Dne 24. října 1978 se Češi zapsali do historie dobývání vesmíru. Vyslali do kosmu svoji první družici, která sloužila ke zkoumání magnetosféry a ionosféry. Její cesta ke hvězdám ale byla poněkud kuriózní…
Název první československé družice byl odvozen od toho, co měla ve vesmíru zkoumat, tedy MAGnetické pole, IONosféru a plazma v okolí Země, proto Magion. Celkem bylo družic Magion pět.
Do kosmu byly vypuštěny ze sovětského arktického kosmodromu Pleseck v rámci mezinárodního programu Interkosmos.
Poslední dvě pak spolu s většími satelity ruského programu Interbol. Komunikaci s družicemi udržovala kvůli tomu vybudovaná Česká radiová komunikační stanice ve vesničce Panská Ves na Liberecku.
Jak dostat do kosmu českou družici? Fikaně!
Čeští inženýři z Geofyzikálního ústavu ČSAV dodávali mezi roky 1967 až 1990 nejrůznější přístroje pro tehdejší kosmický program socialistických států, nazývaný Interkosmos.
Nemohli si tedy nevšimnout, že Sověti, kteří stáli v čele programu, využívali k vyvažování svých rakety při startu obyčejné železné bloky o váze 15 kg. Jeden z českých vědců, Jaroslav Vojta, na záznamu vzpomíná:
„Nás napadlo, jestli by nešly nahradit nějakou užitečnější zátěží.“ Na mysli měli malou družici, která by zkoumala zemskou magnetosféru a ionosféru.
Musí vážit 15 kilo!
Sověti s návrhem Čechů souhlasili, dokonce jim dovolili vytvořit vlastní návrh „oddělitelného bloku C“, jak byl zpočátku Magion 1 označován. Trvalo však dlouhých 8 let, než proběhla veškerá byrokracie související s tím, aby mohla být česká družice skutečně umístěna na sovětskou raketu.
Ač měli Češi, Jaroslav Vojta a Pavel Tříska, při konstrukci Magionu vcelku volnou ruku, jednu nezbytnou podmínku však přeci jen měli za úkol dodržet. Váha družice musela být přesně 15 kilogramů, aby plnohodnotně nahradila závaží využívané při startu rakety.
Pozlacená krabice od bot
Ve výsledku tak Magion připomínal větší krabici od bot pokrytou solárními panely a zlatem, kvůli udržení teplotního režimu.
Původně měl mít hliníkový povrch, ale při testech ve speciální komoře v Rusku se ukázalo, že hliník vhodným materiálem není, protože sice teplo přijímá, ale také značně vyzařuje.
Družice přitom potřebovala po celou dobu svého pobytu v kosmu udržovat stabilní teplotu svých elektronických komponentů. Proto bylo nakonec rozhodnuto, že Magion pokryje zlato o tloušťce 5 mikronů, neboť to teplo vyzařuje minimálně.
3, 2, 1 … start!
Družice byla vypuštěna do kosmu dne 24. října 1978 nosnou raketou Kosmos 3M, a to společně s mateřskou družicí Interkosmos-18. Měla tvar kvádru o rozměrech 30 x 30 x 16 cm.
Původně měl Magion 1 fungovat pouhých 16 dní, nakonec posílal data na Zemi téměř tři roky.
Nejprve obíhal Zemi přímo na raketě, od ní se pak přesně podle plánu 14. listopadu oddělil. Svoji výzkumnou činnost ukončil až 10. září 1981, když při svém 16 033. obletu Země zanikl v horních vrstvách atmosféry.
Magion i v televizi
V 80. letech byl zájem o techniku na vrcholu a věda táhla i děti. Proto vznikl pořad Magion, jehož název byl odvozen právě od českých družic vysílaných do kosmu v rámci programu Interkosmos.
Pořad pro děti a mládež Magion se vysílal mezi roky 1984 až 1996 každý čtvrtek odpoledne a byl ve své době velmi pokrokovým počinem.
