Objednal si 40 dobře vykrmených prasat. „Chci to nejtučnější plemeno!“ zdůrazní Jan Bezzemek poslovi. Ne, anglický král nechystá hostinu pro svoje vojáky, třebaže i pro ně nějaké to sousto nejspíš zbude.

Vepřové sádlo potřebuje k dobytí hradu Rochester, který obsadili vzbouřenci!

Ve válce s Francií přišel de facto o celou Normandii. Spoustu zlé krve ve své zemi Jan Bezzemek vyvolá i výběrem vyšších daní a despotickou vládou. Část anglických baronů to v roce 1215 už nevydrží a proti svému králi povstane.

V červnu ho přinutí podepsat Velkou listinu práv a svobod (Magnu chartu libertatum), která omezuje panovníkovy pravomoci. Jan se však s touto potupou nesmíří.

S vojskem, ve kterém jsou i zahraniční žoldnéři, vytáhne na Londýn, aby plně obnovil svoji moc v zemi. Nejprve ale musí dobýt Rochester, ležící necelých 50 kilometrů na jihovýchod od metropole.

Práce na několik týdnů

Zdejší kamenný hrad patří k nejstarším v celé Anglii. V říjnu 1215 ho Bezzemek neprodyšně obklíčí. Nicméně s pomocí obléhacích strojů, které má tehdy k dispozici, se dovnitř nedostane, a tak vydá příkaz podkopat hradby.

Na horníky čeká vskutku perná práce. Mimo jiné se musejí „prokousat“ přes pevné základy bývalé římské pevnosti. Po několika týdnech však těžký úkol přece jenom splní.

Ve vyhloubené díře pod opevněním postupně vztyčí dubové vzpěry a prostor kolem nich vyplní klestím, slámou a sudy s vepřovým sádlem. Pak vše zapálí. Jakmile dřevěné pilíře plameny živené tukem zničí, část hradby se zřítí.

Janovi vojáci se vzniklou dírou nahrnou do hradu a vyhladovělí obránci se jim po krátké šarvátce vzdají.

(Zdroj: HISTORY revue)