Nejosamělejší žena. Nejosamělejší strom. Nejosamělejší žák. Nejosamělejší žena

Kde: Rusko

Už 28 let se o Agafje Lykovové (*1945) říká, že je nejosamělejší ženou Ruska, protože bydlí v lesním srubu vzdáleném více než 100 kilometrů od nejbližšího města. „Křesťan přece nemůže být nikdy sám.

Každý křesťan má anděla strážného a také Krista a apoštoly.“ Kolem pobíhají kozy, slepice, pes jménem Tajfa a občas ji otravují lišky a medvědi. Její rodiče utečou v roce 1936 před Stalinem do lesů. Pak jdou ještě dál, hluboko do tajgy.

Nemají ani příbory, talíře, žijí jen z toho, co uloví, vypěstují nebo seberou. Do divočiny se k dvěma sourozencům narodí ona a ještě bratr Dmitrij.

První zemře jejich matka (v roce 1961), pak na ně v roce 1978 náhodou narazí skupinka sovětských geologů a tehdy se poprvé dozvědí, že „zaspali“ druhou světovou válku a že Stalin už je dávno mrtvý.

Dva roky po návštěvě zemřou všichni tři její sourozenci a v roce 1988 i její otec. Od té doby je Agafja sama.

Nejosamělejší strom

Kde: Niger

Té akácii se říká živý maják. Stane se symbolem a nejosamělejším stromem na světě, protože je jediný v okruhu 400 km. Stojí na bohapusté trase z Nigeru do Alžírska a každý řidič ví, že když projede kolem, jede správně…

Strom z Ténéré je ukazatelem, dostane se i do map Michelina. Celých 300 let roste uprostřed oceánu písku, kolem něhož vede karavanní stezka. Tuaregové akácii považují za zázračnou. Je bezmála posvátná. Svými kořeny našla vodu skoro 40 metrů pod zemí.

Jednoho dne roku 1973 se ale něco stane – ta nejnepravděpodobnější věc v celé Africe. Kolem jede opilý libyjský řidič, a i když má pro sebe celou poušť, třískne do akácie náklaďákem.

Nejosamělejší žák

Kde: Gruzie

Nikdo mu nenapoví, od nikoho nemůže opisovat, s nikým nemůže blbnout. V Gruzii, jenom 100 km severně od hlavního města Tbilisi, leží vesnice Makarta. Od civilizace je vzdálená jakoby jedno století a odříznutá soutěskou.

Tady je nejosamělejší základní škola v Gruzii (Evropě), kam chodí ten nejosamělejší žák. Ve vesnici žije asi 30 lidí, z toho čtyři děti. Tím nejmladším je Bačo Ciklauri, který chodí do místní školy.

Není to nic jiného než jedna nuzná místnost s kamny v patře soukromého domu. Gruzínštinu a matematiku učí 50letá učitelka Lia a na angličtinu dojíždí 42letá Inga Chokheliová.