Vídeňské ulice lemují tisíce lidí. 29. března 1827 se rakouská metropole velkolepě loučí s obdivovaným skladatelem Ludwigem van Beethovenem, který se tři dny předtím odebere na věčnost.

Značná část pozůstalosti připadne skladatelovu tajemníku Antonu Schindlerovi, kterému se tak dostane do rukou i jistý pozoruhodný dopis.

Beethovenovo velké nepravidelné písmo pokrývá oboustranně dva dvojlisty mající zhruba 200×238 mm a k tomu z obou stran jeden list o rozměrech asi 201×119 mm. Celkem desetistránkový tužkou psaný text začíná větou:

„Můj anděli, mé všechno, mé já!“ Následuje množství dalších milostných vyznání, prokládaných informacemi o mimořádně nepohodlném cestování poštovním vozem. Adresátka není nikde jmenována.

Posléze se pro ni vžije označení na základě pasáže, kdy Beethoven použije netypické oslovení „nesmrtelná milenko“.

Psaní, které skončí v zásuvce…

Žádná adresa, žádná obálka.

Dle všeho není psaní nikdy odesláno. Po Schindlerově smrti zdědí originál dopisu tajemníkova sestra, od níž jej v roce 1880 odkoupí a dodnes uchovává Státní knihovna v Berlíně.

Ke zveřejnění obsahu listu dojde roku 1840 v rámci Schindlerovy životopisné publikace o Beethovenovi, kde je anonymní milenka ztotožněna s hraběnkou Giuliettou Guicciardi, skladatelovou první opravdu velkou láskou. Tento názor se ovšem nedočká všeobecného přijetí…

Lázeňské tajemství

Dopis sestává celkově ze tří částí. Ty jsou nadepsány „6. července ráno“, „Večer v pondělí 6. července“ a „Dobré jitro! 7. července“. Chybí ovšem rok, a stejně tak místní údaje.

Bližší okolnosti vzniku dopisu tudíž léta zůstávají podobnou záhadou jako totožnost adresátky.

Teprve v 50. letech 20. století, kdy přijdou ke slovu moderní metody umožňující důkladnou analýzu vodoznaku, je učena datace – rok 1812. Co se týče určení místa, z podrobného rozboru textu se dá přece jen leccos vyvodit.

Z věty „jako lázeňský host musím jít spát“ jasně vyplývá, že skladatel se tou dobou nachází v nějakém lázeňském městě, nejspíš v Teplicích. Kam však dopis putuje poté, zůstává dodnes záhadou…

(Foto: wikipedia.org, pinterest.com)