Egyptská královna má pověst velké krásky a svůdkyně, která se nebála zapojit do nelítostných bojů o moc. Některé skutečnosti, jež se o ní tradují, se ale příliš nezakládají na pravdě. Kterých 10 faktů jste o Kleopatře nevěděli?

1. Nebyla rodilá Egypťanka

Ačkoli byla Kleopatra (69–30 př. n. l.) egyptskou královnou, svůj původ odvozovala od řecko-makedonského rodu Ptolemaiovců.

Ti v Egyptě vládli od roku 305 př. n. l., kdy se faraonem stal Ptolemaios I. Sótér (367–283 př. n. l.), jeden z generálů Alexandra Velikého (356–323 př n. l.). Díky němu se Egypt stal na dalších více než 900 let součástí antického světa.

Kleopatra na rozdíl od svých předchůdců přijala mnoho egyptských zvyků a jako první z dynastie Ptolemaiovců se také naučila místní jazyk.

2. Její rodiče byli sourozenci

Jejím otcem byl Ptolemaios XII. (117–51 př. n. l.), nemanželský syn Ptolemaia IX., který na trůn usedl jen díky dramatickým událostem, které ukončily hlavní linii rodu.

Za svého vladaře si jej zvolil lid Alexandrie, města pojmenovaného po svém zakladateli Alexandrovi Velikém, jež bylo sídlem Ptolemaiovců. Matkou Kleopatry pak byla s největší pravděpodobností Ptolemaiova vlastní sestra Kleopatra Tryfainé.

Královna měla bratry Ptolemaia XIII. a Ptolemaia XIV. a sestry Arsonoé a Bereniké.

3. Kvůli kráse jí muži k nohám nepadali

Římští básnící líčili Kleopatru jako „ženu nepřekonatelné krásy, schopnou uhranout jakéhokoli muže“. Toto povědomí o ní přetrvávalo i dlouho poté, vždyť dokázala ohromit hned dva mocné Římany, Julia Caesara (100–44 př. n. l.) i Marca Antonia (83–30 př. n. l.).

O toto líčení se však zřejmě postaral Antoniův rival Octavius (63 př. n. l.–14 n. l., vládl jako Augustus), který Kleopatru nemohl vystát, a tak usiloval to to, aby byla egyptská královna vnímána jako nemravná svůdnice.

Na mincích, nalezených roku 2007, byla Kleopatra zvěčněna značně nelichotivě, s výrazným nosem, ostrou bradou a zapadlýma očima.

Ve skutečnosti však zřejmě až tak ošklivá nebyla, ale po smrti otce měla spoluvládnout se svým bratrem Ptolemaiem XIII., což nechtěla.

Aby si na svoji stranu naklonila egyptský lid, nechala se na mince prý schválně vyobrazit s mužnými rysy, jež byly v Egyptě znakem síly a moci. Každopádně vždy více spoléhala na svůj intelekt než na krásu. Hovořila devíti jazyky a zajímala se o matematiku, filozofii i astronomii.

4. Měla na rukou krev svých sourozenců

Kleopatřiným prvním manželem byl její tehdy desetiletý bratr Ptolemaios XIII., kterého si vzala po smrti otce, když jí bylo osmnáct. Spoluvládnout s ním však odmítala.

Opírala se přitom o podporu římské říše, její pozici na egyptském trůnu upevnil Julius Caesar. Ptolemaios, kterého podpořila i sestra Arsinoé, se proti tomu vzbouřil. V bitvě u Kanóbu Caesar jeho povstání potlačil a Ptolemaios XIII. se během bojů utopil.

Arsionoé byla zajata a roku 41 př. n. l. na Kleopatřin příkaz popravena. Jejím dalším manželem se stal její druhý bratr Ptolemaios XIV., kterého však nechala zavraždit, aby mohla vládnout se svým synem Caesarionem.

5. Věděla, jak okouzlit muže

Kleopatra měla charisma i sladký tón hlasu a věděla, jak na muže. Traduje se, že do Caesarových komnat pronikla zabalená v koberci. Stárnoucí vojevůdce jí nedokázal odolat, a tak se z nich brzy stali nejen milenci, ale i spojenci.

Ostatně syna Caesariona počala právě s ním. Na setkání s Marcem Antoniem se pak nechala odvézt na zlatém člunu se stříbrnými vesly, zdobeném fialovými plachtami.

