České nemocnice v poslední době hlásí problém s nedostatkem zásob krevních transfuzí. Na vině zřejmě i strach dárců z nakažení koronavirem.
Nedostatečnými zásobami krve ale podle Společnosti pro transfúzní lékařství trpí Česká republika dlouhodobě.
Podle Červeného kříže je v českých nemocničních transfúzních zařízeních registrováno zhruba 233 000 pravidelných dárců. Pro optimální stav doporučuje Světová zdravotnická organizace ještě o 150 000 více.
„Svou roli v současnosti hraje pravděpodobně i obava potencionálních dárců krve z toho, že se při návštěvě zdravotnického zařízení nakazí koronavirovou infekcí.
To zájem o dárcovství snižuje,“ upozorňuje MUDr. Vít Bárta, primář anesteziologicko – resuscitačního oddělení Nemocnice Jihlava.
Benefity pro dárce
Dobrovolní dárci mají v den odběru ze zákona nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, za každý odběr krve si pak mohou snížit základ daně z příjmu až o 3 000 korun. Podle Světové zdravotnické organizace stoupl počet darovaných jednotek krve od roku 2008 do roku 2015 o téměř 12 milionů.
Celkem 78 zemí má více než 90 % zásob krve od dobrovolných dárců, 58 zemí však shromažďuje přes polovinu svých krevních zásob od rodinných příslušníků či placených dárců.
Problémem je, že zhruba 42 % dávek krve odebraných po celém světě pochází ze zemí s vysokými příjmy, které jsou domovem pouze pro 16 % světové populace.
Krev je stále třeba
Podle informací ministerstva zdravotnictví fungují zařízení transfuzní služby i během pandemie koronaviru, i když za zpřísněných hygienických podmínek. Darovat krev mohou dospělí ve věku od 18 do 65 let s minimální tělesnou hmotností 50 kilogramů.
Podmínkou je dobrý zdravotní stav, tzn. že dárce krve netrpí, ani v minulosti neprodělal, žádnou vážnou či chronickou nemocí, a neužívá některé léky. „Při jedné návštěvě je dárci odebráno asi 450 ml krve.
Toto množství dokáže tělo nahradit během pár hodin. Mezi odběry by měl být minimální interval 10 týdnů. Muži mohou darovat krev čtyřikrát ročně, ženy třikrát,“ doplňuje MUDr. Vít Bárta.
