Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Kdo je nejlepším stavitelem v říši zvířat?

Nestudovali architekturu, nemají počítače na pevnostní výpočty, přesto jejich výtvory často svými promyšlenými vlastnostmi překonávají ty lidské. SVĚT NA DLANI vám představuje nejlepší stavitele zvířecí říše…

Snovač pospolitý

Snovači pospolití jsou drobní vrabcům podobní ptáci. Dorůstají velikosti 14 cm a váží 26 až 32 gramů. Mají světle hnědou barvu, jen na temeni hlavy mají tmavohnědou čepičku. Žijí výhradně na jihu Afriky, především v Jihoafrické republice, Namibii a Botswaně.

Právě zde totiž rostou tuhé trávy, které používají pro stavbu svých hnízd. Snovači pospolití staví ohromné hnízdní kolonie, jež bývají až 4 m vysoké a 8 m dlouhé a je v nich až 300 samostatných hnízd. Jde tak zřejmě o největší ptačí stavby na světě.

Snovači si staví hnízda ve stromech pro několik generací.
Snovači si staví hnízda ve stromech pro několik generací.

Kupa sena na stromě

Snovači budují svá hnízda na stromech a jiných vysokých objektech. Jsou to trvalé stavby, obývané několika generacemi současně. Při pohledu zdálky připomínají kupky sena na stromě. Jejich vnitřní členění je však promyšlené.

Centrální komory udržují teplo, což je důležité především během chladných nocí, vnější komory naopak poskytují stín a příjemných cca 8 °C, když je ve dne horko. Vchody jsou opatřeny ostrými větvičkami, které mají odradit vetřelce, jimiž jsou především hadi.

Termiti

Často bývají označováni za bílé mravence, ve skutečnosti jsou jejich nejbližšími příbuznými švábi. Termiti jsou světle zbarvení a světloplaší. Jde o sociální druh hmyzu, vytvářející rozsáhlé kolonie a obývající obrovská podzemní hnízda.

Rozlišujeme až 3000 termitích druhů. Velikost vojáků a dělníků se pohybuje od dvou do čtrnácti milimetrů, královna může být velká až 11 cm. V jednom hnízdě může žít i milion jedinců.

V severovýchodní Brazílii se nachází odhadem 200 milionů kuželovitých staveb termitů. Jejich stáří se odhaduje na 4000 let.
V severovýchodní Brazílii se nachází odhadem 200 milionů kuželovitých staveb termitů. Jejich stáří se odhaduje na 4000 let.

Čtyřmetrové skládky

Jejich ohromná podzemní hnízda disponují systémem chodeb a komůrek, které slouží jednak k přísunu potravy a vody a dále také k odvětrávání. Termiti ovšem budují i rozsáhlá nadzemní hnízda, vysoká 4–5 m a měřící až 20 m v průměru.

Podle vědců jde však spíše o skládky, jež termiti tvoří vlastně omylem při kutání svých podzemních hnízd. Sestávají z trusu, hlíny a tělíček odumřelých jedinců slepených dohromady termitími slinami.

Vosa Vespula squamosa

Vespula squamosa je druh sociální vosy, v angličtině nesoucí téměř poetické jméno yellow-jacket, čili vosa se žlutou bundou. Druh objevil už roku 1770 britský entomolog Dru Drury (1724–1803). Tyto asi 1,3 cm velké vosy mají černé tělo se žlutým pruhováním.

Tělo královny má pak oranžovou barvu. Ke zvýšení sexuální přitažlivosti i jako poplašný signál využívá tento druh vos feromony. Jejich bodnutí je pro člověka značně bolestivé.

Vosy Vespula squamosa si staví hnízda ve velmi nepřirozených prostředích.
Vosy Vespula squamosa si staví hnízda ve velmi nepřirozených prostředích.

Vosy hnízdí na Floridě

Hnízda staví Vespula squamosa ve značně nepřirozených prostředích, například v loděnicích či na piknikových stolech. Jsou vytvářena ze zpracovaných rostlinných vláken. Většina jich je obývána pouze rok. Největší takové nalezené hnízdo bylo vysoké 3 m.

Na Floridě, kde je tepleji, však vosy obývají totéž hnízdo i několik let, proto jsou jejich zdejší stavby mnohem větší. Mívají objem 50 až 60 litrů a jsou tvořena minimálně 60 000 komůrkami. Žije v nich šest až 100 královen.

Bobr evropský

Po jihoamerické kapybaře jde o druhého největšího hlodavce na planetě. Běžně dosahuje hmotnosti až 30 kg. Bobr je dokonale přizpůsoben životu ve vodě. Má velmi hustou srst, která je díky impregnaci nesmáčivá, plovací blány i uzavíratelné nozdry a tlamu.

Jeho oči chrání průhledné víčko, tzv. mžurka. Pod vodou vydrží až 20 minut. Typickým je pro něj jeho dlouhý plochý ocas. V minulosti byl loven pro kožešinu i maso, dnes je chráněný.

Bobři si dokážou postavit až 2,5 m vysoký hrad.
Bobři si dokážou postavit až 2,5 m vysoký hrad.

