Okolí se dívá nelibě na jeho rozhodnutí stát se policistou. Na manchesterském předměstí Deansgate, kde vyrostl, totiž místní chovají k policii a úřadům spíše negativní postoj. Na to ale Caminada nedbá.

Na ulicích drsné čtvrti si Jerome Caminada (1844–1914) brzy získá respekt slušných i neslušných, a hlavně pověst mazaného lišáka, na kterého si nikdo nepřijde.

„Vyniká logickým myšlením, vědeckými metodami a takřka encyklopedickým přehledem o celé místní galerce,“ popisují Caminadu dobové noviny. Vedle metod vědeckých se ale nebojí zapojit ani metody kurióznějšího charakteru…

Neopatrný šéf

Když například jednou v převleku za pomocného pracovníka střeží průběh dostihů Grand National v Liverpoolu, všimne si party zlodějů, jak zrovna jednomu neopatrnému návštěvníkovi vyprazdňují kapsy.

Dá pokyn svým lidem a krátce nato už kapsáře žene na policejní stanici. „Za několik minut sem přiběhl i onen muž a nahlas si stěžoval, že mu ukradli hodinky… Byl to sám vrchní konstábl manchesterské policie.

Usmívající se Caminada vyskočil ze židle, vyndal ukradené hodinky a rozpačitému konstáblovi je vrátil,“ popisují jeden z detektivových úspěšných zátahů autoři knihy The A-Z of Victorian Crime.

Údržbář zasahuje

Jindy zase Caminada vyšetřuje ztrátu not hudebníků orchestru. Vleze si proto do útrob makety klavíru a vyvrtanými otvory po stranách sleduje, až se objeví pachatel.

A opravdu netrvá dlouho, než spatří, jak si jeden člen orchestru po odchodu kolegů strká cizí notové partitury do kapes. Byl by ho dopadl na místě, nebýt toho, že zatímco čekal schovaný v klavíru, ostatní hudebníci jeho poklop zatížili odloženými nástroji. Zachrání ho až místní údržbář.

Zajímá se o tresty

1255 uvězněných zločinců – takovým skóre se může Caminada pochlubit po 20 letech služby. Navíc se aktivně zajímá i o výše trestů, které pachatelé od soudců dostávají. Jejich nastavení totiž v mnoha případech vnímá jako nesprávné.

Domnívá se, že pokud někdo dostane neúměrně vysoký trest, pak to u něj pouze „posiluje sklon k páchání zla, zabraňuje kajícnosti, a tím i nápravě“.

Je známo, že jeho případy se nechal inspirovat spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) k vytvoření slavné postavy Sherlocka Holmese.

(Zdroj: HISTORY revue)