Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Inteligentní zvířata: V čem předčí člověka?

Člověk jistě patří mezi nejchytřejší tvory na Zemi. Některá zvířata ale dokážou jeho intelekt v mnohém překonat. Která mají nejlepší logické myšlení a která zase paměť? 

Inteligence se u zvířat měří velmi těžko. Vědci ji zpravidla zkoumají na základě pozorování, popřípadě za pomoci experimentů. Některé živočišné druhy vynikají perfektní pamětí, jiné poslušností, další zase schopností maskovat se a rozumět okolí.

Inteligenci zvířat přitom neovlivňuje jen velikost mozku, ale také nervová soustava a množství neuronů. Schopnost učit se, a nakonec i přemýšlet, se tedy odvíjí od toho, jak rozvinutou nervovou soustavu příroda zvířecím jedincům nadělila.

Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes)

Výskyt: rovníková Afrika

Velikost: 65–95 centimetrů

Dožívá se věku: 40–50 let

Dovednosti: užívání nástrojů, uvědomování si sama sebe, rafinované techniky lovu, komunikace prostřednictvím gest

Šimpanz je geneticky nejvíce spřízněn s člověkem a má s ním také mnoho společného. Náš společný předek žil před 5–6 miliony let, ukazují na to tělesná stavba, genom, chování i inteligence. A co máme společného?

Šimpanzi se stejně jako lidé starají o své blízké a udržují přátelské vztahy. Při lovu dokážou vzájemně spolupracovat a poté se o potravu podělit.

Komunikují mezi sebou pomocí desítek gest, posunků, signálů či zvuků. Jejich inteligence je navíc natolik vysoká, že jsou schopni osvojit si i znakovou řeč. Na rozdíl od ostatních zvířat si ale uvědomují i sami sebe.

Při pokusech se také prokázalo, že šimpanzí paměť se může vyrovnat té lidské. Opicím byly na obrazovce na krátkou chvíli ukazovány číslice od 1 do 9, a ony si je měly zapamatovat. Po skončení projekce zvířata přesně označila, kde se které číslo ukrývá.

Delfín skákavý (Tursiops truncatus)

Výskyt: oceány tropického, subtropického i mírného pásma

Velikost: 2–4 metry

Dožívá se věku: 30–35 let

Dovednosti: rafinované techniky společného lovu, komunikace prostřednictví zvuků, spolupráce s jinými živočišnými druhy

Delfín patří v přírodě mezi nejinteligentnější zvířata vůbec.

Při skenování se přitom prokázalo, že jeho mozek je v porovnání s tělem až pětkrát větší, než je tomu u jiných zvířat podobné velikosti.  Jeho vysokou inteligenci pak dokládá v první řadě pestrý společenský život, který vyžaduje dobrou paměť a schopnost vzájemné spolupráce.

Delfíni mají velmi dobře uspořádanou hierarchii a každý z nich v ní má své jasné postavení. Vědci také díky sledování jejich ultrazvukové konverzace zjistili, že na sebe pískají odlišnými zvuky, jako by každý z nich měl své vlastní jméno.

Tito kytovci vynikají i rafinovanými technikami lovu a jsou schopni spolupracovat s jinými živočichy i lidmi tak, že nakonec jsou téměř stoprocentně úspěšní. Existuje i mnoho zaznamenaných případů, kdy delfíni zachránili tonoucího člověka nebo jiného tvora.

Slon africký (Loxodonta africana)

Výskyt: Afrika

Velikost: výška až 4 metry

Dožívá se věku: 65–90 let

Dovednosti: vzájemná spolupráce, sociální intelekt, výborná paměť, empatie

Největší suchozemští savci se mohou pochlubit nejen nejtěžším a největším mozkem, ale navíc i vysokým sociálním intelektem. Ten se mimo jiné projevuje schopností „týmové práce“ a sloni ji využívají zejména při péči o vlastní mláďata a jejich ochraně.

Sloni jsou dále velmi společenští, a dokonce mezi nimi vznikají i silná citová pouta. To se projevuje především v situacích, kdy jeden ze členů stáda zemře.

Ostatní sloni se ho nejprve dotýkají choboty a pak na tělo nahází listí a hlínu, aby ho pokryli, a několik dnů truchlí. V zajetí proto mohou sloni trpět psychickými problémy, jelikož jejich paměť je úzce spojena s emocemi.

Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris)

Výskyt: Středozemní moře a východní Atlantský oceán

Velikost: okolo 1 metru

Dožívá se věku: 2–3 roky

Dovednosti: schopnost učit se metodou pokus-omyl, učení napodobováním, vysoká zručnost, komplikovaná vnitrodruhová komunikace

Chobotnice pobřežní můžeme zařadit mezi vůbec nejchytřejší bezobratlé živočichy (podle vědců se údajně dokážou učit rychleji než pes). Aby se v přírodě vyhnuly nebezpečným situacím, napodobují nejrůznější zvířata.

Biologové přišli s tím, že se dokážou měnit, i když „vidí kůží“. Zvláštností přitom je, že jsou téměř barvoslepé. Podle vědců dále mají velmi dobrou krátkodobou paměť a rychle se orientují (při pokusech rychle našly cestu z uměle vytvořeného bludiště).

Na chobotnicích je fascinující, že většinu neuronů v těle mají mimo mozek, konkrétně v chapadlech, a pokud se jejich končetina oddělí od těla, pokusí se sama odplazit pryč. Když pak narazí na potravu, zkouší dopravit ji na „místo“, kde normálně mívá tlamu.

Vrána novokaledonská (Corvus moneduloides)

Výskyt: Nová Kaledonie

Velikost: asi 40 centimetrů

Dožívá se věku: 15 a více let

Dovednosti: užívání nástrojů, schopnost uvědomovat si sama sebe, učení vhledem

I mezi opeřenci se najdou nesmírně inteligentní zvířata. Třeba krkavcovití dokážou používat nástroje, řešit logické úlohy a chápat abstraktní pojmy, jako jsou například čísla.

A speciálně novokaledonské vrány jsou pak experti na vyrábění nástrojů a jejich používání. Vědci z Oxfordské univerzity třeba prokázali, že bez předchozího tréninku dokážou použít i tři nástroje po sobě!

Překvapivé bylo, že některé z nich to dokázaly hned na první pokus! Vrány také nástroje hojně využívají ke zkoumání potenciálního nebezpečí. A tak například napodobeninu jedovatého pavouka si nejprve otestovaly z větší vzdálenosti pomocí klacíku.

Když pak zjistily, že žádné nebezpečí nehrozí, přistoupily k ní blíž. Nové výzkumy také zjistily, že krákání vran je ve skutečnosti specifický jazyk, který má dokonce i své regionální dialekty.

Mravenci (Eciton hamatum)

Výskyt: Mexiko, Brazílie, Bolívie

Velikost: až několik centimetrů

Dožívá se věku: 7–10 let

Dovednosti: kolektivní inteligence, spolupráce s ostatními druhy

Mravenci patří mezi nejinteligentnější druhy hmyzu. Jejich způsob sociálního života je dokonce na tak vysoké úrovni, že se někdy o jejich koloniích hovoří jako o superorganismu. Nejvíce přitom těží ze své schopnosti spolupracovat.

Každý z nich má v rámci kolonie svůj úkol, který také dokonale plní. Pro potravu chodí mravenci vždy ve skupinkách, a tak jsou schopni ulovit i větší kořist.

Díky kolektivní inteligenci pak dokážou stavět živé mosty, s jejichž pomocí mohou překonat téměř jakoukoliv překážku. Navíc je stavějí, aniž by některý z nich měl přehled o situaci a celou stavbu řídil.

Vědci ze Sheffieldské univerzity v USA sledovali dokonalou pravidelnost ve značení mravenčích cestiček. Zjistili při tom, že ty, které vedou co nejkratší cestou k hnízdu, bývají zcela pravidelně v úhlu 50–60°.

Orangutan sumaterský (Pongo abelii)

Výskyt: Sumatra

Velikost: 1,4 metru

Dožívá se věku: až 50 let

Dovednosti: vyrábění a užívání nástrojů, komunikace pomocí zvuků

Orangutani patří, stejně jako šimpanzi, mezi nejchytřejší opice. A i když jsou to spíše samotářští tvorové, členové rodiny k sobě mají velmi blízko – často se objímají a odpočívají spolu. Vyrábí si také vlastní nástroje, které používají jako lidé.

V dešti se například chrání listy, jako by měli deštník, nebo je využívají jako toaletní papír. Navíc umí manipulovat i s lidskými vynálezy, jako jsou různé západky a kliky.

Orangutani mezi sebou komunikují pomocí ustálených zvuků (celkem jich bylo zjištěno 32 druhů). Uvědomují si dokonce i to, že některé věci existují, i když nejsou přítomny.

V roce 2008 vědci zjistili, že orangutani poměřují vynaložené úsilí a související budoucí zisk. Neudělají tedy nic, co by jim nepřineslo nějaký užitek.

Nestor kea (Nestor notabilis)

Výskyt: Nový Zéland

Velikost: okolo 50 centimetrů

Dožívá se věku: 14–15 let

Dovednosti: řešení úkolů, spolupráce s jinými druhy, užívání nástrojů

Tito papoušci, kteří obývají lesnaté horské oblasti jižního ostrova Nového Zélandu, jsou známí svou inteligencí a zvídavostí. Často přilétají i do těsné blízkosti lidských obydlí, kde si pak dokážou hrát s různými předměty, které vytvořil člověk.

Jejich myšlení je komplexní a při experimentech v zajetí dokázali vyřešit i velice složité rébusy. Navíc byl natočen i jeden husarský kousek, kdy papoušek bezpečně zneškodnil past na lasice a vybral z ní návnadu.

Jak se mu to podařilo? Pomocí klacíku nechal past sklapnout, a jakmile nehrozilo žádné nebezpečí, vybral z ní nastražené vejce. Ještě peprnější jsou pak kousky těchto ptáků se zaparkovanými vozidly (velice rádi si hrají se stěrači či anténami aut).

Malpa kapucínská (Cebus capucinus)

Výskyt: střední a jižní Amerika

Velikost: okolo 50 centimetrů

Dožívá se věku: 15–17 let

Dovednosti: používání nástrojů, vzájemná spolupráce

Malpy jsou považovány za nejinteligentnější zvířata celého amerického kontinentu. Jako důkaz lze uvést způsob, jakým používají kameny jako nástroj k louskání tvrdých ořechů. Údery vedou tak šetrně, aby rozbily skořápku, ale přitom nezničily jádro.

Velice zajímavé také je jejich využívání housenek v boji proti bodavému hmyzu, který je velmi sužuje zejména za vlhkého počasí.  Malpy si proto právě zmíněné housenky drtí a pak si jimi potírají obličej i tělo.

To pak velice účinně odpuzuje nejen hmyz, ale i ptáky a hlodavce. Malpy jsou také očividně schopné určit hodnotu věci. V experimentu se prokázalo, že pokud jedna malpa dostane lepší odměnu než druhá, dokáže dát najevo nesouhlas a protestovat.

Na druhou stranu dokážou i vzájemně spolupracovat. Chápání spravedlnosti tak má zřejmě základ v naší evoluční historii.

Kutilka plstnatá (Ammophila pubescens)

Výskyt: Evropa

Velikost: až 2 centimetry

Dožívá se věku: jako dospělec několika měsíců

Dovednosti: vynikající paměť a prostorová orientace

Výzkumem neobyčejných schopností hmyzu či pavouků se odborníci zabývají již desítky let. U řady druhů z řádu blanokřídlých je přitom udivuje nejen jejich nevšední paměť, ale také neuvěřitelně rozvinuté schopnosti prostorové orientace. Kutilka je druh vosy, která staví až patnáct hnízd na různých místech najednou.

Je obdivuhodné, jak přesně si přitom pamatuje, kde hnízda leží a jak velké jsou larvy, které krmí (malým nosí méně potravy, větším více). Kutilky si také musejí přesně pamatovat, kterým ze svých larviček už potravu přinesly a které na ni naopak stále čekají. Na rozdíl od vos a včel kutilky nežijí ve velkých koloniích, nýbrž samotářsky.

Šimpanzi si vyrábí nástroje, které i ve svůj prospěch využívají. Sloni dokáží i úspěšně malovat. Chobotnice mají velmi dobrou paměť a výborně se orientují. Během pokusu byla vránám potrava vložena do díry tak, aby ji odsud musely vylovit jen za pomoci speciálního nástroje. Mravenci si vždy hledají nejkratší cestu domů. Orangutani si vytváří i předměty, které nezbytně nepotřebují, třeba deštníky. Kutilka má vynikající paměť.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Zradil prokletý diamant Habsburky?
O luxusní šperky z aukční síně Christie´s je jako každoročně obrovský zájem. Tentokrát však doslova enormní. V katalogu se totiž vyjímá skutečný skvost – pod položkou číslo 710 je v něm zapsán „bezejmenný žlutý diamant o váze 81,56 karátu, zasazený mezi 15 malými brilianty“. Jeho vyvolávací cena činí 350 000 švýcarských franků.   Původ tohoto slavného diamantu […]
Bylo povinností královského lékaře kárat vládce?
Muž v taláru pospíchá ulicemi města. Lidé, které potkává, jej uctivě zdraví. Jako by je ani nevnímal, má práce nad hlavu. Teď ho čeká medicínská přednáška na lékařské fakultě, pak bude studenty seznamovat s taji astronomie a u dvora má naplánovanou audienci…   Vystudovat medicínu nebylo již ve středověku jen tak. Zájemce musel nejprve strávit […]
Fred Astaire: U filmu mu dali nejdřív košem
Elegán s graciézními pohyby tančí ve světle reflektorů. Miláček národa stále hledá partnerku, která mu bude důstojným protějškem. A pak jednoho dne spatří tu pravou. Světový film v tu chvíli získá legendu – duo Ginger a Fred.   Přistěhovalec z Rakouska Fritz Austerlitz (1868–1923) pracuje v pivovaru v americké Nebrasce a se svým životem je docela spokojený. […]
Palác makedonských králů: Navrhl ho autor jednoho z divů světa?
Kráčí s hlavou hrdě vztyčenou. Konečně se dočkal. Po násilné smrti svého otce Filipa II. je Alexandr Makedonský prohlášen králem. Ke slavnostnímu okamžiku přitom dochází v honosném paláci v Aigai, tehdejší metropoli království.   Velkolepé sídlo nechal vystavět už Alexandrův otec Filip II. (asi 382–336 př. n. l.). K dílu snad přizval věhlasného architekta Pythea […]
Zajímavosti
Zápas století: Šachy, které rozhodují o politice
S trochou nadsázky jde o nejslavnější bitvu studené války. Proti sobě se postaví dva naprosto odlišní lidé, které spojují jen láska k šachům – ruský kliďas Boris Spasskij (*1937), muž, který si místo emocí zapálí cigaretu a jeho pravý opak, americká neřízená střela a bez přehánění tak trochu exot Bobby Fischer (1943–2008).   Šachová partie […]
Může nám půst prodloužit život?
Půst či hladovku lidé drží z různých důvodů. Někteří chtějí zhubnout, jiní proti něčemu protestují, případně jen dodržují kulturní či náboženské tradice. Co ale nejíst proto, abychom byli zdraví a žili déle? Funguje to, nebo je to nesmysl?   Myši v laboratoři italského profesora Valtera Longa (*1967) v Miláně se dožijí výrazně vyššího věku než […]
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
Fascinující amazonská džungle nemusí skrývat jen dosud neznámé rostliny a „běžná“ zvířata. Možná se v ní potlouká tvor, se kterým byste se rozhodně setkat nechtěli. Podle některých popisů připomíná Bigfoota a i když jde podle všeho o legendu, reálný předobraz toto monstrum zřejmě opravdu má!   Pohybuje se prý pomalu a nenápadně a většinou zůstává […]
Janet Parkerová: Poslední úder pravých neštovic
Je tomu 46 let, kdy v naprosté izolaci zemře poslední oběť pravých neštovic, britská fotografka Janet Parkerová (1938–1978). Stane se tak v době, kdy už mají být minulostí, protože svět po dlouhém boji oslavuje jejich oficiální vymýcení.   Je jí čtyřicet. S manželem Josephem mají dva psy a malý domek na předměstí Birminghamu. Pracuje jako […]
Záhady a napětí
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
Slavný biblický příběh o zničení hříšných měst Sodoma a Gomora zná téměř každý. Až do současnosti si ale odborníci lámali hlavu nad tím, jestli si autor této části Bible událost vymyslel, nebo vycházel z něčeho, co se skutečně událo. Podle nejnovějších archeologických objevů se ale zdá, že se celá zkáza stala přesně tak, jak tvrdí Bible! […]
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?      Rozlehlými prostorami […]
Záhada hliněné destičky z Turecka: Jaký rituál ukrývá text psaný neznámým jazykem?
Archeologové během loňských vykopávek v Turecku objevili hliněnou tabulku popsanou dosud neznámým mrtvým jazykem používaným před více než 3000 lety. Z doprovodného textu v chetitštině vyplývá, že tabulka zachycuje nějaký starověký rituál. Podaří se vědcům jazyk rozluštit a dávný rituál přečíst?   „Byl objeven nový indoevropský jazyk.“ Těmito slovy představuje vedoucí archeologických vykopávek Prof. Dr. […]
Mystérium jménem egregory: Jde o naše strážné anděly?
V uplynulých desetiletích se zrodilo mnoho nových esoterických konceptů pracujících s existencí nehmotné energie nebo rovnou bytostí, které žijí mimo dosah našich obyčejných smyslů. Mezi tyto bytosti patří i tajemné egregory. Jde o andělské bytosti, které nad námi bdí, nebo jsou spíš negativní povahy?   Váš život prochází turbulentním obdobím. Právě jste změnili práci a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
S.A.R. Rescue-Timer Edition 1994: Výroční skvost od Mühle Glashütte
iluxus.cz
S.A.R. Rescue-Timer Edition 1994: Výroční skvost od Mühle Glashütte
Rodinná manufaktura Mühle Glashütte v roce 2024 slaví třicáté výročí výroby náramkových hodinek speciální edicí S.A.R. Rescue-Timer Edition 1994. Tento model, symbol robustnosti a spolehlivosti, mimoc
Kuřecí paličky v ohnivé marinádě
tisicereceptu.cz
Kuřecí paličky v ohnivé marinádě
Správně dochucená marináda dokáže obyčejné jídlo vyšvihnout do nebeských výšin. Přesvědčte se sami. Suroviny 8–10 kuřecích paliček sůl, pepř 1 lžíce hořčice 1 lžíce kečupu 1 lžička pálivé ml
Zámek Bečov nad Teplou a Relikviář svatého Maura: Dlouhá cesta k původní kráse
epochanacestach.cz
Zámek Bečov nad Teplou a Relikviář svatého Maura: Dlouhá cesta k původní kráse
Hned po korunovačních klenotech je relikviář svatého Maura považován za nejcennější movitou památku v České republice. A to se přitom zdálo, že tenhle románský skvost už je pro další generace nenávratně ztracen. Všechno začalo na počátku 13. století ve Francii. Biskup Gérard de Rumigny, působící v severofrancouzském městě Cambrai, byl neúnavný v hledání svatých relikvií. Nashromáždil jich hned
Inkontinence je stále tabu
panidomu.cz
Inkontinence je stále tabu
Problém, který zná asi většina z nás. Musíme si „nutně odskočit“, ale není kam. A pro někoho pak už může být pozdě. Samovolným únikem moči čili inkontinencí trpí až půl milionů Čechů. Za lékařem se ale stydí jít, přitom se dá hendikep dobře ovlivnit cvičením i léky. Podle statistik až 65 procent postižených nikdy se
Po stopách Stonehenge: Začne to jednoduchým valem…
epochaplus.cz
Po stopách Stonehenge: Začne to jednoduchým valem…
Vítejte v anglickém Amesbury. Protéká tudy slavná řeka Avona a ke Stonehenge to máme jen 3 kilometry. Právě tady je roku 2003 objeven hrob významného muže, který umírá kolem roku 2300 př. n. l. Hned dostává přezdívku Král Stonehenge. Vyloďovaly se právě v Amesbury některé z monolitů na stavbu kamenného unikátu? Ne. Řeka Avona je
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Utajili Jeřábek a Třešňáková rozvod a dál hrají divadlo pro okolí?
nasehvezdy.cz
Utajili Jeřábek a Třešňáková rozvod a dál hrají divadlo pro okolí?
Už nějaký čas se proslýchá, že manželství herce Tomáše Jeřábka (49) z Jedné rodiny a herečky Halky Třešňákové (52) je v troskách. Teď se k nám však donesly zvěsti, že už by měli mít dokonce po rozvo
Mezihvězdný poutník není ztracen: Komunikace s Voyagerem 1 obnovena
21stoleti.cz
Mezihvězdný poutník není ztracen: Komunikace s Voyagerem 1 obnovena
Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, dojala svět „Bleděmodrou tečkou“ a stala se
Babské rady na bolest v krku
nejsemsama.cz
Babské rady na bolest v krku
Bolesti v krku jsou jedním z příznaků nachlazení, začínající chřipky či bakteriální nebo virové infekce. Pokud jsou teprve v počátku, můžete se těchto potíží zbavit i přírodní cestou. Bolest v krku je velmi nepříjemná. Hrdlo může být zarudlé, oteklé, může v něm být pocit škrábání a pálení doprovázeného chrapotem či potížemi při polykání. Jak si ulevit od bolestí a ztlumit zánět v hrdle?
Kde stál kamenný stolec Přemyslovců?
historyplus.cz
Kde stál kamenný stolec Přemyslovců?
Vzduchem létají mince. Lidé se po nich nadšeně vrhají. „Podívej, mám už plnou hrst,“ chlubí se jeden druhému. Jde o to na chvíli odvést pozornost davu, aby neušlapal přemyslovského knížete Břetislava I., mířícího k posvátnému kameni.   „Pojal Břetislava, synovce, a vedl jej na stolec knížecí,“ píše kronikář Kosmas (asi 1045‒1125) o nastolení Břetislava I. (1002/1005‒1055)
Záhadné bažiny Manchac: Obývá je krutá čarodějnice?
enigmaplus.cz
Záhadné bažiny Manchac: Obývá je krutá čarodějnice?
Na přelomu 19. a 20. století má v oblasti bažiny Manchac v americkém státě Louisiana žít tajemná žena jménem Julie Brown. Je to prý čarodějnice, která umírá za záhadných okolností v roce 1915. Od té d
Se sestrou jsme byly jako oheň a voda
skutecnepribehy.cz
Se sestrou jsme byly jako oheň a voda
Mladší sestra byla krásná a zábavná, na rozdíl ode mě. Měla desítky nápadníků, zatímco o mě nikdo nestál a zdálo se, že se nevdám. Vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Pomalu jsem se smiřovala s nepopulárním údělem staré panny, která bydlí s rodiči ve velkém bytě, s otcem hraje po večerech karty a s matkou kouká na seriály. Byla jsem nenápadná šedivá