Agrese, tedy chování, jehož záměrem je ublížit jinému člověku, byla vždy považována spíše za mužskou „vlastnost“. Vědci z Oxfordské univerzity nyní přišli s novým vysvětlením, proč jsou to právě muži, kdo se chová agresivněji. 

Existují dva hlavní myšlenkové směry vysvětlující, proč se muži obecně chovají agresivněji než ženy. Jedná se o teorii pohlavního výběru a teorii sociálních rolí.

Podle prvního názoru jsou muži agresivnější kvůli zvýšení svého reprodukčního úspěchu. Když budou samci „bojovnější“, dostanou se k více zdrojům, včetně samic.

To vede k častější kopulaci, více mláďatům a většímu množství předaných genů – reprodukčnímu úspěchu. Zastánci teorie sociálních rolí jsou naproti tomu přesvědčeni, že agresivita je naučenou vlastností, vyplývající z rozdělení rolí.

Výchovou jsou už od mladého věku lidé tvarováni do rozdílných mužských a ženských rolí, se kterými je spojena rozdílná společenská identita i očekávání.

Obě teorie byly dlouho považovány za soupeřící, objevují se však i studie, podle nichž by mohly být platné oba názory.

Kdo je na tebe zlý?

Jednou z nejnovějších snah o propojení teorií je výzkum doktora Ralfa Wölnera z oddělení experimentální psychologie Oxfordské univerzity. Jeho tým použil duální přístup.

Odborníci předpokládali, že teorie pohlavního výběru vysvětluje agresivitu mužů ke stejnému pohlaví a teorie sociálních rolí vysvětluje ubližování opačnému pohlaví.

Vědci ve své studii použili analýzu sociálních sítí, do které zahrnuli více než 10 000 žáků z téměř 600 školních tříd. Data byla ve čtyřech evropských zemích původně nasbírána kvůli výzkumu zaměřenému na děti migrantů.

Ve výzkumu agresivity byla proto zastoupena i jiná než evropská etnika. Každý žák byl požádán o označení agresorů otázkou: „Kdo je na tebe někdy ve třídě zlý?“

Roli hraje výchova i příroda

Ve své studii vědci předpokládali, že agresivita mezi chlapci bude vyšší v těch třídách, kde bude menší podíl děvčat. To je podle nich vysvětleno teorií pohlavního výběru – chlapci mezi s sebou soutěží o pozornost dívek, a jsou proto k sobě navzájem hrubší.

Druhým předpokladem bylo agresivnější chování chlapců k dívkám ve třídách, kde panuje tradičnější chápání maskulinity. Všechny domněnky se odborníkům z Oxfordu potvrdily. Obecně byli chlapci výrazněji agresivnější než dívky.

Našly se samozřejmě i výjimky, tedy třídy, kde hrubé chování převažovalo u dívek.

Jinak však podle předpokladu platilo, že skupiny, ve kterých byl větší nebo vyrovnaný počet dívek, vykazovaly nižší stupeň agresivity mezi chlapci, než třídy, v nichž bylo kluků více.

Stejně tak ve třídách s tradičnějším chápáním rozdělení ženských a mužských rolí byli podle předpokladu chlapci k dívkám agresivnější.

Podle doktora Wölnera se jedná o jeden z prvních empirických důkazů, že ve vysvětlení agresivity jsou platné obě soupeřící teorie.