Dobré pivo se v Rakovníku vařilo zcela určitě několik staletí před rokem 1454, který je dnes uváděn jako počátek rakovnického pivovarnictví.

Tehdy rakovničtí získali od krále Ladislava důležitý dokument – právo mílové, tedy právo ochrany a záruka odbytu „na míli od městských bran“.

Obraz o tradici rakovnického pivovarnictví dává i nahlédnutí do berních registrů pro léta 1436–1450. Na náměstí bylo podle záznamů pět pivovarů, ve městě 17 sladoven a 19 sladovníků.

V druhé polovině 16. století už stoupal v Rakovníku k nebi dým z devíti pivovarů. Zájem o pivo z Rakovníka byl v 15. a 16. století takový, že se ve všech pivovarech vařilo prakticky nepřetržitě.

Historické prameny v roce 1574 zaznamenaly, že ze 74 várečníků jich 57 dodávalo pivo do Prahy.

Vzdělanec, který měl rád rakovnické pivo

V roce 1587 přišlo město Rakovník o správce školy. Na dobré škole si Rakovničtí zakládali nejméně tolik jako na dobrém pivu, takže se vypravili na pražskou univerzitu shánět učitele.

Byl jim doporučen Jan Pička Písecký, „dobrý, vlídný a nehrdý pedagog“. Jan Pička Písecký byl „urostlý, ramen obdélných, tváře bradkou červenou obrostlé a oka chytrého, ovšem nebyl již z junáků mladých…“

„Dobré pivo vaříte, páni milí rakovničtí…“ pochválil poslům jejich mok, když si vyslechl, s jakou nabídkou za ním přicházejí. Bakalář byl opravdovým znalcem piva a hned se nechal slyšet, kolik zná v Praze hospod, kde se čepuje pivo z Rakovníka.

„Nejlepší rakovnické šenkují na Oujezdě u Bílého koně a tamže u Jeřábů a u Dudků na Starém Městě. Radní neskromně přidávali, že chutná i císaři na Pražském hradě a mnoha urozeným pánům měšťanům.

Na jaře roku 1588 dorazil bakalář Pička Písecký do Rakovníka, který měl v té době jen 190 domů. Rakovnické pivo ho nezklamalo.

Přímo u pramene bylo ještě chutnější, neplundrované vodou vltavskou, jak se svěřoval novým kamarádům, které nacházel hlavně v četných hospodách. Školu také nezanedbával.

„Když neměl pan bakalář Pička hlavu pitím obtíženou, byl správcem školy výborným,“ píše ve svém pojednání Zikmund Winter. Vzdělaný muž Jan Pička Písecký nepobyl v Rakovníku dlouho (odešel v roce 1589), ale zanechal tu význačnou stopu.

Kromě jiného dal pivu vařenému v Rakovníku jméno Bakalář, které do dnešní doby v sobě nese kromě letité tradice také závazek vysoké kvality.

Pivní válka s Prahou

Mnohé zápisy v městských knihách dosvědčují, že rakovnické pivo přispělo k záchraně města za třicetileté války. Ať přátelé či nepřátelé, vojáci měli rádi dobrý truňk a tak jim záleželo na tom, aby bylo zachováno město i pivovar.

Po válce, po roce 1648, se pomalu začalo vaření piva v Rakovníku obnovovat, ale roku 1667 se pražští staroměstští nákladníci znovu vzbouřili proti jeho dovozu do Prahy.

Dvorní kancelář se rakovnických pivovarníků dvakrát zastala, ale protesty z Prahy neustávaly. Za Marie Terezie v roce 1763 bylo už povoleno dovážet rakovnické pivo do Prahy jen v zimním období – od Havla (16. října) do Jiří (24. dubna).

Vznik dnešního pivovaru

‚Rozvoj průmyslové výroby ale přivedl Rakovnické k myšlence na zřízení velkého pivovaru.

Ve městě zbyla po válečných dobách opuštěná budova kasáren. Vhodnější objekt nebyl k dispozici, a tak bylo rozhodnuto umístit pivovar právě v tomto objektu, kde je pivovar dodnes.

Pivovar přinášel zisk, obliba rakovnického piva začala stoupat a bylo výhodné investovat do jeho rozvoje. Již roku 1871 bylo třeba přestavět sladovnu. Významným byl rok 1892, kdy byla postavena spilka, lednice a instalován parní stroj.

V roce 1896 začala výstavba nových sklepů a umělého chlazení.

Roku 1900 bylo zavedeno stáčení ležáku do lahví s etiketou, kterou zdobil červený rak s chmelovou révou a latinské úsloví, jehož vznik se datuje do 16. století a které ilustruje jedinečnost rakovnického piva – Unus papa Romae, unus portus Anconae, una turris Cremonae, una ceres Rakonae – Jeden papež v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.

Důležitá nezávislost

Dnešní Tradiční pivovar v Rakovníku je jedním z mála samostatných nezávislých průmyslových pivovarů v České republice.

Vaří svá piva klasickou technologií dvourmutovým způsobem, kdy pivo kvasí v otevřených kádích a leží 40-60 dnů v horizontálních ležáckých tancích.

Základem pro všechna piva jsou české a výhradně ty nejkvalitnější suroviny, tedy české slady, žatecký chmel a voda z vlastních hlubinných studní. Má právo označovat svá piva chráněným zeměpisným označením České pivo.