Provincie Bohol se řadí mezi desátý největší ostrov Filipín. Zapomenutý kraj se pyšní nádhernou krajinou, které dominují Čokoládové vrchy. Ikonické kopce se dostanou na vlajku provincie i do seznamu světového dědictví UNESCO!

Mlsouny, kteří se oblizují při vyslovení názvu, ale zklameme. Jde totiž o vápencové vrchy, z nichž nejvýraznější se tyčí do výšky až 120 metrů. Unikátů, které mohou připomínat kupky sena, napočítáme několik set.

Numera se však liší, a tak některé zdroje hovoří o 1260 kopcích, jiné udávají cifru 1776. Všechny je najdeme na ploše o rozloze 50 kilometrů čtverečních (to odpovídá rozloze města Vyškov). Kde se ale vzal sladce znějící název? Hlavním viníkem je počasí.

Kopce jsou prakticky celé porostlé trávou, když ale udeří období sucha, vegetace odumírá a změní barvu na čokoládově hnědou.

Bitka, láska a děti

Mezi místními koluje několik legend o původu této dominanty. Jedna hovoří o tom, že v oblasti Čokoládových vrchů žije dvojice obrů. Během vydatných dešťů se giganti nepohodnou a začnou po sobě házet bahno.

Šarvátka přeroste v pěstní souboj, po němž oba sokové umírají. Zanechají po sobě jen kupičky bahna, které ale lidstvo vidí jako kopce. Jiná legenda pro změnu brnká na romantickou strunu.

Obr Arogo se zamiluje do dívky jménem Aloya. Ta však onemocní a Čokoládové vrchy jsou jeho zkamenělé slzy, které pro ni roní.

Také do třetice hrají hlavní roli obři, konkrétně jejich ratolesti. Soutěží ve stavění bahenních bábovek, které se časem změní v oblíbený turistický cíl.

Na zdraví!

Pravda je ale mnohem méně romantická. Podle odborníků vzniknou vrcholy už během třetihorního období. Za kupičky může vzdušná eroze v kombinaci s vodními toky.

Celá oblast totiž byla původně pod hladinou, a tak místo, které dnes zaujímá tráva, patřilo kdysi korálům. Archeologové v okolí dokonce naleznou celou řadu fosilií.

Čokoládové vrchy mají své místo také v historii, protože kousek od nich uzavírá v roce 1565 španělský mořeplavec Miguel Lopez de Legazpi (1502–1572) smlouvu s místními domorodci…Na důkaz přátelství si podle všeho přiťuknou vínem, do něhož nakapou vlastní krev.

Konečně se dočkají

Postupem času přijdou přírodnímu úkazu na chuť turisté a hrozí jeho destrukce. Filipínské úřady okamžitě zakročí a v roce 1988 region získá status národní geologické památky.

Usiluje také o zapsání na seznam světového dědictví UNESCO. Musí vydržet až do roku 2023, kdy mezinárodní organizace vyhlásí v provincii Bohol jeden z prvních geoparků!

Dlouhé čekání zkomplikuje přírodní katastrofa z října 2013. Na půl minuty se roztřese celá země a seismologové naměří 7,2 stupně Richterovy škály. Tragédie si vyžádá na 300 životů. Několik kopců je poškozeno a za oběť padne i tamní vyhlídková plošina.