Udržet si postavení koloniální velmoci a vytěžit zdejší nerostné bohatství. To je, oč tu běží. V severoafrickém Maroku, konkrétně v pohoří Ríf, však Španělé narážejí na nezvykle schopného protivníka…
V pohoří Ríf žijí berberské kmeny, které se nehodlají nikomu poddat. Když se do jejich čela na počátku 20. let minulého století staví schopný Abd el-Krim (1882/1883–1963), je oheň na střeše.
Výčitky mladého důstojníka
Abd el-Krim posílá Fernándezu Silvestremu (1871–1921), velícímu španělskému generálovi v Maroku, výhružný dopis, aby neexpandoval na berberská území. Evropan to odmítá respektovat. V červenci 1921 přichází krutá odplata u Anoualu.
Konečná bilance je 13 192 mrtvých Španělů včetně Silvestreho. El-Krim však zdecimovanému nepříteli nezasadí poslední ránu. Konflikt se ocitá v patové situaci.
Obyvatelé evropské země jsou rozděleni na dva tábory – jedni prosazují tvrdý zásah proti berberům, druzí požadují stažení vojsk.
Druhý názor zastává i generál Primo de Rivera (1870–1930), jenž se stal během státního převratu v roce 1923 španělským diktátorem. „Tahle půda, po níž šlapeme, je španělská.
Byla získána za nejvyšší cenu nejtvrdších peněz – španělskou krví,“ vyčítá mu plukovník Francisco Franco (1892–1975). Snad právě pod dojmem slov mladého vojáka se zkušenostmi z Maroka mění de Rivera názor.
Po krk ve vodě
Společně s Francouzi, jejichž zájmy v Maroku berbeři již také začali ohrožovat, Španělé plánují mohutné vylodění u Al Hoceimy. Poučeni z neúspěchu akce u turecké Gallipoli za 1. světové války, nechtějí Španělé ponechat nic náhodě.
8. září 1925 začínají od šesté hodiny ranní s bombardováním berberských pozic. Do akce se kromě 63 lodí zapojuje i 75 letadel. Když se však k marockým plážím vydávají čluny s prvními muži (v akci jich bude asi 13 000), uvíznou na mělčině.
Vojáci se po sobě bezradně dívají. Franco však neohroženě skáče do vody, která mu sahá po krk, a brodí se k pláži vstříc nepříteli. Za svoji statečnost bude povýšen do hodnosti brigádního generála, nejmladšího ve španělské armádě.
Později se na plážích u Al Hoceimy vylodí i tanky. Berbeři jsou zahnáni do úzkých. Evropané je drtí svojí početní převahou. El-Krim se v následujícím roce vzdává.
