Když zásnubní prsten, tak s diamantem! Je to zkrátka klasika. Ale před koncem 19. století jsou diamantové zásnubní prsteny neobvyklé. To tradice nošení zásnubních prstenů je mnohem delší. Sahá dokonce až do antického Říma!

Římská starověká pravidla jsou důvodem, proč zásnubní prsten nosí pouze ženy. Tehdy totiž symbolizuje, které jsou pro potenciální nápadníky už nedosažitelné.

A je běžné, že mají prsteny rovnou dva: železný na nošení doma a zlatý, když vyrazí ven. Prsten nosí na prsteníčku, protože Římané věří, že z tohoto prstu vede k srdci žíla, spojující tento pár. I po pádu římské říše tradice v Evropě dále pokračuje.

Vizigótský zákoník ze 7. století prohlašuje, že „… při obřadu zasnoubení musí být předán prsten a slib nesmí být za žádných okolností zrušen.“ O dvě století později papež Mikuláš I. Veliký (800–867) zdůrazní roli tohoto prstenu jako významného závazku.

První zaznamenanou osobou, která daruje své snoubence diamantový zásnubní prsten, je v roce 1477 mocný habsburský dědic Maxmilián I. (1459–1519). Náleží dceři burgundského vévody Marií (1457–1482).

Nová móda

Vznikne tak nový trend: bohaté páry si nechávají vyrobit prsteny s diamantem, pokud je tedy seženou. Diamanty jsou totiž v Evropě hodně vzácné, až do 18. století je jejich jediným zdrojem Indie.

Teprve po objevení diamantů v Brazílii v roce 1726 a později i jinde v Jižní Americe jejich cena klesne.

Klenotníci přitom už od 16. století experimentují se způsoby, jak udělat diamantové prsteny co nejatraktivnější a snaží se vyrobit nové nástroje pro jejich broušení. Věci se však změní během protestantské reformace.

Místo nákupu dvou prstenů (zásnubního a snubního) některé páry jednoduše čekají na výměnu snubních prstenů. Mezi 16. a 19. stoletím celkově popularita zásnubních prstenů klesne, ale pak se opět vrátí na výsluní.

Pomůže k tomu britská královna Viktorie (1819–1901). Její snoubenec Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (1819–1861) jí daruje nádherný zlatý šperk ve tvaru hada s rubínovýma očima a tlamou z diamantů. Uprostřed je smaragd.

Nahoru a zase dolů

V roce 1867 jsou v dnešní Jihoafrické republice objeveny diamanty a brzy si zásnubní prsten s tímto drahokamem mohou dovolit i páry ze střední třídy.

Během Velké hospodářské krize zásnubní prsteny opět upadnou v nemilost, pokud ho však muži chtějí snoubence koupit, volí levnější kameny.

Ale velká reklamní kampaň společnosti De Beers, kontrolující trh s diamanty, dobře zafunguje, alespoň v USA. Má za úkol přesvědčit lidi, aby kupovali dražší kameny a v letech 1938 až 1941 vzroste prodej diamantů více než o polovinu.

V 60. letech 20. století má až 80 % Američanek diamantový zásnubní prsten. Ale časy se mění a dnes si stále více párů vybírá prsteny se smaragdem, safírem, rubínem a jinými drahými kameny. Kromě jiného tomu přispívá i jeden důležitý fakt.

„Většina dnešních mladých zákazníků ještě nemá prostředky na diamanty, a tak hledá cenově dostupnější alternativy,“ vysvětlují obchodníci.