Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Fenomén jménem oheň!

Schopnost rozdělat a ovládat oheň se zdá z dnešního pohledu triviální. Jen málokdo si však uvědomuje, že kontrola ohně je jedním z nejvýznamnějších vynálezů lidstva. Podívejme se, jak a kdy člověk oheň ovládl a proč to bylo tak důležité.  

S ohněm se člověk setkával odjakživa. Domovem lidí totiž byla Afrika, která stejně jako jiné oblasti čas od času vzplála přirozeně, například po úderu blesku, výbuchu sopky či po dopadu meteoritu. Z ohně měli lidé zřejmě nejdříve strach. Velmi brzy si však uvědomili, že přináší nejenom zkázu, ale i výhody.

Nikdo už dnes neví, v jakém pořadí přicházely benefity, které prvním lidem oheň přinášel. Možná nejdříve zjistili, že plameny poskytují teplo.

Podle většiny antropologů bylo objevení tepla hlavním předpokladem pro osídlení chladnějších oblastí mimo kolébku lidstva.

Kdyby si člověk s sebou nenesl dovednost rozdělat a uchovat oheň, nikdy by zřejmě neosídlil dříve chladnou Evropu a nepřežil by dlouhé tisíce let v Beringii, než mu tající ledovce umožnily osídlit Severní Ameriku.

Zpočátku mohl oheň sloužit i jako ochrana před predátory. Stejně jako zpočátku člověk, se ohně bála i zvířata. Plameny proto mohly člověku poskytovat bezpečí. Postupně lidé zřejmě začali oheň využívat i k lovení, při kterém kořist naháněli pomocí pochodní.

Co člověk získal?

Velmi brzy se člověk zřejmě naučil oheň používat i k úpravě nástrojů. Četné nálezy z celého světa potvrzují, že takto byla vylepšována například kopí. Špičky zbraní tvrzené ohněm byly mnohem pevnější, a tak i účinnější.

Tato úprava podle některých historiků mohla vést ke změně v používání kopí. Dříve házecí zbraň se stala zbraní bodnou.

Jenže oheň jen nehřál a neposkytoval lepší nástroje. Nepřímo také tužil a rozvíjel malé společnosti lovců a sběračů. Antropologové se domnívají, že sezení kolem ohně otevřelo nový prostor pro sociální interakci, což mohlo mít významný vliv na rozvoj řeči.

Lidé třeba u ohně vyprávěli příběhy, a tím nejen obohacovali slovní zásobu, ale také rozvíjeli abstraktní myšlení. Podobné teorie však zůstávají pouze domněnkami.

Nikomu se dnes nepovede dokázat, že díky ohni se lidem prodloužil den, protože plameny poskytovaly dříve neznámé světlo, nebo, že vrhající stíny inspirovaly člověka k vytvoření prvních jeskynních maleb.

Na jedné věci se však většina antropologů shoduje – nezpochybnitelný vliv na evoluci člověka mělo vaření. Tepelná úprava v potravě zabila parazity a bakterie, ale to nebylo všechno.

Podle teorie Richarda Wranghama to bylo právě vaření, které z našich předků udělalo člověka.

Maso k většímu mozku nestačilo

Richard Wrangham (*1948) je britský primatolog působící na Harvardově univerzitě.

Současně je také autorem teorie, podle které hrálo vaření zásadní roli ve zvětšování lidského mozku, což bylo předpokladem pro vznik komplexního myšlení umožňujícího člověku stát se tím, kým je dnes.

Podle starší teorie nárůst mozkové kapacity „nakopla“ zvýšená konzumace masa. K většímu mozku měl údajně stačit vyšší příjem živočišných proteinů.

Ve fosilním záznamu je patrný mírný nárůst mozkové kapacity u druhu Homo habilis oproti dřívějším australopitékům. U člověka vzpřímeného (Homo erectus) je pak znatelné výrazné zvětšení mozkovny.

Antropologové se dříve domnívali, že člověk zručný začal ve větší míře než australopitékové lovit drobnou zvěř a svůj jídelníček o maso obohacovat také mrchožroutstvím.

Člověk vzpřímený pak ovládl lepší technologii lovu a byl schopný poměrně často získat velkou kořist. Ovšem Richard Wrangham se domnívá, že to bylo trochu jinak.

Za všechno mohou živiny

Konzumace masa nepochybně hrála v evoluci člověka významnou roli. Ještě důležitější však podle britského primatologa bylo vaření.

Svojí teorii opírá o dlouholetý experimentální výzkum, kdy jednak studoval zažívání primátů, ale také se zajímal o komunitu lidí stravujících se výhradně raw (z anglického „syrový“), což znamená, že jedí pouze pokrmy, které nejsou nijak tepelně upravené.

Výsledky obou směrů bádání potvrdily Wranghamovu teorii – není důležité, co si člověk strčí do pusy, ale kolik živin z pokrmu dokáže vydolovat naše trávicí soustava.

Každý organismus na planetě totiž získává energii z živin a mozek je na energii extrémně náročný orgán. Lidské řídící středisko spotřebuje až 2% z celkové přijaté energie.

Aby se mozek mohl v průběhu evoluce zvětšit, potřeboval ohromné množství energie a tu mohl získat jen z dostatečného množství živin.

Více energie poskytuje vařené jídlo!

Když Wrangham pozoroval komunitu lidí stravujících se raw zjistil, že i když konzumují dostatečné množství potravin, řada z nich je podvyživená. Důvodem je způsob, jakým trávicí soustava zpracovává některé složky potravin.

Tepelně neupravený škrob například tenké střevo nedokáže efektivně strávit. Většina živin proto v trávenině zůstává a postupuje do tlustého střeva, kde poskytne potravu hlavně bakteriím.

Tělo z něj tedy ve výsledku získá pouze nepatrné množství živin, a tak i energie. Uvařený škrob naopak tenké střevo snadno stráví a většina živin se vstřebá již zde. Do tlustého střeva pak postupuje materiál s minimem důležitých látek.

Tělo tak získá přibližně o 30 % více energie z tepelně upraveného škrobu, než ze syrového a v případě některých bílkovin je to až o 80 % více energie, pokud jsou uvařené.

Wranghamovy závěry podporují i experimenty s laboratorními myšmi. Polovině byla podávána syrová strava, ostatní hlodavci dostávali jídlo vařené.

Myši, které byly krmeny vařeným pokrmem, byly velice brzy tlustší, i když dostávaly stejné dávky jako myšky pojídající syrovou stravu. Navíc se zdálo, že jim vařené jídlo také více chutná.

Co se dá zjistit ze zubů?

Největšimi výhodami tepelné úpravy jídla je hlavně chemické a mechanické zpracování stravy, což výrazně usnadňuje práci trávicímu systému. Tělo z potravy získá více energie a méně jí ztratí při jeho zpracování.

Teorii Richarda Wranghama také podporují fosilní nálezy. Homo habilis měl totiž podobně jako australopitékové mohutné čelisti i zuby. I když mohl jíst více masa, pořád ho požíval syrové a k jeho rozžvýkání potřeboval velké a silné zuby.

U člověka vzpřímeného je jasně patrné výrazné zmenšení chrupu. Vařené jídlo je mnohem měkčí, a klade tak menší nároky na mechanické zpracování v ústech.

Stejně jako každá teorie má i tato hypotéza své odpůrce. Hlavním slovem proti je datace. K nárůstu mozkové kapacity a zmenšení zubů došlo před 1,8 miliony let. Ale nikomu se zatím nepodařilo přinést důkaz tak starého používání ohně.

Nejstarší doklady ohně jsou…

Nejstarší nezpochybnitelný doklad o používání ohně člověkem pochází z jeskyně Wonderwerk a je starý milion let. Jeskyně se nachází v Jihoafrické republice na okraji pouště Kalahari.

Uvnitř úkrytu, asi 30 metrů od vchodu, se našel popel a ohořelé zvířecí kosti. Ve stejné vrstvě navíc archeologové objevili i kamenné nástroje, které bezpochyby patřily člověku vzpřímenému.

Kromě jeskyně Wonderwerk existují i starší doklady o přítomnosti ohně v lidských sídlištích. Příkladem může být nález z lokality Swartkrans, která se také nachází v Jihoafrické republice. Uhlíky jsou zde datované do období před 1,5 miliony let.

Ovšem v tomto případě nelze vyloučit, že spálený materiál je zbytkem přirozeně vzniklého požáru.

Obecně je zachytit přítomnost pravěkého ohniště velice těžké. Uhlí, dřevo i kosti jsou totiž organické materiály, které podléhají rozkladu. Přesto existuje řada lokalit, nejen z Afriky, kde se archeologům podařilo záměrné užívání ohně dokázat.

Příkladem může být Izrael, kde lidé plameny nepochybně ovládali před 790 000–690 000 lety. Později, v období asi před 400 000 lety, si lidé znalost ohně přinesli i do Evropy.

Z našeho kontinentu pocházejí nejstarší doklady ohnišť z Anglie, Španělska, Maďarska a Francie.