Můj dům, můj hrad

Bobři se živí lýkem a větvičkami dřevin, které kácí do vzdálenosti přibližně 50 metrů od břehu. Nejčastěji používají kmeny s průměrem 5–8 cm, ale poradí si i s kmenem o průměru 70 cm. Bobři si budují různé druhy obydlí. Zimu například tráví v sídelních norách.

Vrcholem jejich architektury jsou však až 2,5 metru vysoké stavby zvané hrady. Pro zaplavení jejich vchodů budují na vodních tocích hráze, k jejichž stavbě využívají právě pokácených stromů.

Svojí činností způsobují rozsáhlé škody na dřevinách, ucpávají vodní toky a ničí protipovodňové hráze.

Sklípákovití (Ctenizidae)

Tito pavouci nespřádají pavučiny, jak je pro pavouky typické. Místo toho si tvoří nory o průměru 5 cm a hloubce až 30 cm. Nory jsou postavené z materiálu, podobného korku.

Jejich zvláštností jsou jakési padací dveře, připevněné k noře na jedné straně pavoučím vláknem a  zvenčí jsou maskované vegetací a půdou.

Za nimi číhají tito noční pavouci na svoji kořist, kterou detekují díky vibracím, jež oběť způsobí při přiblížení se ke dvířkám.

Vosa versus pavouk

Sklípákovití jsou středně velcí, asi 2,5–4 cm, chlupatí pavouci většinou černé, hnědé či červenohnědě barvy. Mají zavalité tělo a silné krátké nohy. Umějí rychle běžet, jsou agresivní, ale jejich kousnutí není pro člověka život ohrožující.

Přirozeným nepřítelem těchto pavouků jsou vosy, jež se dokážou přes víko nory dostat a pavouka pobodat. Na jeho tělo pak vosa naklade vajíčko, z něhož se následně vylíhne larva, která pavouka sežere.

Mravenec lesní

Mravenci představují teplomilný blanokřídlý sociální druh hmyzu. Obývají většinou smrkové lesy, kde si z jehličí a větviček stavějí osamělé kupy s dominantní orientací k jihu kvůli akumulaci tepla.

Mraveniště bývají vysoká asi 50 cm, ale v místech, kde je nedostatek světla, mohou dosáhnout výšky až okolo 2 m. Mnohem rozsáhlejší je ovšem podzemní část mraveniště, která je dvakrát větší než část vystupující na povrch. Do ní se mravenci stahují v zimě, když spí.

Celková hmotnost všech mravenců na Zemi se téměř rovná hmotnosti všeho lidstva a polovině hmotnosti všeho ostatního hmyzu.
Celková hmotnost všech mravenců na Zemi se téměř rovná hmotnosti všeho lidstva a polovině hmotnosti všeho ostatního hmyzu.

Kolik královen žije v mraveništi?

Mravenci tvoří dva typy společenství. V tom prvním je jediná plodná samička, dožívající se až 20 let, která již nestrpí žádnou jinou královnu.

Mraveniště pak disponuje asi 500 000 dělnic, které zajišťují jeho každodenní chod včetně obstarávání potravy, péče o potomstvo a obrany. Když samička zemře, kolonie zpravidla vyhyne.

V případě druhého typu společenství žije v jednom mraveništi více královen a až přes milion dělnic, které o ně pečují. Tato společenství díky tomu mohou přežívat dlouhá desetiletí.

Plži lepivkovití

Název rodiny mořských plžů Xenophoridae pochází se starořečtiny a znamená „nesoucí cizince“. Jak rostou, cementují tato zvířata do svých ulit malé kameny, mušle, odumřelé korály a schránky jiných mořských živočichů.

V konečném důsledku tak jejich ulita vypadá jako neživá hromádka mušlí a kamínků. Hmotnost nalepených schránek často přesahuje váhu samotné ulity lepivky.

Proč kradou schránky jiných?

Existuje několik hypotéz, proč to dělají. Někteří odborníci se domnívají, že jde o formu maskování se před predátory, podle jiných jim větší povrch schránky usnadňuje pohyb po mořském dně.

Velmi pravděpodobnou se pak jeví teorie, že schránky jiných živočichů využívají lepivky k ochraně hlavy při krmení, a brání se tak útoku na jinak exponovanou část těla.

Navíc je lepení mrtvých lastur pro tohoto plže energeticky méně náročné než tvorba vlastní silné ulity.

Vodní architekt z rodu čtverzubcovitých

Již v 90. letech minulého století objevili vědci záhadný obrazec o průměru 2 m, pokrývající mořské dno poblíž japonského ostrova Amami-Oshima.

Jeho autorem nejsou mimozemšťané, ale druh čtverzubce, označovaný jako Torquigener, objevený později – až roku 2014. Samečci těchto ryb, velcí asi 13 cm, tvoří podvodní umělecká díla zdobená mušlemi, aby zvýšili své šance na spáření.

Bez přestávky na nich pracují 7–9 dní, jinak by je smyl vodní proud. Když se samičce výtvor líbí, naklade do jeho středu vajíčka.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn