Stále vyšší odolnost bakterií na antibiotika neboli antibiotická rezistence je podle evropského projektu HERA třetím největším rizikem pro zdraví lidstva. Ročně na celém světě způsobuje zhruba 1,27 milionu úmrtí.

Přestože situace není optimální, odborníci se shodují, že stále ještě není pozdě tento negativní trend zvrátit.

Delší hospitalizace v nemocnici, větší riziko během rutinních chirurgických zákroků a vyšší úmrtnost – to je jen stručný výčet dopadů antibiotické rezistence.

Ztráta léčivých účinků antibiotik má neblahý účinek nejen na fungování moderní medicíny, ale také se s ní může setkat každý z nás. Ani skvělá fyzická kondice totiž nezaručuje, že nás nenakazí rezistentní bakterie.

„Je chvályhodné, pokud se zaměřujete na prevenci před infekcemi, kdy vyznáváte zdravý životní styl a antibiotika jste nebrali již řadu let.

Nicméně to bohužel nevylučuje možnost, že se infikujete rezistentní bakterií,“ říká prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.

Na antibiotika totiž není imunní jedinec, ale přímo samotné bakterie. „A jejich odolnost se neustále zvyšuje. Důvod je prostý. Bakterie jsou živým organismem, který chce přežít. Dokonce jsou natolik chytré, že si rezistenci předávají mezi sebou,“ vysvětluje.

Proč si bakterie začaly zvykat na antibiotika?

Příčin vzniku antibiotické rezistence je několik. Zcela zásadní je, jak již bylo naznačeno, že bakterie jsou živým organismem a podle teorie evoluce si chtějí zachovat život. Proto se přizpůsobují novým podmínkám a mutují.

Geny, které jsou zodpovědné za rezistenci bakterií k antibiotikům, už byly objeveny i ve vzorcích permafrostu. Bakterie se brání antibiotikům, které produkují plísně v přírodě.

„Náhodný objev antibakteriálního působení plísně, kterou Alexander Fleming nazval penicilinem, způsobil revoluci v medicíně.

Jenže to, co na začátku způsobovalo zázraky, dostalo v 90. letech 20. století trhliny, protože to najednou nefungovalo tak, jak mělo. Antibiotika původně zachraňovala životy.

Jak se postupně stávala běžnými léky, jejich používání a přístup k nim se začal měnit.

S léky se přestalo šetřit a dostávaly se stále častěji do kontaktu s bakteriemi, které si na ně zvykly a vytvořily si na ně odolnost,“ pokračuje H. Žemličková.

 

Jak můžeme posílit antibiotika a pomoci zachraňovat životy?

Ke vzniku antibiotické rezistence přispívá nadužívání antibiotik. To potvrzuje i praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.

„V ordinaci se setkávám s  dotazy na antibiotickou rezistenci. Lidé mají zájem o to neužívat antibiotika zbytečně, učíme se uvažovat „ekologicky“ – racionálním užíváním antibiotik chráníme vlastně celou populaci.

Základem úspěchu je dobrá antibiotická politika, u nás možnost získat antibiotika pouze na předpis, což rozhodně není ve všech státech.

Dalšími zásadními kroky je nevyžadovat tyto léky po lékaři, jestliže sám většinou na základě  vyšetření neusoudí, že nejsou potřeba. Pokud vám je indikuje, je nutné je brát podle jeho instrukcí.

Stěžejní je také neschovávat si nedobraná antibiotika do domácí lékárničky pro případné budoucí využití, a zejména je neužívat bez předchozí konzultace s lékařem.“

Vzhledem k tomu, že v České republice získáváme antibiotika pouze na předpis od lékaře, probíhají u nás školení lékařů zaměřená právě na edukaci, kdy antibiotika předepsat, jaká zvolit a jak je dávkovat.

„S chladnějším podzimním počasím začínají přibývat respirační onemocnění. Proto bych ráda upozornila na skutečnost, že většina akutních respiračních infekcí, jako jsou zánět průdušek a kašel, je virového původu. A na viry antibiotika nezabírají.

Někdy je třeba obrnit se trpělivostí, protože kašel u virové bronchitidy může trvat i déle než 3 týdny. Nechme tedy na lékařích, aby rozhodli, kdy jsou pro nás antibiotika vhodná, nenuťme je nám je předepsat pro jistotu. Antibiotická léčba by měla být vzácná a cílená.

Jedná se totiž o jediné léky, které čím více používáme, tím méně fungují,“ dodává prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.