Požáry jako zdroj pokroku

Znalost využití ohně se zřejmě v průběhu historie rychle rozšířila. Podle některých expertů dokonce mohl tento objev vést ke vzniku sociálních vrstev – ti, co dokázali ovládat oheň, zastupovali ve společnosti důležitější postavení.

Vzhledem k tomu, že oheň po sobě nezanechá nic kromě uhlíků, jsou téměř všechny informace o využívání ohně v pravěku pouhými teoriemi. Stejně je tomu i v případě schopnosti lidí oheň rozdělat.

S největší pravděpodobností se lidé nejdříve naučili využívat ohně, které vznikly přirozeně. Zřejmě si nechodili své pochodně zapalovat k sopkám, ale využívali uhlíky, které zbyly po lesních nebo stepních požárech. Oheň vzkříšený z uhlíků pak udržovali tak dlouho, jak to bylo možné.

Lidé jsou od přírody zvídavým druhem, postupně se proto sami naučili, jak nespoléhat na příležitostné požáry. Osvojili si dovednost oheň rozdělat.

Jak se dají vzkřísit plameny?

Mezi dnešními domorodými kmeny je nejrozšířenějším způsobem rozdělání ohně technika vrtání. Možná právě takto začali oheň vytvářet i naši předkové. Při vrtání je rukama roztáčen dřevěný kolík v jamce destičky ze stejného materiálu.

Třením se uvolňují a zahřívají drobné piliny, ty pak žhavé padají na troud, který svým teplem podpálí. Roztáčet dřívko rukama je velice náročné, někde tak metodu vylepšili a dřívko roztáčejí pomocí luku.

Velmi podobnou metodou jako vrtání je i plužení. Jediným rozdílem je, že se kolík neroztáčí, ale tře se o stěny drážky v dřevěné podložce.

Dalším způsobem, jak lidé mohli v nejstarších obdobích rozdělávat oheň, je i křesání. Úderem dvou kamenů vznikají jiskry, které jsou svým teplem schopné podpálit troud.

Aby jiskra vznikla, je nutné, aby jeden z kamenů měl vždy vysoký obsah kovových částic a druhý vysoký obsah uhlíku.

V souvislosti s ohněm stále panuje obrovské množství nezodpovězených otázek. Řadu z nich se pravděpodobně nepodaří vyřešit nikdy.

Přesto je nepochybné, že oheň byl jedním z nejdůležitějších vynálezů v historii člověka, možná, že dokonce tím nejvýznamnějším vůbec.

Vzhledem k tomu, že oheň po sobě nezanechá nic kromě uhlíků, jsou téměř všechny informace o využívání ohně v pravěku pouhými teoriemi. Ve fosilním záznamu je patrný mírný nárůst mozkové kapacity u druhu Homo habilis oproti dřívějším australopitékům. Možná je za to zodpovědný právě oheň.

(Foto 1: By I, MarcusObal, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2386768)

(Foto 2: Autor: Reconstruction by W. Schnaubelt &

N. Kieser (Atelier WILD LIFE ART)Photographed by User:Lillyundfreya – Photographed at Westfälisches Museum für Archäologie, Herne, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1843470)

Související články
Necelých 100 dní do XVII. všesokolského sletu, největší sportovně-společensky-kulturní události roku na našem území, Česká obec sokolská oficiálně oznámila spuštění prodeje vstupenek na hromadné skladby. V rozmezí 200 až 700 korun na den budou k zakoupení od 1. dubna a očekává se, že se hlediště Fortuna Areny zcela zaplní.   Ulicemi Prahy už teď jezdí speciální sletová […]
Něžný David Šedobradý, chytrá Flo, rošťácký William – celých 10 let svět sledoval rodící se hvězdu Jane Goodallové a její příběhy o šimpanzích v Tanzanii. Panující představa, že tento lidoop je nezkaženou proto-verzí člověka, ovšem brzy vzala za své. Mezi dvěma komunitami vypukla brutální vyhlazovací válka.   Šimpanzí samec Godi z klanu Kahama byl spatřen naposledy […]
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nových materiálů. Učebnicovým příkladem je inzulin, který nám od 80. let 20. století vyrábějí geneticky upravené bakterie a kvasinky. Vědecký tým pod vedením syntetického biologa Pavla Dvořáka z Masarykovy univerzity pracuje s bakterií Pseudomanas putida. Ta byla […]
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo identifikovat fosilie podivuhodného mořského tvora, které byly nalezeny v roce 2006 na japonském ostrově Honšú, v prefektuře Wakajama. Jedná se o exemplář vyhynulého vodního plaza mosasaura.   Mosasauři žili v mořích pozdní křídy před 82 až 66 miliony let, obývali velkou část Atlantského oceánu a přilehlých moří. Dnes tento rod […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn