Odborníci z českého Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví úspěšně zakončují tříletý projekt v Moldavsku, který výrazně zlepšil život lidem s mentálním či duševním postižením. Projekt financovala Česká rozvojová agentura (ČRA).
Během projektu ústavy pořídily 6 nemovitostí s chráněným bydlením pro 34 klientů, další 4 nemovitosti pro 24 klientů byly pořízeny v rámci české rozvojové pomoci.
V Moldavsku žije přes dva tisíce lidí s mentálním či duševním onemocněním v šesti velkokapacitních ústavech, v izolaci a ve zcela nevyhovujících podmínkách. „Projekt reaguje na tuto neutěšenou situaci.
Některé ústavy se nacházejí zcela mimo obydlené oblasti, jsou to velkokapacitní zařízení obehnaná plotem, pro 400 – 500 lidí.
Je běžné, že zde žijí pacienti na pokojích po dvaceti a většinou zde také dožijí“ říká Pavel Říčan, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.
„Významná část těchto klientů by přitom při poskytnutí adekvátní podpory mohla opustit ústav v podstatě okamžitě,“ doplňuje.
Českým expertům se díky sdílení zkušeností podařilo ovlivnit přístup zástupců moldavské vlády a vedoucích pracovníků ústavů k reformě i její samotný průběh.
Existující lidské i finanční zdroje vázané v ústavech se podařilo transformovat do nově vytvářených inkluzivních služeb v komunitě a zlepšit tím životní podmínky klientů v těchto zařízeních.
Zástupci moldavských ústavů a ministerstev se inspirovali příklady dobré praxe na stáži v České republice.
Navštívili zde komunitní služby, chráněná bydlení transformovaných ústavů a rovněž získali cenné informace od zástupců českého Ministerstva práce a sociálních věcí.
Významnou roli sehrál nákup několika chráněných bytů a domů a jejich postupné zabydlování vybranými klienty. Zaměstnanci ústavů při tom začali nově brát ohled na individuální potřeby obyvatel.
Manželským párům bylo umožněno společné bydlení, nově se brala v potaz osobní sympatie či antipatie, výběr lokality a podobně.
„V tomto přístupu spatřujeme významný pokrok správným směrem a jeden z nejhodnotnějších přínosů našeho projektu,“ dodává Pavel Říčan. Individuální práce s klienty byla podle něho doposud v ústavech naprosto neznámou oblastí.
Jak do budoucna?
I po ukončení tříletého projektu zde zbývá mnoho potřebné práce.
„Vzdělávat personál, aby se do nových služeb nepřenášela ústavní kultura, a také naučit pracovníky individuálně podporovat klienty a plánovat jejich aktivity,“ vysvětluje MUDr. Jan Pfeiffer, expert na sociální problematiku v Moldavsku.
V neposlední řadě je zapotřebí pracovat s veřejným vnímáním duševně a mentálně handicapovaných, bořit stigmatizační bariéry a pomoci těmto lidem žít normální životy.