Oděna byla po vzoru bohyně Afrodity, seděla pod baldachýnem a otroci kolem ní rozdmýchávali sladce vonící kadidlo. Antonius, jenž sám sebe považoval za ztělesnění řeckého boha Dionýsa, byl lapen jejím zjevem i šarmem.

6. Žila v Římě, když byl zavražděn Caesar

Kleopatra se v červnu roku 46 př. n. l. rozhodla vypravit na oficiální výpravu do Říma, aby upevnila spojenectví mezi Egyptem a Římskou říší.

Na cestu s sebou vzala malého syna Ptolemaia (XV.), jemuž se přezdívalo Caesarion, stejně jako svého manžela a bratra Ptolemaia XIV. Lid však měl za to, že důvodem bylo spíše setkání s milencem. Caesar se ostatně vztahem k ní nijak netajil.

Jenže Římanům Kleopatra do oka nepadla, ač se zdejší ženy snažily napodobit její účes a opatřit si podobné perlové šperky. Když byl roku 44 př. n. l. Caesar ubodán k smrti, musela Kleopatra z Říma uprchnout.

7. S Marcem Antoniem si založila vlastní noční klub

Milostný vztah s Marcem Antoniem navázala roku 41 př. n. l.  a toto spojení mělo i politický motiv. Ona ho potřebovala, aby chránil její korunu a nezávislost Egypta, on ji kvůli přístupu k egyptským zdrojům.

Antonius byl stoupencem Caesara a po jeho smrti vytvořil vládnoucí triumvirát spolu s Octavianem a Lepidem. Vzájemné spory ovšem vyústily v otevřený konflikt mezi Octavianem a Marcem Antoniem, na který Marcus Antonius potřeboval finance.

Na druhou stranu si s Kleopatrou velmi dobře rozuměli a rádi spolu trávili čas. Zřídili si dokonce vlastní klub, který jim sloužil k nočním slavnostem a také k popíjení vína.

8. Velela loďstvu v námořní bitvě

Nakonec se Kleopatra za Marca Antonia provdala a měli spolu tři děti. To se ovšem nelíbilo Octavianovi, který se snažil jejich vztah zdiskreditovat. Označoval Antonia za zrádce v moci intrikující svůdnice. V roce 32 př. n. l.

pak vyhlásil římský senát Kleopatře válku. Ta vyvrcholila slavnou námořní bitvou u Actia o rok později. Kleopatra v ní osobně velela několika desítkám egyptských válečných lodí po boku flotily Marca Antonia.

Byli však poraženi a utekli do Alexandrie, kde došlo ke krátké pozemní bitvě, po které Antonius spáchal sebevraždu.

9. Spáchala sebevraždu, ale had ji zřejmě neuštknul

Kleopatra mu poslala zakódovaný dopis, v němž mu líčila, kde se ukrývá. On ho však špatně pochopil, myslel si, že je již mrtvá, a proto se rozhodl ukončit svůj život a nalehl na meč. Umírajícího jej přinesli ke Kleopatře a on jí skonal v náručí.

Následně se i ona rozhodla ukončit svůj život, údajně se měla nechat uštknout kobrou egyptskou. S tím však nesouhlasí historik Christoph Schaefer, neboť královna měla dle záznamů zemřít pokojnou smrtí, což po uštknutí kobrou není možné.

Schaefer tvrdí, že si egyptská královna pravděpodobně namíchala koktejl z různých jedů, ostatně o jedy a jejich účinky se vždy velmi zajímala a testovala je na zvířatech a odsouzencích.

Stejnou smrtí jako ona totiž zemřely i její dvě služebné, na to by však jed jednoho hada nestačil. O její děti se postaral Octavianus.

Syna Caesariona nechal zabít, další tři, které měla s Marcem Antoniem, dal do výchovy své sestře a Antoniově první manželce, Octavii. Ta se tak starala celkem o deset dětí.

10. Vznikl o ní jeden z nejdražších filmů všech dob

Život a osud egyptské královny fascinoval filmaře odnepaměti. Proto o ní vznikla řada snímků, v nichž královnu Nilu představovaly takové herečky jako Claudette Colbert (1903–1996) či Sophia Loren (*1934).

Její nejznámější představitelkou, která jen podpořila legendu o královnině kráse, však byla Elizabeth Taylor (1932–2011) ve filmu Kleopatra z roku 1963. Jeho rozpočet se ze dvou milionů dolarů vyšplhal na tehdy rekordních 40 milionů a filmové studio málem zruinoval.