Nejznámější příběh o kyklopech nám zanechá asi v 8. století př. n. l. básník Homér ve své Odysseye. Kde tito tvorové žili?
Podle Homéra poblíž bájné Hypérie, u které dodnes není jasné, zda je odrazem skutečného území, nebo mytickou zemí v duchu Atlantidy.
Starověcí Římané by vám ale řekli, že kyklopové dříve žili na Sicílii a dílnu měli rovnou pod Etnou – a také na jednom z Liparských ostrovů u Itálie, samozřejmě v sopce.
Ovšem najdou se i staré teze o tom, že jde ve skutečnosti o potomky storukých obrů Hekatoncheirů. V takovém případě je šlo potkat v Malé Asii. Ve 13. století př. n. l. je v rozkvětu město Tíryns.
Jeho král Proitos podle legendy pozve kyklopy coby stavbaře. Kyklopské hradby prý vybudují také v nedalekých Mykénách. Tak či onak, kyklopové prý již vyhynuli. Co vůbec vedlo k tomu, že lidé věřili v jejich existenci?
S ornamentem na čele
Kýklopes znamená v překladu z řečtiny „kruhové oko“. Právě to jedno oko, zároveň s velkou sílou (a vzrůstem) se stanou základem jejich popisu.
Ve skutečnosti mělo původně jít o kováře (proto ty sopky), kteří si dříve páskou zakrývali jedno oko, aby jim nelétaly jiskry do obou. S tím souhlasí i uznávaný německý filolog a religionista Walter Burkert (1931–2015):
„Za názvy Kabeirové, Daktylové, Telchinové a Kyklopové se mohou skrývat kovářské spolky,“ vysvětluje. S o chlup rozdílným vysvětlením přichází slavný anglický spisovatel Robert Graves (1895–1985).
Ten původ kyklopů vidí v kruhovém slunečním tetování, které mohli mít starověcí kováři na čele. Jenže, co když je to celé střela vedle a za vše mohou… sloni!
Nejmenší slon? Na výšku má metr!
Po zemi si to štráduje zároveň s člověkem heidelberským a vymírat začíná před 30 000 lety. Řeč je o dávném příbuzném slona indického, palaeoloxodonovi. Žije také na středomořských ostrovech.
Adaptuje se tu zmenšením svého už tak malého těla – na výšku měří sotva metr! Poslední příslušníky tohoto druhu tu mohli lidé potkat ještě tisíc let před Kristem. Jejich lebky nacházejí starověcí Řekové na Krétě i Sicílii. Co je to za divné tvory?
V lebce tkví veliký otvor na chobot, což nemohou tušit. Zato oční důlky jsou nenápadné. Tito tvorové tak měli podle nich jediné oko!
Hepčík! Na zdraví to nebude…
Do třetice všeho okatého nesmíme zapomenout na kýchavici. O této bylině píše již nejslavnější lékař starověku, Hippokratés (asi 460–370 př. n. l.). Víme tedy, že se používá.
Obsahuje však alkaloidy cyklopamin a jervin, které způsobují… kyklopii! Ta se může projevit na plodu, pokud ji matka užívá během těhotenství. Mozek se správně neoddělí na dvě hemisféry a oči se „spojí“ v jedno. Někdy chybí nos a ústa.
S touto poruchou se narodí jedno dítě z 16 000 (na vině bývá spíše genetická vada), většina umírá krátce po narození. Kýchavice má asi 40 druhů, kyklopii způsobuje jen pár z nich.
Ty s nejvyšším obsahem cyklopaminu rostou v USA. V Evropě je v hledáčku kýchavice bílá, ale je otázkou, zda by nižší množství dokázalo kyklopii způsobit a zda lze tuto oblíbenou teorii považovat za relevantní…
