Lidé obývají celou planetu. Existují ale místa, kde nemůže přebývat jen tak leckdo. Dokážete si představit, jak se žije v pětitisícové nadmořské výšce nebo na ostrově uprostřed oceánu?

Nejchladnější  – Ojmjakon , Jakutsko

Počet obyvatel: 750

Nejnižší teplota: -71 °C

Město Ojmjakon leží na severu Ruska asi 5 300 km od Moskvy. Ne nadarmo se místu přezdívá „sibiřský pól chladu“. Nejnižší teplota, naměřená v roce 1926, klesla na -71 °C. Místní lidé už se klimatickým podmínkám přizpůsobili.

Když teplota klesne pod -50 °C, děti nechodí do školy a lidé nechávají celý den nastartovaná auta, aby se jim vlivem mrazu nevybila baterie. Jídlo si obyvatelé zajišťují rybolovem, lovem a chovem dobytka. Ostatní potraviny jsou dováženy.

Zajímavost: Ojmjakon má rekord i co se týče nejvyšších teplotních výkyvů v průběhu roku. Rozdíl je více než 100 °C od minus 70 do plus 35 °C.

Nejteplejší – Dallo, Etiopie

Počet obyvatel: neznámé

Průměrná roční teplota: 34,5 °C

Město, které leží 130 metrů pod mořem, se nachází uprostřed pouště na severu Etiopie. Osada vznikla v roce 1906 především kvůli těžbě sylvínu, z něhož se získával draslík.

V roce 1918 byla vybudována úzkorozchodná dráha, po níž se přepravovalo až 25 000 tun soli ročně. Za 2. světové války však byla železnice zničena. V 60. letech nastal útlum těžby, který vedl k odchodu dělníků.

Od roku 2005 je město opuštěné a dá se k němu dostat pouze velbloudími karavanami.

Zajímavost:

Za svůj vzhled vděčí krajina výbuchu sopky v roce 1926. Vysoká koncentrace solí a horkých plynů vytvořila v krajině útvary bizarních barev a tvarů.  Dnes drží prvenství město Mekka, kde se průměrná roční teplota pohybuje kolem 30 °C.

Nejdeštivější – Cherrapunjee, Indie

Počet obyvatel: 14 000

Nejvyšší úhrn srážek: 26 461 mm za rok

Město Cherrapunjee leží ve státě Méghálaja a řadí se mezi nejvlhčí a nejdeštivější město na světě. Prvenství získalo díky nejvyššímu úhrn srážek za rok (26 461 mm) i za jeden měsíc (9299 mm v roce 1861) a je tak zapsáno v Guinessově knize rekordů.

Období dešťů nastává od června do září, přičemž nejvíce srážek spadne v noci. Obrovským paradoxem je, že zdejší lidé trpí nedostatkem pitné vody. Jak je to možné? Kvůli rozsáhlému odlesňování se většina vody dostane do řek, které tečou do Bangladéše. V současné době se uvažuje o vybudování vodních nádrží, které by vodu zadržely.

Zajímavost: Údolí je plné rozmanité vegetace. Roste zde asi 300 druhů orchidejí a vzácný druh masožravé láčkovky. V této oblasti také roste velké množství pomerančovníků, podle kterých se město nazývá (Cherrapunji znamená „Země pomerančů“)

Nejsušší – Asuán, Egypt

Počet obyvatel: 275 000

Průměrné roční srážky: 0,5 mm

Asuán patří mezi nejsušší místa na světě, svou teplotou se řadí k nejteplejším místům v Egyptě s průměrnou roční teplotou 26 °C. Horké větry z pouště způsobují v létě extrémní teploty, které se pohybují kolem 47 °C. Řadí se také mezi nejslunnější místa na Zemi, přičemž během dne dosahuje UV index hodnotu 11 a hrozí tak velké riziko popálení.

V průměru zde každých 10 let naprší jen několik milimetrů srážek, proto někteří obyvatelé nemají na domech ani střechy.

