Na první pohled klidná zahrada v malé vsi na Vysočině se mění v děsivou galerii. Mezi větvemi stromů se houpou desítky oběšených panenek, některé bez končetin, jiné s rozbitými tvářemi.
Není divu, že tohle místo vyvolává otázky: jde o bizarní umělecký záměr, osobní démony majitele, nebo snad temné varování?
Dům, který stojí na okraji obce Rváčov nedaleko Hlinska, nemůžete minout bez povšimnutí. Jeho fasáda je doslova obložena panenkami, které jsou pověšeny většinou za krk, mnohé z nich jsou bez končetin nebo s poškozenými tvářemi.
Panenky visí nejen na domě, ale také různě po zahradě a na stromech kolem domu. Mohlo by se zdát, že se jedná o děsivé opuštěné místo, ale opak je pravdou.
Majitelem domu a tvůrcem znepokojující výzdoby je pan Lubomír Votava, který z panenek záměrně neutírá prach, nečistí je a nechává je venku na sluníčku a dešti, aby chytily tu správnou patinu.
Panenky, které už jsou ve špatném stavu, odnese pak na půdu. „V každé panence je zakletý život dítěte, které si s ní hrálo, a tak jim musím dopřát klid,“ vysvětluje.

Duše utonulé dívky
Inspirací k hororové výstavě byl pravděpodobně Ostrov panenek (španělsky Isla de las Muñecas), který leží v kanálech Xochimilco, jižně od Mexico City. Patří mezi malé umělé ostrovy, které bývají využívané tradičně pro zahradničení.
Podle pověsti se zde v padesátých letech minulého století našlo tělo utonulé dívky…Tehdejší majitel a správce ostrova Don Julián Santana Barrera objevil krátce poté panenku plovoucí po hladině, a tak ji zavěsil na strom jako ochranu a poctu duši dívky.
Časem začal sbírat další, často opuštěné či poškozené panenky a sbírka rostla více než padesát let. Don Julián zemřel v roce 2001, údajně ve stejném kanálu, u místa, kde se podle legendy dívka utopila.
Po jeho smrti se ostrov začal otevírat veřejnosti jako turistická atrakce. Rodina a místní správa povolili návštěvám, ostrov se stal známým cílem tzv. temného turismu.
Může být atmosféra ostrova jen výsledkem děsivé scenerie, nebo se tu skutečně odehrávají paranormální jevy, o nichž vyprávějí návštěvníci?

Stále přibývají
Rváčovský dům nemá tak temnou minulost, ani za ním nestojí žádná děsivá legenda, přesto však turisty přitahuje. Majitel domu občas nachází u cesty odložené panenky, které mu tam lidé nechávají, a tak se hororová sbírka stále rozrůstá.
Proč nás něco tak odpudivého nepřestává fascinovat? Prázdné oči a nehybné úsměvy v nás probouzejí prastarý instinkt strachu z něčeho, co připomíná život, ale životem není.
Toto místo bylo možná vytvořeno se záměrem připoutat pozornost, ale postupem času se stalo kultovní záležitostí a místním folklorem. Prohání se mezi visícími nehybnými těly jen vítr, nebo lze skutečně zaslechnout vzdálené hlasy dětí, jimž panenky kdysi patřily?
