Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Chřipková sezóna letos takřka neproběhla

Letošní chřipková sezóna připomínala z hlediska cirkulace virů spíše mimosezonní období a v našem regionu se téměř nevyskytovala.

Není ovšem pochyb o tom, že s návratem k běžnému životu lze očekávat i návrat chřipkových virů a příští sezóna může být o to horší. Nejúčinnějším preventivním opatřením proti chřipce zůstává nadále očkování.

Chřipka je onemocnění způsobené virem, které navzdory tomu, že je považováno za běžné, v Česku ročně zabije více než 2 tisíce lidí. Foto: silviarita / pixabay
Chřipka je onemocnění způsobené virem, které navzdory tomu, že je považováno za běžné, v Česku ročně zabije více než 2 tisíce lidí. Foto: silviarita / pixabay

Poslední chřipková sezóna byla zcela výjimečná. V evropském regionu bylo zachyceno pouhých 816 pozitivních vzorků. Pro srovnání – v předchozí sezóně jich bylo v celém regionu téměř 12 tisíc a v sezóně 2018-2019 dokonce přes 16 tisíc.

Oproti průměru předchozích šesti sezón se jedná o pokles o 99,8 %. České laboratoře letos nezaznamenaly dokonce ani jeden pozitivní záchyt chřipky.

„Není pochyb o tom, že důvodem takto nízkého výskytu chřipky, ale i mnohých jiných sezonních respiračních virů, byla přísná protiepidemická nařízení – od omezeného shromažďování přes uzavřené školy a zvýšená hygienická opatření až po nošení roušek a respirátorů,“ říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Nejčastěji se s chřipkou setkáváme v období zimy, kdy hodně topíme, čímž snižujeme v bytech vlhkost vzduchu, a vytváříme tak dokonalou základnu virům pro množení. Foto: silviarita / pixabay
Nejčastěji se s chřipkou setkáváme v období zimy, kdy hodně topíme, čímž snižujeme v bytech vlhkost vzduchu, a vytváříme tak dokonalou základnu virům pro množení. Foto: silviarita / pixabay

Méně nemocných

To, že se počet případů chřipkových onemocnění snížil na minimum, ovšem neznamená, že tato nemoc byla vymýcena. Chřipkové viry jsou tu s námi staletí, možná i tisíciletí, a nedokázaly je vymýtit ani nejrůznější pandemie, které lidstvo za tu dobu postihly.

Pořád totiž překvapují něčím novým.

„Nikdo dodnes neví, proč během chřipkové sezóny postihnou zhruba 10 % světové populace, způsobí úmrtí statisíců lidí, a pak po určité době zmizí, aby se za tři čtvrtě roku objevily znovu a v jiné podobě – s odlišnou antigenní výbavou, a jednou za čas dokonce se schopností vyvolat pandemii.

Nelze proto předvídat, jak závažné mutace chřipkových virů se mohou v následujících obdobích objevit,“ upřesňuje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Chřipkový virus se dostane do těla nosem nebo rty a zachytí se na sliznici krku nebo nosu. Foto: stevepb / pixabay
Chřipkový virus se dostane do těla nosem nebo rty a zachytí se na sliznici krku nebo nosu. Foto: stevepb / pixabay

Chřipku přitom není radno podceňovat – jde o velmi nebezpečnou infekci, která může postihnout všechny orgány, nejen ty dýchací, jak se mnozí mylně domnívají.

Dokáže kupříkladu způsobit závažné kardiovaskulární komplikace, a to i u dospělých starších 40 let bez předchozího srdečně-cévního onemocnění.

Podle posledních studií se v průběhu několika dnů po prodělané chřipce u této skupiny osob dokonce zvyšuje až 10x riziko infarktu myokardu a 8x riziko mozkové mrtvice.

Lékaři jako řešení vybízejí k očkování, to musí probíhat každoročně, virus totiž každý rok mutuje a nelze si vůči němu získat imunitu. Foto: huntlh / pixabay
Lékaři jako řešení vybízejí k očkování, to musí probíhat každoročně, virus totiž každý rok mutuje a nelze si vůči němu získat imunitu. Foto: huntlh / pixabay

Vakcinace jako účinný nástroj ochrany

Lze téměř s jistotou říct, že normalizace života společnosti zcela jistě povede i k normalizaci výskytu chřipky. Není možné vyloučit ani nebezpečný souběh chřipky a covidu-19, jehož se odborníci obávali před poslední sezónou.

Ve srovnání s ní nastal ale patrný posun – jak na chřipku, tak už i na covid-19 jsou k dispozici vakcíny. Ty chřipkové se používají již přes 60 let, jsou bezpečné a lze jimi očkovat děti od 6 měsíců i těhotné ženy.

Vysokou účinnost těchto očkovacích látek dokládají i výzkumy – u zdravé populace snižují výskyt chřipky o 70–90 %, u seniorů po očkování klesá především riziko závažného průběhu a úmrtí. Nežádoucí účinky jsou navíc u těchto vakcín velmi vzácné.

Dobrou zprávou je, že během koronavirové pandemie u nás zájem o vakcinaci proti chřipce výrazně stoupl. Dokonce natolik, že poprvé ani navýšené množství dovezených chřipkových vakcín nestačilo pro všechny zájemce.

Přesto je proočkovanost proti chřipce v České republice ve srovnání s jinými zeměmi západní Evropy stále velmi nízká a nedosahuje ani 10 %. Každoroční očkování je přitom stále tím nejúčinnějším způsobem, jak se chřipce bránit.

Neměli bychom na to zapomínat ani nyní, kdy se svět točí hlavně kolem vakcinace proti covidu-19.

Občas je chřipku těžké rozeznat od běžného nachlazení. Foto: Myriams-Fotos / pixabay
Občas je chřipku těžké rozeznat od běžného nachlazení. Foto: Myriams-Fotos / pixabay

(FOTO: Úvodní foto: 4330009 / pixabay, Foto 1, 2, 3, 4 a 5 – pixabay)

Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz