Jakmile uvidí na čele nemocného krále krůpěj potu, okamžitě ji setře. Kardinál Mazarin se od Ludvíkova lože nehne. „Jsi muž pevného odhodlání a můj nejlepší přítel. Žádám tě, abys mi řekl, kdybych byl blízko smrti,“ říká horečkami sužovaný panovník.

Pletichám a diplomatické obratnosti se Jules Mazarin (1602–1661) učil od nejpovolanějšího.

V roce 1640 si ho do svých služeb osobně vybral kardinál Richelieu (1585–1642) a po jeho smrti po něm úřad prvního ministra státní rady a titul kardinála převzal – a to přesto, že nikdy nebyl vysvěcen na kněze.

Když záhy umírá i král Ludvík XIII. (1601–1643), Mazarinův narůstající vliv na dění ve Francii se stane jednou z příčin povstání Frondy.

Vláda tyrana

Povstání nespokojené části Francie je namířeno nejen proti prvnímu ministrovi a zároveň kmotrovi malého dauphina, ale též proti matce nezletilého následníka trůnu, regentce Anně Rakouské (1601–1666).

„Mazarin byl prostě lstivý, zlý člověk, bezohledný a bystrý… Záleželo mu jen na sobě, nikoli na Francii, které vládl tak tyransky, jak se mu zlíbilo,“ popisuje situaci irský novinář Robert Shelton Mackenzie (1809–1880).

Povstání fakticky skončí až po šesti letech díky korunovaci tou dobou teprve 15letého Ludvíka XIV. (1638–1715).

Ukončí válku

Mazaný Mazarin coby první ministr má plné ruce práce. Francie se totiž zrovna nachází ve válce se Španělskem na západě a v dlouhodobém mocenském napětí s Habsburky na východě.

Kardinál si ale poradí a diplomatickým majstrštykem vyjedná v roce 1657 vojenské spojenectví s Anglií, čímž Španělsko o dva roky později donutí zasednout k jednacímu stolu.

Pyrenejským mírem, podepsaným v listopadu 1659, Francie získává mimo jiné území v Katalánsku, hrabství Artois a několik měst ve Flandrech.

Zároveň se jím připraví budoucí sňatek Ludvíka a španělské princezny Marie Terezy Habsburské (1638–1683), ovšem bez možnosti získat španělský trůn.

Majitel diamantů

Kardinál Mazarin za celý svůj život nahromadí obrovské bohatství včetně úchvatné sbírky diamantů. Právě ty se po jeho smrti 9. března 1661 stanou součástí francouzských korunovačních klenotů.

A ať byl kardinál Mazarin jakýkoli, je známo, že jindy chladný Ludvík XIV. jeho smrt upřímně oplakal.

(Zdroj: HISTORY revue)