O pleš většina lidí nestojí. Už odnepaměti s ní bojují všemožnými způsoby. Které jsou k ničemu? A které byste vyzkoušeli i dnes?

V misce smícháme trochu lvího, hrošího, krokodýlího a hadího tuku. Ano, ingredience se hůře shání, ovšem mizející vlasy se poté vrátí jako mávnutím kouzelného proutku!

Alespoň tomu věří staří Egypťané, podle nichž je bohatá kštice základem společenského postavení i politické moci. Masti a lektvary proti pleši patří k těm nejstarším lékům vůbec.

Nejlépe vykastrovat!

„Kdepak tuk, lepší je holubí trus,“ tvrdí jejich starověcí kolegové Řekové. Otec lékařů Hippokratés (asi 460–370 př. n. l.) radí přidat ještě opium, červenou řepu a křen. Zda to pomáhá, těžko říct, sám totiž s pleší bojuje celý život.

Vlasy má pouze po okrajích hlavy, čemuž se později začne říkat Hippokratův věnec. Podle řeckého lékaře existuje ještě jedna možnost – o vlasy prý nikdy nepřijdou muži po kastraci! Sám na sobě to však Hippokratés nevyzkoušel…

Ošklivý Caesar

Velké muže starověku pleš opravdu trápí a patří k nim i Julius Caesar (100–44 př. n. l.).

Přestože jméno Julius paradoxně znamená „vlasatý“, podle historika Suetonia (asi 70–125) měl římský vůdce tak málo vlasů, že byl kvůli tomu terčem posměšků.

Ve starém Římě je hlava bez vlasů považovaná za symbol ošklivosti. Caesarova milenka Kleopatra (69–30 př. n. l.) radí lék z myších a koňských zubů.

Asi to moc nefunguje – Caesar prý nosí na hlavě vavřínový věnec právě proto, aby svou pleš trochu zakryl.

Vlasy pro krále

Ve středověku už se vlasy tolik neřeší. V dobách moru i či jiných epidemií mají lidé jiné starosti. Pokud někomu nepravidelný porost vadí, může se oholit břitvou. Anebo, postupem času, nasadí paruku!

Ty přicházejí do módy hlavně v 17. století, když je začne nosit majitel velmi řídkých vlasů Ludvík XIII. (1601–1643). Zhruba v 18. století už se vracejí léky na podporu vlasového růstu.

Věří se na vlašské ořechy, cukrovou třtinu či olej ze stromu Schleichera oleosa z Indonésie.

Vyřešit příčinu!

„Vlasové folikuly neodumřely, pouze nečinně leží a je třeba je probudit,“ tvrdí ve 20. letech 20. století francouzští vědci a dají tak inspiraci k novým vynálezům. Roku 1923 se v USA dostává na trh Thermocap.

Jakousi elektrickou čepici si nasadíte na hlavu, zapojíte do zásuvky a vydržíte tak 15 minut denně.

Vyzařované modré světlo prý stimuluje vlasy k růstu! „Plešatění způsobuje spíš špatné prokrvování pokožky hlavy,“ je přesvědčen ve 30. letech minulého století americký lékař Andre Cueto a přichází se zařízením Xervac.

Přilba, připevněná hadicí k bedně s větrákem, střídavě vpouští vzduch dovnitř a ven. Velké účinky přístroj nemá, dobře ale funguje aspoň jako fén.

Co tedy pomůže?

Dnes už víme, že plešatění je dáno hlavně geneticky a babské rady tedy nepomáhají. Vědci se snaží o vývoj různých léků, mnohé ale mají vedlejší účinky. Porost třeba pak roste i tam, kde ho nechceme!

Samozřejmě jsou už i jiné možnosti – od druhé poloviny 20. století se zdokonalují techniky vlasové transplantace.