra Velikého v Karlových Varech nezůstávají před tehdejší evropskou honorací tajemstvím. Českým lázním udělají skvělou reklamu. Nejeden ruský nebo polský šlechtic pak zatouží vydat se v carových stopách za „českým dobrodružstvím“.

Potenciál Karlových Varů roste. Z habsburských panovníků, kteří vládnou Českému království, si to ale více uvědomuje až Marie Terezie (1717–1780).

Léčba dědice nepřinesla

Zdejší lázně navštívila už jako dítě, když sem doprovázela svou císařskou matku Alžbětu Kristýnu (1691–1750). Ta marně věřila, že jí zdejší termální prameny pomohou v jejím největším životním úkolu – porodit mužského dědice trůnu.

V letech 1760–1762 Marie Terezie investuje obrovské sumy do výstavby nové budovy Mlýnských lázní. Další peníze ze své soukromé pokladny sem habsburská panovnice hrne i v následujících letech a s místními ji pojí vřelé vztahy.