Zajímavost: Asuánská žula se využívala po celý starověk a najdeme ji téměř v každé egyptské stavbě. Nachází se zde také velké množství starověkých památek, jako například vykopávky města Abu.

Největrnější – Wellington, Nový Zéland

Počet obyvatel: 180 000

Nejsilnější vítr: 248 km/h

Hlavní město Nového Zélandu se pyšní titulem největrnějšího města na světě. Příčinou větru je celoroční tlaková níže, přičemž průměrná rychlost větru za rok se pohybuje rychlostí 29 km/h (8 m/s) a fouká zde neuvěřitelných 322 dnů v roce.

Proto je Wellington ideální pro výstavbu větrných elektráren. Dochází zde také kvůli vysoké tektonické aktivitě k řadě zemětřesení. To největší nastalo v roce 1855, kdy vyvolalo desetimetrovou tsunami, která srovnala přístav se zemí.

Zajímavost: Jedním z hlavních symbolů města je pozemní lanová dráha. Lanovka je 612 metrů dlouhá a stoupá do výšky 120 metrů rychlostí 18 km/hod. Kapacita je zhruba 100 cestujících.

Nejodlehlejší – Tristan da Cunha, Atlantský oceán

Počet obyvatel: 267

Vzdálenost od pevniny: 2 800 km

Ostrov leží v Atlantském oceánu mezi Afrikou a Jižní Amerikou. Jde vlastně o velkou činnou sopku, která má základnu 3 700 metrů pod mořem. Poslední její výbuch nastal v roce 1961. Lidé se zde živí farmařením a lovem mořských raků.

Spojení s ostatní civilizací je velice komplikované, jelikož k ostrovu připlouvá loď, která míří do Namibie nebo Kapského města pouze 10x za rok.

Zajímavost: Během 2. světové války byly ostrovy využívány britským královským loďstvem. V roce 1962 vybuchla blízko ostrova atomová bomba.

Nejvýše položené – La Rinconada, Peru

Počet obyvatel: 30 000, 10 000 stálých obyvatel

Nadmořská výška: 5 100 metrů nad mořem

Město La Rinconada se nachází více než 5 000 metrů nad hladinou moře. Lidé zde mohou žít, ale tato výška pro ně znamená trvalý nedostatek kyslíku. Maximální hranice lidského přežití se pohybuje kolem 6 000 metrů.

Obyvatelstvo tvoří především pracovníci zlatých dolů, kteří sem přijíždějí na několik měsíců v roce, několik stovek lidí zde ale žije trvale. Město nemá tekoucí vodu, ani vybudovanou kanalizaci. S odpadky si místní hlavu nelámou. Buď ho spálí nebo pohodí tam, kde je místo.

Zajímavost: Pracovníci ve zlatých dolech pracují celý měsíc bez mzdy, poslední den v měsíci si ale mohou vzít tolik rudy, kolik unesou.

Nejníže položené – Jericho, Palestina

Počet obyvatel: 17 000

Nadmořská výška: 250 metrů pod mořem

Nejnižší a zároveň nejstarší město na světě leží asi 30 km od Jeruzaléma, 7 km od řeky Jordánu a 10 km od Mrtvého moře. Díky této poloze se Jericho stalo jedním z nejdříve obydlených míst historie.

První osada zde byla vybudována mezi lety 8350 – 7370 př. n. l., ohrazená kamennou zdí s několika věžemi. Jedná se tak pravděpodobně o nejstarší městskou hradbu na světě.

Nejrozsáhlejší výzkumy proběhly mezi lety 1952 až 1958 pod vedením britské archeoložky Kathleen Kenyonové, která vyvinula metodu kopání pomocí trojrozměrné techniky.

Zajímavost: Biblický příběh praví, že se hradby Jericha zhroutily před Izraelity, kteří 6 dní obcházeli hradby a sedmý den je obešli 7x. Když potom sedm kněží zatroubilo na sedm polnic, město padlo.

Podle archeologických výzkumů však bylo město zbořeno ještě před jejich příchodem.