„Babičku? Ne, ty už nejsou. Babičky došly. Zkuste se zeptat příští měsíc.“ Zdá se, že koupit už lze úplně všechno. Úspěch nového trendu v Japonsku však není příliš veselý.

„Nechoď ještě, babičko,“ prosí malý kluk, maminka děkuje za návštěvu a stařenka před odchodem znovu chválí nedělní oběd: „Sama bych to lépe nezvládla.“ Všední situace? Ne tak úplně. Emoce jsou skutečné, rodina však nikoli. Babička je totiž profesionál.

Náhradní matka i protivný šéf

Je to paradox. Lidí přibývá, ale přitom je jich stále více osamělých. Extrémním případem je vinou společenských pravidel a tradic Japonsko. Samoty je tu tolik, že rodí nový obchodní trend.

Firmy, jejichž zákazníci si mohou na den, týden, rok či dobu neurčitou pronajmout nejen laskavé babičky a starostlivé matky, které uklidí, uvaří, popovídají si a dodají iluzi mateřské lásky, ale také malé i velké náhradní sourozence.

„Děti už máme velké a žijí daleko. Toužila jsem znovu zažít ten pocit, když kolem běhá drobotina, znovu pohladit dětskou tvářičku,“ říká 70letá paní Kamidžamová.

Stejně tak si lze najmout někoho, kdo bude jen naslouchat, nebo se přitulí (bez sexu, na to jsou zase jiné podniky).

Proč se spokojí s náhražkou?

„Dnes nechceme nic složitě budovat. Chceme to hned a bez námahy,“ vysvětluje profesor Takeši Sato. S rozvojem počítačových technologií se navíc mozek učí přijímat jako skutečné i věci, které nejsou.

Místo dlouhého budování vztahů, které je dle mnohých příliš obtížné a stresující, raději ochotně na pár hodin podlehnou instantní iluzi. „Neměla jsem pocit, že byli cizí,“ říká žena, která si najala syna s rodinou. „Snacha byla laskavá jako ta moje.

Mluvily jsme o starých časech a dělalo mi dobře, že mohu vzpomínat a nikoho tím neobtěžuji a nezdržuji.“

Pouliční naslouchači

Podobné služby ovšem v Japonsku nabízejí nejen specializované firmy. Některé restaurace k jídlu a pití dodají osamělým i vhodného společníka, k popovídání s osamělými jsou školeni dokonce i pošťáci.

Výjimkou nejsou ani pouliční naslouchači, kteří ochotně vyslechnou, s čím se uštvaný úředník nebo utrápená studentka nemají komu svěřit. V posledních letech se objevují dokonce lidé, kteří to dělají zdarma. Jako pomoc bližnímu.