Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Extrasmysly, které nám příroda nedala

Fakt, že stojíme na vrcholu pomyslného žebříčku evoluce, ještě neznamená, že nám příroda dala vždy to nejlepší, co vytvořila. O řadě smyslových schopností, kterými obdařila vývojově jednodušší tvory, se nám může jenom zdát.

Nedokážeme toho hodně. Nevidíme polarizované světlo a nemáme senzory pro infračervené záření, ačkoliv jsou pro řadu druhů hmyzu nebo hadů běžné. A ty jsou mimochodem citlivější než jakékoliv jiné detektory infračerveného záření vyrobené člověkem.

Necítíme ani změny tlaku a proudění vody kůží a už vůbec nedokážeme zachytávat nosem vibrace. To přitom patří k základní smyslové výbavě jednoho z druhů krtka.

Nos jako multisenzor

Když budete mít to mimořádné štěstí, že na vás z nory vykoukne krtek hvězdonosý, nejspíš se leknete. Tam, kde by měl mít nos, se kroutí sada mini chapadel. Vlastně dvě sady, protože jde o párový orgán. Ovšem setkání je dost nepravděpodobné.

Jednak tento druh krtka žije jen v určitých oblastech Severní Ameriky, navíc by ho stále se pohybují prstíky jeho chapadel před vámi dávno varovaly. Vnímají totiž vibrace v půdě, a to i ty nepatrné, když se kolem mihne hmyz.

Dunění lidských kroků by ho udrželo v bezpečí jeho nory. Tím se také vysvětluje, proč se tento ve skutečnosti hojný tvor dá zahlédnout jen velmi vzácně.

Krtek hvězdonosý FOTO: US National Parks Service / Creative Commons / volné dílo
Krtek hvězdonosý FOTO: US National Parks Service / Creative Commons / volné dílo

Co umí chapadla

Že evoluce vynahradila krtkovi slabý zrak multifunkčním orgánem, který zastane práci několika smyslů, ještě není ta hlavní kuriozita. Tou je jeho rychlost, která se vymyká lidské představivosti.

Prstíky se neustále pohybují a ohmatávají zeminu, aby určily, co se dá jíst a co ne. Jeho kořist, kterou pomocí prstíků objeví, je polapena tak rychle, že útok vůbec nezaznamená.

Zachycení pohybů prstíků dokonce přesahovalo možnosti běžné kamery, kterou chtěli vědci krtka při hledání kořisti natočit. Záznam s 30 záběry za sekundu, což pro lidské vnímání představuje plynulý pohyb, bylo příliš málo.

Museli sehnat speciální kameru dosahující 500 snímků za sekundu. Teprve ta ukázala neuvěřitelné schopnosti krtka hvězdonosého – kořist, což bývá hmyz, ale někdy i drobní měkkýši nebo obojživelníci, dokáže identifikovat a pozřít za méně než jednu pětinu sekundy.

Průměr se pohyboval kolem 200 milisekund, nejkratší naměřená doba byla 120 milisekund. To krtkovi vyneslo titul nejrychlejšího jedlíka mezi savci. S našimi lidskými smysly nedokážeme lovecké výkony krtka hvězdonosého ani sledovat. Pět úlovků za sekundu, kterých je schopný, nemáme šanci postřehnout.

Vycpaný muzejní exemplář FOTO: Didier Descouens / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Vycpaný muzejní exemplář FOTO: Didier Descouens / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Nahradí i zrak

Za své schopnosti krtek vděčí unikátnímu uspořádání smyslového orgánu na hvězdicích nosu. Ačkoliv není větší než 1,5 cm, tvoří ho jakási plástev v mikrorozměrech poskládaná z 25 000 drobných papil propojených víc než 100 000 nervovými vlákny.

Jak vysvětluje neurobiolog Kenneth Catania z Vanderbiltovy univerzity, hmatové receptory v lidské ruce jsou vybaveny pouze asi 17 000 nervovými vlákny.

Abychom se přiblížili schopnostem krtčí hvězdice, musela by se citlivost celé ruky soustředit do jediného prstu a pak ještě zesílit šestinásobně. Cataniu samozřejmě zajímalo, jak prstíky vlastně pracují.

Zjistil, že když zaznamenají cokoli zajímavého jako žížalu nebo larvu, krtek lehce pohne nosem. Tím se k nálezu dostane nejmenší pár prstíků.

Právě ty jsou zvláště dobře zásobené nervy a v mozkové kůře je pro jejich zpracování určen mnohem větší okrsek než pro ostatní prstíky. Mimochodem je to v oblasti odpovídající zpracování zraku u primátů.

Krtek tak získá „obraz“ s vyšším rozlišením, což mu pomůže zjistit, zda narazil na něco dobrého k jídlu, nebo má pokračovat v hledání. Jeho mozek se přibližně za 8 milisekund rozhodne, zda je kořist jedlá nebo ne. To je výkon na hranici rychlosti neuronů.

Podle Kennetha Catanii je nos krtka hvězdonosého pravděpodobně nejcitlivější a vysoce přesný hmatový orgán ze všech savců.

Foto: Náhledové FOTO: Unsplash.com
Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz