Nepřítomný výraz, ruce natažené před sebou a ráno žádné vzpomínky. Tak se dá zjednodušeně popsat náměsíčný člověk. Co stojí za tímto stavem? Může být nebezpečný? 

I když spíme, naše tělo neustále pracuje. Některé životní funkce se zpomalují, jiné naopak aktivují. Pro lékaře i vědce ale zůstává spánek stále do jisté míry zahalený tajemstvím.

V posledních letech ale dochází ke zvýšenému množství spánkových poruch, které má zřejmě na svědomí životní styl, zvyšující se nápor stresových situací a nevhodná spánková hygiena.

Prospěšný spánek

Spánek je pro nás životně důležitý, potřebujeme ho stejně jako vzduch nebo potravu. Má na tělo regenerační vliv, jelikož při něm dochází k obnovení činnosti mozku a paměti. Má také blahodárný vliv pro celkový vývoj a řízení organismu.

Jeho nedostatek pak může způsobit únavu, podrážděnost, úbytek energie nebo psychické napětí. Velký dopad má i z hlediska narušení mezilidských vztahů.

Co se děje během spánku?

Při spánku dochází ke změně činnosti mozku, doprovázené ztrátou vědomí a sníženou citlivostí na vnější podněty, uvolňuje se svalstvo.

Doporučená doba spánku se pak liší s věkem, obecně se ale u dospělého člověka doporučuje 7–8 hodin, některým lidem ale stačí i pouhé čtyři hodiny denně. Nejblahodárněji působí na náš mozek, protože se z něj v době spánku odplavují proteinové toxiny. Zároveň si v této době třídí a ukládá vše, co během dne načerpal.

Sny jako odraz všedního dne

Během noci dochází k několika spánkovým cyklům, přičemž hlavní jsou dva odlišné režimy. Ve fázi REM dochází k rychlým očním pohybům a mozková činnost je přibližně na stejné úrovni, jako když jsme vzhůru.

NREM fáze se dá popsat jako útlum mozkové činnosti, tělesným klidem a uvolněním. Tento cyklus REM/NREMse opakuje 4–6x za noc.

Bdím, či sním?

Vzhledem k narůstajícímu počtu lidí se spánkovými poruchami se zvyšuje i výskyt náměsíčnosti. Ta zůstává pro vědce stále záhadou, kterou lze jen těžko prokázat nebo změřit.

Jedná se o poruchu, během níž dochází k částečnému probuzení, kdy se nastartuje pohybový systém a člověk je schopen nejen chůze, ale také složitějších automatických úkonů.

Vědomí ale zůstává ve stavu spánku nebo polospánku, takže si lidé během náměsíčnosti nic neuvědomují.

Pouze dětská záležitost?

Náměsíčnost nejčastěji postihuje děti, především kolem 12. roku věku, může se ale objevit u dětí v období, kdy se učí chodit. Během dospívání tato porucha většinou postupně odezní, existují ale i případy, kdy se náměsíčnost naopak ještě více prohlubuje.

V dospělosti může způsobit i velké problémy, především co se týče úrazů. Pokud se opakuje, může mít pro člověka fatální důsledky.

Kdy jsou náměsíční lidé ohroženi?

Tato porucha se obvykle dostavuje v REM i NREM fázi spánku, typicky v první třetině noci, kdy je spánek nejhlubší a zpomalují se mozkové vlny.

K neúplnému probuzení dochází v momentu, kdy dojde k aktivaci motorického a autonomního systému bez toho, aby se člověk probudil.

Náměsíční nepřecházejí do REM fáze spánku postupně, ale velmi rychle, a dochází tak k přetížení mozku, který proto vysílá do těla zmatené signály.

Mluvící spáč

Náměsíčný člověk se obvykle pozná podle nepřítomného pohledu, strnulého výrazu ve tváři a zmatené komunikace. Může ale také odpovídat na položené otázky. Často se prochází a není výjimkou, že vykonává různé činnosti.

Co se týče fyzických změn, zpomaluje se dýchání a snižuje krevní tlak. Po takové epizodě je velmi obtížné náměsíčného probudit, poté je velmi zmatený.

Někdy ale může jít o lehčí formu, kdy se spící pouze posadí na posteli, něco zamumlá a zase si lehne, aniž by opustil postel.

Vliv má hlavně genetika

Příčina náměsíčnosti zůstává stále nejasná. Předpokládá se, že jde o poruchu řízení spánku a bdění. Jedním z důvodů pohybu dotyčného je aktivní příčně pruhované svalstvo, za které je odpovědná část mozku, zvaná Varolův most.

Pravděpodobně má vliv na náměsíčnost více než v polovině případů genetika, ale také vnější faktory, jako jsou hluk, spánek v cizím prostředí, stres nebo nadměrná fyzická a duševní aktivita.

V dospělosti vzniká často z důvodu mimořádného stresu a přichází také s užíváním drog, alkoholu a léků.

Může být nebezpečná?

A i když náměsíčnost sama o sobě nebezpečná není, může dotyčného ohrozit.  Dochází například vypadnutí z okna, pořezání o nůž nebo opaření. Mnohem větší riziko vzniká v situaci, kdy spící opustí domov.

Nejen že se může dojít k úrazu, v ohrožení jsou i ostatní lidé – náměsíčný se může dopustit trestného činu na jiné osobě. Hlavní zásadou je náměsíčného nebudit, jinak by mohl dostat šok a bránit se.

Dá se jí předejít?

Pokud se objevuje u dětí, léčba není většinou nutná. Podstatné je ale dodržovat preventivní opatření, aby si dítě (ale i dospělý) nemohlo ublížit. Obecně se doporučuje kratší spánek během dne, snižuje se tak výskyt hlubokého spánku v noci.

Doporučuje se, aby si lidé zamykali dveře a zavírali okna, čímž zmenší riziko, že postižený odejde z bytu nebo vyskočí z okna. Návštěvu lékaře by měli zvážit hlavně ti, kterým náměsíčnost zasahuje i do osobního života.

Pokud dochází u dospělého náměsíčného člověka k agresi, mohou mu být předepsána psychofarmaka.

Když náměsíčný zabije

O tom, že je náměsíčnost nebezpečná, dokládá i případ jistého Kennetha Parkse z 23. května 1987, který během náměsíčné epizody zavraždil rodiče své manželky. Policistům uvedl, že jediné, co si z té noci pamatoval, byla zkřivená ústa a nehybné oči své tchyně.

Pomalu si pak uvědomoval, že v ruce drží krví potřísněný kuchyňský nůž. Poté došel na policejní stanici. „Myslím, že jsem zabil pár lidí,“ řekl. Vyšlo najevo, že tchána uškrtil a tchyni ubodal pěti ranami nožem.

Po pěti letech za mřížemi ho soud zprostil viny s tím, že za své činy nebyl odpovědný.

Častější migrenici

V souvislosti s náměsíčností vědci nedávno odhalili zajímavý paradox. Studie prokázaly, že lidé s touto poruchou trápí až 10x častěji silné záchvaty migrény, než je běžné u normální populace.

Příčinou jsou zřejmě deprese a nespavost.  S další zajímavostí přišel psychiatr a spánkový specialista dr. Regis Lopez, který sledoval spánek a mozkovou aktivitu u 100 náměsíčných pacientů.

Bezbolestné zlomeniny

V průběhu studie utrpělo 47 % sledovaných ve stavu náměsíčnosti různě vážná zranění. Nejvážnějšími byly dvě zlomeniny nohou po pádu ze střechy a z okna ve třetím patře, a jedna zlomená ruka.

Ani taková zranění dotyčné nevytrhly ze spánku a ostrou bolest ucítili až po probuzení. Podle Lopeze tak mohou vědci odhalit vztah mezi spánkem, bděním a vnímáním bolesti, a pomoci léčit chronické bolesti nebo posttraumatické poruchy.