Bílá socha Krista Vykupitele s rukama široce rozpřaženýma ve všeobjímajícím gestu je už téměř století symbolem Ria de Janeiro. Zeměkouli do náručí jí ale její tvůrci nakonec nedali.
Když jednoho dne roku 1859 francouzský misionář a kněz Pedro-Maria Bos, působící v Brazílii, pohlédne z okna, spatří strmou horu Corcovado v úplně novém světle.
Už to v jeho očích není kopec, který viděl snad tisíckrát, ale ideální podstavec pro největší sochu Krista na světě.
Se svou myšlenkou ihned spěchá za princeznou Isabelou (1846–1921), dědičkou brazilského trůnu, a nadšeně jí básní o velkolepém projektu.
Než se najde způsob, jak nákladnou skulpturu financovat, Brazílie se po vojenském převratu v roce 1889 stává republikou, nastává odluka církve od státu, a najednou se nikdo k podpoře Kristova zpodobnění nehlásí.
Mezinárodní socha
Až po několika desetiletích je projekt opět vzkříšen k životu. U příležitosti 100. výročí nezávislosti země si sochu objednává městská arcidiecéze.
Původní podoba Krista s křížem v jedné ruce a zeměkoulí ve druhé ale dozná změn a zrodí se slavné všeobjímající gesto. Socha je sice brazilská, ale stopu v ní zanechávají i další národy.
Podle projektu brazilského inženýra Heitora da Silvy Costy (1873–1947) tělo Krista vytvoří francouzský sochař polského původu Paul Landowski (1875–1961), tvář je dílem rumunského sochaře Gheorghe Leonidy (1892/1893–1942).
Dopravu materiálu naštěstí umožní železnice, postavená na horu Corcovado pro turisty již na sklonku 19. století.
Světlo letí z Říma
Slavnostní odhalení se koná po devíti letech stavby, 12. října 1931, a o náležitou atmosféru se postará průkopník rádia, Ital Guglielmo Marconi (1874–1937), který z více než 9000 kilometrů vzdáleného Říma dálkově aktivuje baterii silných reflektorů.
Železobetonová socha, pokrytá šesti miliony trojúhelníkových dlaždic z mastkové břidlice, je vysoká 30 metrů, k tomu je ale třeba přičíst ještě sedmimetrový podstavec. „Kdyby měl Kristus sandály, měly by velikost 530,“ uvádí turistický průvodce.
Rozpětí roztažených rukou činí 23 metrů a celá socha váží 700 tun. Je však projektována tak, aby odolala síle větru až 250 kilometrů za hodinu a hurikánu 5. stupně.
