Paříží teče krev francouzských protestantů. Masakr bartolomějské noci si v roce 1572 vyžádá v celé Francii od 5000 do 30 000 obětí. Mnohem krušnější časy ovšem hugenoty ještě čekají.

Král Jindřich IV. (1553–1610) v roce 1598 vydává slavný Edikt nantský, kterým hugenotům přiznává stejná práva, z nichž se těší francouzští katolíci. Zdálo by se, že protestantům začíná v zemi galského kohouta svítat na lepší časy. Opak je pravdou.

Začíná přituhovat

Zatímco před bartolomějským masakrem tvořili hugenoti asi deset procent francouzské populace, tedy přibližně 2 000 000 lidí, později jejich řady prořídnou.

Výrazně k tomu přispěje „Král Slunce“ Ludvík XIV. (1638–1715), který se rozhodne ve své zemi obnovit jen jediné vyznání – to katolické. Za jeho panování dochází k pronásledování hugenotů.

Masivní exodus

Ludvík XIV. své protireformační úsilí v roce 1685 korunuje vydáním Ediktu z Fontainebleau, který ruší dřívější dokument jeho královského dědečka. Pro hugenoty už není ve Francii místo. Řada z nich volí raději odchod ze země.

Vydávají se do Anglie nebo do Pruska. Další vyhnanci ale míří až za oceán, do Severní nebo Jižní Ameriky.

Pronásledované děti

Pro ty, kdo zůstali ve Francii, nastávají perné časy. O tom, že by se jejich dětem dostalo vyššího vzdělání, mohou hugenoti jen snít. Jejich potomci mohou navštěvovat jen takové školy, kde se stěží naučí číst, psát a počítat. Do učení mohou vstoupit ve 14 letech.

Bourání kostelů

Protestantské školy jsou bourány, podobně jako kostely. Pokud jich v době bartolomějské noci bylo ve Francii na 1400, teď jich zbyl jen zlomek.

Jakmile tedy hugenoti zatouží slyšet slovo Boží, musejí se vydat na složitou cestu, která často měří desítky kilometrů.

Edikt z Fontainebleau rovněž zakazuje k označení protestantské modlitebny používat slovo „kostel“. Kdo by tak učinil, bude pokutován vysokou částkou 500 livrů.

Konec trýznění

Pohřbívat své mrtvé mohou hugenoti jen uprostřed noci a beze svědků. Jejich pronásledování zeslábne až za vlády Ludvíka XV. (1710–1774).

Ludvík XVI. (1754–1793) jim pak v roce 1787 Ediktem z Versailles opět přizná stejná práva jako katolíkům.

(Zdroj: HISTORY revue)