Někdy ani nepoužíváme slova. Pošleme vysmáté, zamračené nebo jiné emoce vyjadřující kolečko. Jestli si ale myslíte, že jsou výmyslem posledních let, jste na omylu.

Emocionální obrázky se stávají takovým fenoménem, že 17. července dokonce slaví svůj svátek. Mysleli jste si, že je to to samé, co smajlík? Ne tak docela.

Smajlíci nebo také emotikony jsou znaky složené z více symbolů, které připomínají obličej (položený na bok). Mohou mít různou podobu, k jejich vytvoření používáme znaky jako závorky, dvojtečky či středníky. Smajlíci ovšem nekomunikují mezinárodním jazykem.

Zatímco nám stačí za sebe dát dva znaky, v Japonsku na jeden emotikon vyťukají lidé i pět symbolů. Emodži je rovněž japonská specialitka. V roce 1999 ji vymyslí Šigetaka Kurita (*1972) a jedná se o grafické obrázky.

Kurita jich navrhne hned 176 různých druhů, od klasických emocí, až po vyloženě japonské speciality jako je klanění, tvář nosící masku nebo obrázky pro japonské nudle nebo sushi.

Váza s úsměvem

Jak vypadá první emotikon na světě? Musíme se vrátit 4000 let zpět a přemístit se do Turecka. Právě odtud pochází keramická váza, kterou v roce 2017 vykope italsko-turecký tým archeologů. Je světlá, mramorová a rozbitá.

Když si ji experti vezmou do parády a seskládají ji dohromady, neuvěří vlastním očím. Váza se na ně usmívá! Na nádobě se totiž objeví dvě tečky, které podtrhává oblouk naznačující úsměv.

Vázu z období 2000 let před naším letopočtem tak možná zdobí první smajlík na světě.

Záměrné použití emocionálních znaků lze hledat i v básni To Fortune britského literáta Roberta Herricka (1591–1674) z roku 1648. Za slovním spojením „smiling yet“, tedy „ještě se usmívám“, je právě nám dnes známý smajlík „:)“. Možná už tehdy lidé hledali v typografii něco, co by připomínalo oči a úsměv.

Ksichtíky ve vážných textech

O původu obrázku na nalezené nádobě nebo typografické zajímavosti v básni se můžeme jen dohadovat, první emoce, vyjádřené pomocí grafiky, určitě spatříme v zápiscích z 17. a 18. století, kdy písaři tak trochu chtějí zlehčit stránky plné písmenek, proto mezi texty tu a tam namalují rozpoznatelný obličej, vyjadřující mimiku.

Že jde o záměrné symboly zlehčující text, potvrzuje i článek z novin Puck, napsaný v roce 1881 zakladatelem Josephem Kepplerem (1838–1894).

Peníze mu nevydělá

Ikonický žlutý smajlík s buclatými tvářičkami a vykulenýma očima vzniká v roce 1963. Výtvarník Harvey Ball (1921–2001) tehdy dostane zakázku od pojišťovací společnosti, že musí vymyslet veselý obrázek.

Nakreslí jednoduchý obličejík a připíše k němu „Have a nice day“ (hezký den).

Za tento nápad dostane 45 dolarů, o několik let později si žlutého ksichtíku všimnou bratři Bernard a Murray Spainovi z Filadelfie, kteří si na něj nechají udělat ochrannou známku.

Smajlíka pak natisknou na trička, hrníčky a jiné předměty, na nichž vydělají v přepočtu asi 1,5 miliardy korun. Ball má smůlu, že nebyl mazanější.