Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Kde se berou noční můry?

Z těla spícího člověka vystoupí démon. Plíží se po okolí a nahání strach! Lidé se podobných úkazů děsí celá staletí, než zjistí, že kolem nich žádný démon nechodí. Všechno jsou to jen zlé sny. Noční můry!

Zatímco spíme, může se nám přihodit téměř cokoliv. Germáni si například všimnou toho, že staří lidé často právě ve spánku zemřou. Proto si představují tajemnou Mar, která se v noci přikrade ke spícímu člověku a odnese si jeho duši!

Podobnou zlou bytostí je ve staročeštině morous (poté upír)., a i proto nakonec máme „noční můry“.

S nehezkými nočními motýly ale nemají nic společného. Ti si od těchto zlých přízraků (protože prý i oni zvěstují neštěstí) jméno jen půjčili. Stejně jako někdy v 17. století ony děsivé sny.

Až za pěti procenty lidí přicházejí noční můry pravidelně, většinou v poslední třetině noci.
Až za pěti procenty lidí přicházejí noční můry pravidelně, většinou v poslední třetině noci.

Nezvaná návštěva

Čím se vůbec noční můry liší od běžných snů? Přestože k nám rovněž přicházejí během snové REM fáze, po probuzení si je většinou dobře pamatujeme. Často se vracejí stále ty stejné. A jsou tak živé, až nás dokážou snadno probudit!

Poté, co se naprosto zpocení a vyděšení posadíme na posteli, od návštěvy démona se tento zážitek opravdu moc neliší. Co se tedy přesně stalo?

Když lidi trpící nočními můrami pozorují za pomoci přístrojů odborníci ze spánkové laboratoře v německém Mannheimu, zaznamenají těsně před náhlým probuzením velmi vysokou mozkovou aktivitu.

Také zjistí že u zhruba 5 % lidí chodí noční můry minimálně jednou za týden. Častěji na ně trpí ženy, lidé pod stresem, anebo ti, co si v sobe nesou nějaké traumatické zážitky…

Můra původně označuje přízrak. Děsivé sny si lidé spojovali se strašidly a démony.
Můra původně označuje přízrak. Děsivé sny si lidé spojovali se strašidly a démony.

Čeho se bojíme?

Padáme odněkud z výšky! Zastavit to nešlo – jak to proboha skončí? To už se většinou nedozvíme, noční můra nás probudí těsně před dopadem. Právě tento druh děsivého snu patří podle průzkumů k těm nejčastějším. Často se nám také zdá, že nás někdo pronásleduje nebo že jsme ochrnuli.

Jindy že nám někdo zemřel, že nás opustil nás partner, anebo že nejsme schopni dokončit zadanou práci. Občas se nám ve snu i stane, že přijdeme někam nazí! Případně v oblečení, za které se stydíme. Není to proto, že jsme na sebe v životě příliš nároční?

Bojíme se posměchu či neúspěchu? Že třeba stále před něčím utíkáme, jsme nerozhodní a tápeme? Většina odporníků se shoduje na tom, že stejně jako běžné sny, i noční můry rozhodně smysl mají!

Podle vědců je i špatný sen prospěšný našemu mozku. Naučí nás lépe zvládat strach.
Podle vědců je i špatný sen prospěšný našemu mozku. Naučí nás lépe zvládat strach.

Až bude hůř….

„Ve snech se odehrává totéž, co se nám honí hlavou, když jsme vzhůru,“ tvrdí profesorka Harvardu a odbornice na spánek Deirdre Barrettová.

Naše podvědomí si prý vytváří jakési scénáře situací, které by mohly nastat, a snaží se nás na ně připravit.

Jiné teorie upozorňují na to, že časté náměty snů, jako padání z výšky či utíkání před nepřítelem, zrovna běžnými příhodami z dnešního života nejsou. Noční můry by tam mohly být spíš pozůstatkem evoluce – z doby, kdy tato rizika hrozila mnohem více.

Vědci ze Švýcarska zas nedávno přicházejí s názorem, že mohou mít noční můry velký užitek pro náš mozek. Díky metodě magnetické rezonance se totiž ukáže, že při reálném strachu je v pohotovosti úplně stejná část mozku jako v případě strachu ve snu.

A právě tento „falešný“ strach nás tedy může naučit, jak ho lépe zvládat ve skutečnosti.

Související články
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Tyrkysová: Barva, která nás ochrání před smrtí?
Není to ani modrá, ani zelená. Přesto je však plnohodnotnou barvou se svým vlastním původem! Proč je tyrkysová tak oblíbená? A kdo jí dal jméno?   Už tisíce let lidé milují vzácný kámen, který má díky obsahu mědi velmi nevšední barvu. Nejstarší stopy směřují do Egypta, kde zdobí předměty nalezené v hrobkách – tím nejslavnějším […]
Habsburg: Kolébka mocného rodu
První Habsburk usedá na český trůn v roce 1306. Dlouho tady nevydrží. Podruhé se rod dotkne české královské koruny v roce 1526 a vydrží vládnout až do vzniku republiky. Kde se vůbec vzali?   O Radbotovi z Klettgau (?985–1045) toho historie neví mnoho. Je prý vnukem zakladatele rodu Habsburků, Guntrama Bohatého (?930–973), ale prameny jsou tak skoupé, že […]
Postavte si iglú!
Jakmile napadne sníh, děti okamžitě letí ven, aby pod jejich rukama vznikl sněhulák. Když je materiálu dostatek, pustí se někteří do iglú, inuitského obydlí.   Všichni ho dávají do souvislosti s Inuity, tedy národem, jež přežívá na severu Ameriky a Grónska. Jenže tito obyvatelé studených oblastí užívají slůvko iglú pro veškerá obydlí. Vedle těch sněhových se […]
Iguanodon: První objevený dinosaurus
Dělníci v lomu v Sussexu mají v rukou krumpáče a rozbíjejí obří šutry na menší a ty pak na štěrk. Pak si jeden z nich všimne kamene se zvláštním obtiskem. Schová ho – občas do lomu chodí blázen, který tyto zvláštnosti kupuje. Třeba zaplatí i tentokrát…   Je příjemné slunečné odpoledne a anglický lékař Gideon Mantell (1790–1852) […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz