V Sydney se nachází jeden z největších přístavních komplexů na světě. Ten pokrývá cca 240 km pobřeží a 55 kilometrů čtverečních plochy pevniny. Do tohoto prostoru je zahrnuta například i ikonická budova sydneyské opery nebo třeba Harbour Bridge.
Existují lidé, kteří mají tento prostor na starosti. Elitní tým mužů a žen, kteří jsou připraveni na cokoliv. Relativně malá skupinka lidí má na starosti správu tohoto dynamického prostoru a také to, aby zde čelila incidentům – ať už menším či větším.
Členové bezpečnostních jednotek přístavu Sydney přitom musejí neustále myslet na to, že na nich mohou záviset lidské životy i uchránění majetku v hodnotě miliard dolarů.
Něco málo statistiky
Pobřeží okolo Sydney patří k těm nejkrásnějším na světě. Současně se ale v této kráse skrývá velké nebezpečí. Přírodnímu přístavišti nejlidnatějšího australského velkoměsta se říká Port Botany. Máte-li rádi statistiky, potom vězte, že přes Port Botany proudí do Sydney 40 procent jeho zásob potravin, „připluje“ do něj cca 2,5 milionu kontejnerů ročně a protočí se v něm tržby v hodnotě přibližně 4 miliard dolarů za rok.
Jak zabránit miliardovým škodám jen půl metru ode dna přístavu
Proto je jasné, že je třeba dávat pozor na to, aby se žádná loď nepotopila na tom nesprávném místě. Přístavní hrdinové se tak musejí vydat zachránit například asi 25 metrů dlouhou výletní loď, která v bezprostřední blízkosti přístavu začíná nabírat vodu.
Využijí k tomu nafukovací vaky, ale ještě předtím musejí zkontrolovat, zda na její palubě nikdo nezůstal.
„O něco větší“ výzvou je 250 metrů dlouhý drobek, norský supertanker SKS Douro, který do Austrálie přiváží 120 000 tun výbušného petroleje. Jde o jeden z nejtěžších, ale současně i nejnebezpečnějších nákladů, které kdy do Sydney připluly. Jenže moře je rozbouřené a elitní jednotka musí loď odtáhnout do bezpečného přístavu.
Jenže cesta vede kolem obytných čtvrtí, nejmělčí částí celé zátoky pod mostem Harbour Bridge, a končí ostrou zatáčkou směřující ke skladišti paliva.
Problém však spočívá v onom slovu „nejmělčí“. Zatímco moře zde má hloubku jen cca 13,7 metru, ponor tankeru činí 13,1 metru. Navíc je třeba počítat ještě s až pětimetrovými vlnami. Elitní tým potřebuje využít jak tažné čluny vepředu, tak jeden vzadu. Člun s tažnou silou 200 tun, který ale k úplnému zabrzdění tankeru potřebuje až kilometr.
Loď navíc nemůže plout moc rychle, protože sací efekt by ji pak mohl přitisknout ke dnu.
Pozor na útoky žraloků
V průběhu roku 2020 bylo v okolí Austrálie zaznamenáno 26 útoků žraloka na člověka, z toho osm bylo smrtelných. Žraloky jsou zamořené i vody okolo sydneyského přístavu. Prevence útoků? Označit žraloky, kteří jsou pak sledováni satelitním systémem s 21 monitorovacími stanicemi, a plavci se tak o případné přítomnosti žraloků v okolí pobřeží včas dozvědí.
Avšak jediným způsobem, jak žraloka označit, je nejdříve ho chytit.
Což je taktéž v popisu práce bezpečnostních jednotek sydneyského přístavu.
Tohle je ovšem jen špička ledovce. Kromě tohoto všeho se elitní tým Sydney Harbour Force musí vypořádat s nelegálními rybáři i spuštěním letadlové lodi postavené v suchých docích. Nebo s již nutným nátěrem mostu Harbour Bridge. Naštěstí mají dostatek lidí na všechny tyto činnosti.
Bezpečnostní jednotky přístavu Sydney, tak se jmenuje desetidílný dokumentární seriál, který osudy těchto elitních týmů a jejich odvážné činy dopodrobna sleduje.
Sledovat ho můžete od čtvrtka 10. března ve 20:00 na kanále Viasat Explore.
Trailer:
Facebook
Twitter
RSS