Planeta Země

Co zastavilo mongolské hordy? Vědci tvrdí, že obyčejné bahno!

Co zastavilo mongolské hordy? Vědci tvrdí, že obyčejné bahno!

V roce 1241 se celá Evropa doslova třásla strachy. Z východu se totiž blížily chánovy krvelačné armády, které za sebou zanechávaly jen vypálená města a hromady mrtvol. Neporažení Mongolové se však najednou v Uhersku obrátili zpět. Co urputné bojovníky odradilo od ovládnutí Evropy?

Smrt chána, nebo počasí?

Nejčastěji se uvádí, že vojska se vrátila zpět na východ kvůli zprávě o smrti velkého chána Ögedeje a volbě nového vládce. To ale někteří historici zpochybňují. Nová bádání ukazují, že v tom mohly hrát roli ještě další okolnosti. Krvelačné armády totiž mohlo zastavit i počasí. Alespoň to uvádí studie americké univerzity v Princetonu, kde experti analyzovali letokruhy ve dřevě a sledovali na nich klimatické změny v Evropě.

Mongolskou jízdu uvěznilo bahno

Na počátku 13. století si totiž Evropa užívala sérii let s mírnými zimami a suchým létem. To však skončilo právě v roce 1242, na začátku roku udeřila velmi silná zima se záplavami sněhu. Po jarním tání se pak louky v dnešním Maďarsku změnily v močály. To muselo znamenat pro mongolské armády doslova pohromu. Vždyť jejich 130 tisíc vojáků doprovázelo půl milionu koní. „Bahno zničilo pastviny, které byly nutné pro krmení koní a také značně snížilo manévrovací možnosti Mongolů,“ vysvětluje historik Nicola Di Cosmo z Princetonské univerzity.

Co říkají kroniky

Bádání, která by tuto novou hypotézu podpořila, nejsou právě jednoduchá. Kvůli válkám a drancování se dochovalo jen velmi málo písemných památek starších než z počátku 16. století a to platí také o záznamech počasí. Jednu zmínku se však podařilo princetonským historikům najít. Na začátku roku 1242 plánovali mongolské oddíly dobýt opevněné uherské město Stoličný Bělehrad. Jejich útok ale podle kronik zastavila právě obleva, která zasněženou pláň proměnila v bažinu.

Opatrnost je na místě

Řada odborníků je však s hodnocením tohoto senzačního závěru opatrná, jen na počasí totiž dějinné zvraty obvykle nestojí. „Podnebí jistě nemuselo být jediným faktorem konce vojenské invaze z Asie,“ přiznává jedna z autorek klimatické teorie Amy Hesslová. Stejně tak ovšem mohla jedna tuhá zima s jarním blátem podpořit návrat armád. „Zlehčovat roli počasí je ale, jako by někdo tvrdil, že ruská zima neměla žádný vliv na Napoleonovu armádu,“ dodává Di Cosmo.

Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Planeta Země

Ošklivá mláďata roztomilých savců!

Planeta Země20.5.2019

Sůl: Nepostradatelný pomocník, nebo plíživý zabiják?

Planeta Země16.5.2019

OMV mění plastový odpad v ropu

Planeta Země16.5.2019

Které světově proslulé firmy dneška kolaborovaly s nacisty?

Planeta Země13.5.2019

Vynálezy Nikola Tesly: Jak změnily svět?

Planeta Země9.5.2019

Nejšpinavější předměty, kterých se denně dotýkáme!

Planeta Země6.5.2019

Znáte nejpodivnější alergie na světě?

Planeta Země2.5.2019

Přehledně: Monstrózní loupeže, ze kterých se tají dech!

Planeta Země29.4.2019

Proč Vikingové útočili na Evropu? Odpověď vás překvapí!

Planeta Země25.4.2019

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies