Ve vzduchu poletují klobouky. „Penkala to dokáže!“ ozve se z rozjásaného davu, když se letoun slavného vynálezce odlepí od země. S vlastním strojem, dlouhým skoro 11 metrů, vzlétne jen o pár let později než bratři Wrightové.
Když Eduard Penkala (1871–1922), rodák z Liptovského Mikuláše, v pouhých 50 letech umírá na zápal plic, zůstane po něm neuvěřitelných 80 vynálezů.
Sestrojil anodovou baterii, železniční brzdy, termosku, rotující zubní kartáček nebo zdokonalil mechanickou tužku (mikrotužku). Kromě toho byl nadšeným průkopníkem letectví a podařilo se mu zkonstruovat vůbec první chorvatské letadlo těžší než vzduch!
Lékařem nebude
Malý Eduard přišel na svět 20. dubna 1871 do židovské rodiny. Už jako chlapec byl velmi zvídavý a doma ve sklepě neustále něco kutil. Rodiče však měli o jeho kariéře jasno. „Bude z něj doktor,“ snil jeho otec Franciszek, původem Polák.
Eduard nakonec ustoupil a přihlásil se na lékařskou fakultu ve Vídni. Už po pár měsících mu však došlo, že to byl špatný nápad. Přestěhoval se proto do Drážďan, kde začal studovat chemii.
Ještě na vysoké škole se seznámil se svou budoucí manželkou Emilií, půvabnou chorvatskou studentkou hudby, kterou si hned po promoci vzal za ženu. V roce 1900 se pak společně přesunuli do jejího rodného Záhřebu.
Linky šlapou
„Večeře,“ nakoukne Emílie do dílny a kývne na manžela, aby se konečně přišel najíst. Ten ale jako by ji vůbec nevnímal. Ztracený mezi pilinami ani nepostřehne, jak čas plyne. Dny tráví zapálený ministerský úředník v práci, večery pak v dílně.
Vylepšuje, co se dá. V roce 1906 si zaregistruje patent na vylepšenou mechanickou tužku, půl roku nato už ji vyrábí ve velkém. Tovární linky tehdy skutečně šlapou. Vždyť do roku 1926 se v Záhřebu vyrábí vůbec nejvíc psacích potřeb na světě!
Rotující kartáček
Navzdory obrovskému pracovnímu vytížení a rozrůstající se rodině vynalézá Penkala dál. Podaří se mu sestrojit termofor, což je předchůdce dnešní termosky, zdokonalí plnicí pero a vymyslí vůbec první rotující zubní kartáček.
Počátkem 20. století se navíc vrhne na studium aerodynamiky a roku 1910 vzlétne s historicky prvním chorvatským letadlem. V únoru 1922 slovenský rodák podlehne zápalu plic.
