Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Den dárců krve na celém světě

14. červen je každoročně Světovým dnem dárců krve, který vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní červený kříž.

Tento den je oslavou dárců krve a plazmy, kteří svým dobrovolným dárcovstvím vracejí život a naději pacientům, kteří se bez vzácné tekutiny neobejdou.

Dárcovství plazmy a dárcovství krve se v mnoha ohledech liší, ale mají společné to, že jsou životně důležité při pomoci vážně nemocným nebo zraněným lidem. Krev ani plazmu přitom nelze vyrobit uměle.

Sanaplasma v současné době provozuje síť 11 odběrných center pro darování plazmy v České republice. Foto: Pixabay
Sanaplasma v současné době provozuje síť 11 odběrných center pro darování plazmy v České republice. Foto: Pixabay

Je stále potřeba

„Darovaná krev je nejčastěji potřeba v nemocnicích, při operacích a při ošetřování zraněných lidí při nehodách s velkou ztrátou krve.

Krevní plazma se používá k výrobě životně důležitých a nenahraditelných léků pro pacienty s hemofilií, lidi s vrozenými imunitními vadami, příjemce kostní dřeně a transplantovaných orgánů, pacienty s těžkými popáleninami, pacienty s nemocnými játry a ledvinami a  hepatitidou typu B.

Je proto nezbytné mít nepřetržitý přísun krve a plazmy,“ vysvětluje Jan Štěpánek ze společnosti Sanaplasma – české sítě dárcovských center plazmy, která patří do globální značky BioLife – lídra v oboru odběru vysoce kvalitní plazmy, která se zpracovává na život zachraňující léčebné přípravky.

Moderní medicína zná čtyři krevní skupiny (označují se jako 0, A, B, AB).

Objevil je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svého výzkumu publikoval již v roce 1907.  „Jako zvláštní odměnu pro své pravidelné dárce plazmy připravila sanaplasma možnost zjistit, jakou mají krevní skupinu.

Od června bude mít každý dárce, který daroval plazmu alespoň třikrát, možnost nechat si v našich centrech vyšetřit svou krevní skupinu,“ dodává Jan Štěpánek.

Od svého vzniku v roce 2006 se stala jedním z předních odborníků na sběr vysoce kvalitní plazmy. Foto: Pixabay
Od svého vzniku v roce 2006 se stala jedním z předních odborníků na sběr vysoce kvalitní plazmy. Foto: Pixabay

Co potřebujete vědět, pokud chcete darovat krev nebo plazmu?

Dárci krve i plazmy mohou být pouze zdraví lidé, což chrání zdraví dárce i pacienta, který krev nebo plazmu přijímá. Chcete-li darovat krev nebo plazmu, musíte být starší 18 let, mladší 60 let a vážit alespoň 50 kg.

Jak darování krve, tak darování plazmy vyžaduje komplexní lékařské vyšetření a darování je povoleno pouze v případě vyhovujících výsledků. Ti, kteří pravidelně darují krev nebo plazmu, mají výhodu pravidelných lékařských a laboratorních kontrol.

Při darování krve se dárci odebírají všechny složky plné krve. Mezi dvěma odběry krve musí uplynout minimálně 56 dní, protože to je doba, kterou tělo potřebuje k zotavení. Ženy mohou darovat krev až čtyřikrát a muži až pětkrát během 365 dnů. Jeden odběr krve představuje 450 ml (±10 %), které tělo dokáže snadno nahradit.

Při darování plazmy se odebírá pouze krevní plazma, což je nažloutlá tekutina tvořená z 90 % vodou, 2 % tuky a minerály, hormony a 8 % bílkovinami. I v tomto případě je krev odebrána ze žíly.

pak je rozdělena na plazmu a červené krvinky v procesu, který se bezpečně používá již desítky let a nazývá se plazmaferéza. Z krve je odebírána pouze plazma a červené a bílé krvinky a krevní destičky jsou vráceny dárci.

Odběrové množství stanovuje lékař na základě více parametrů, ale především hmotnosti a je v rozmezí 760-890 mililitrů.

Jedním z rozdílů mezi darováním krve a plazmy je, že plazmu lze darovat častěji než krev, a to jednou za 14 dní, celkem maximálně 26x do roka v celkovém množství do 25 litrů.

Odběr plazmy je totiž šetrnější proces, neboť červené krvinky se vracejí do těla a není třeba je znovu tvořit.

Ta je používána pro výrobu léků, které zachraňují životy. Foto: Pixabay
Ta je používána pro výrobu léků, které zachraňují životy. Foto: Pixabay

Krev, nebo plazma?

Dalším rozdílem je doba trvání darování plazmy: Darování plazmy je delší proces právě kvůli plazmaferéze. Darování krve trvá obvykle 10 až 20 minut, zatímco darování plazmy trvá přibližně 45 minut. Dárci relaxují v klidném a příjemném prostředí.

Dárcovství krve není finančně kompenzováno, zatímco dárcům plazmy je čas strávený darováním plazmy v plazmaferetických centrech hrazen právě proto, že odběr trvá mnohem déle.

Jak při darování krve, tak při darování plazmy dárci dbají o své zdraví, protože je důležité, aby zůstali řádně hydratovaní. Zároveň je důležité, aby se dobře stravovali a vyhnuli se tučným jídlům, kouření a alkoholu.

Darovaná krev i plazma jsou testovány podle velmi přísných norem a postupů. Zároveň se u dárců neustále sleduje hladina bílkovin a protilátek, aby bylo zajištěno jejich zdraví a dobrá kondice.

Centra Sanaplasma brzy přejdou pod novou, jednotnou značkou BioLife. Foto: Pixabay
Centra Sanaplasma brzy přejdou pod novou, jednotnou značkou BioLife. Foto: Pixabay

(Foto: Pixabay)

Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz