Přiletí, naklade vajíčko a nechá jiné ptáky, ať se o mládě postarají. Kukačka obecná (Cuculus canorus) je kvůli hnízdnímu parazitismu mezi malými pěvci obávaným nepřítelem. Rákosníkovitým ptákům se ale neobvyklým způsobem podařilo na kukačky vyzrát.

Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) je typickým tažným ptákem. Zimu tráví v Africe a na jaře se přilétá pářit do severněji položených oblastí, včetně České republiky.

Kromě vysilující 5 000 kilometrů dlouhé cesty čelí drobný pěvec ještě jednomu riziku – kukačkám. V posledních 30 letech bylo do 10 – 20 % hnízd rákosníka nakladeno kukaččí vejce.

Dnes počet kukaček výrazně poklesnul a s ním i množství rodičů, kteří se musí starat o nevlastní mládě. Populace rákosníků přitom zůstávají stabilní.

Právě tento kontrast přivedl zoology z Univerzity v Cambridgi k dlouhodobému výzkumu chování rákosníků obecných v souvislosti s hrozbou kukaččího parazitismu.

Profesor Nick Davies a doktorka Rose Thorogoodová dva roky pozorovali společenství pěvců v přírodní rezervaci Wichen Fen, které se nachází v britském hrabství Cambridgeshire.

Pro účely studie používali řadu experimentů, například modely kukaček nebo napodobování varovných signálů rákosníků.

Čím více informací, tím snazší rozhodování

Rákosníci obecní, kteří byli pozorování ve Velké Británii, kombinují informace o možné kukaččí hrozbě ze dvou zdrojů.

Všímají si výskytu dospělé kukačky v okolí svého hnízda a poslouchají varovné signály „sousedské hlídky“, které se nesou až na vzdálenost 40 metrů.

Pokud má malý pěvec v hnízdě podezřelé vejce a zprávy z obou zdrojů naznačují, že se v blízkosti vyskytuje nepřátelský pták, rozhodne se rákosník k akci a divně vypadající vajíčko vyhodí.

Jestliže na možnost napadení kukačkou ukazuje jen jeden zdroj, drobný ptáček se dál stará o všechny budoucí potomky.

Výsledky studie jsou podle obou autorů naprosto unikátní. Do dnešní doby se totiž myslelo, že zvířata preferují pouze jeden zdroj informací.

Rákosníci jsou ale přes očekávání schopni kombinovat více podnětů a na jejich základě se rozhodnout pro nejlepší řešení.

Pokud tedy budou kukačky chtít dále využívat rákosníky jako náhradní rodiče svých potomků, budou muset na svých maskovacích schopnostech ještě zapracovat.