Rakovina děložního čípku je v České republice třetím nejčastějším typem rakoviny u žen, ročně jí onemocní přibližně 800 z nich. Nejčastěji postihuje ženy mezi 35. a 45. a mezi 60. a 65. rokem života, ale nevyhýbá se ani mnohem mladším ženám.

Dobrou zprávou je, že rakovina děložního čípku je dobře léčitelná, pokud je ovšem odhalena včas.

Právě z tohoto důvodu je součástí každoroční gynekologické prohlídky pravidelný screening v podobě cytologického stěru z děložního čípku, jehož výsledky ukazují míru podezření na přednádorové stavy.

Ty v naprosté většině způsobuje dlouhodobá infekce lidským papilomavirem – tzv. HPV, který se přenáší zejména pohlavní cestou.

Co víme o HPV a jak se můžeme chránit?

Lidským papilomavirem se nakazí až 80 % sexuálně aktivních žen, přičemž až v 90 % případů  probíhá infekce HPV bez jakýchkoli příznaků a obvykle během několika měsíců sama odezní, protože se s ní imunitní systém vypořádá sám.

Většina lidí tedy ani neví, že ji má. „V současné době je známo více než 100 typů těchto virů s různým stupněm rizika. Ty s nízkým rizikem mohou být příčinou genitálních bradavic a nemají karcinogenní potenciál.

Vysoce rizikové kmeny HPV však mohou vyvolat nádorové bujení děložního čípku, ale také konečníku, pochvy nebo vulvy,“ říká RNDr.

Libor Staněk, genetik laboratoře SYNLAB. Před nákazou HPV chrání očkování, které se doporučuje provést ještě před zahájením pohlavního života.

V ČR na něj mají nárok zdarma dívky i chlapci ve věku 13 let. Případné změny na děložním čípku způsobené tímto virem pak pomůže odhalit cytologický stěr, který odebere gynekolog v rámci preventivní prohlídky.

Je proto důležité nezapomínat na prevenci a absolvovat toto vyšetření jednou ročně.

Cytologický screening se provádí již půl století

Standardním cytologickým vyšetřením je PAP test, který se používá již více než 50 let. Gynekolog odebere stěr z děložního čípku, který následně rozetře na sklíčko a obarví.

„Spolehlivost této metody je asi 70–80 %, protože ve vzorku je velké množství dalších buněčných či nebuněčných elementů, jako jsou bakterie, kvasinky, erytrocyty či hlen,“ vysvětluje RNDr. Staněk.

Novější metodou je pak ThinPrep PAP test neboli tekutá cytologie, při níž se štěteček s odebraným vzorkem vyplachuje ve speciálním konzervačním roztoku. „Výhodou je, že se do něj buňky snadněji uvolňují a získáme tak veškerý setřený materiál.

Další výhodou je zpracování v laboratoři, při kterém separujeme čisté epiteliální buňky, bez příměsi hlenu, bakterií nebo krve, které následně barvíme. Díky tomu je spolehlivost této metody více než 90 %,“ doplňuje RNDr. Staněk.

Tento moderní test však není hrazen z veřejného zdravotního pojištění a ženy o něj musí požádat svého lékaře.