Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Kdo je nejlepším stavitelem v říši zvířat?

Nestudovali architekturu, nemají počítače na pevnostní výpočty, přesto jejich výtvory často svými promyšlenými vlastnostmi překonávají ty lidské. SVĚT NA DLANI vám představuje nejlepší stavitele zvířecí říše…

Snovač pospolitý

Snovači pospolití jsou drobní vrabcům podobní ptáci. Dorůstají velikosti 14 cm a váží 26 až 32 gramů. Mají světle hnědou barvu, jen na temeni hlavy mají tmavohnědou čepičku. Žijí výhradně na jihu Afriky, především v Jihoafrické republice, Namibii a Botswaně.

Právě zde totiž rostou tuhé trávy, které používají pro stavbu svých hnízd. Snovači pospolití staví ohromné hnízdní kolonie, jež bývají až 4 m vysoké a 8 m dlouhé a je v nich až 300 samostatných hnízd. Jde tak zřejmě o největší ptačí stavby na světě.

Snovači si staví hnízda ve stromech pro několik generací.
Snovači si staví hnízda ve stromech pro několik generací.

Kupa sena na stromě

Snovači budují svá hnízda na stromech a jiných vysokých objektech. Jsou to trvalé stavby, obývané několika generacemi současně. Při pohledu zdálky připomínají kupky sena na stromě. Jejich vnitřní členění je však promyšlené.

Centrální komory udržují teplo, což je důležité především během chladných nocí, vnější komory naopak poskytují stín a příjemných cca 8 °C, když je ve dne horko. Vchody jsou opatřeny ostrými větvičkami, které mají odradit vetřelce, jimiž jsou především hadi.

Termiti

Často bývají označováni za bílé mravence, ve skutečnosti jsou jejich nejbližšími příbuznými švábi. Termiti jsou světle zbarvení a světloplaší. Jde o sociální druh hmyzu, vytvářející rozsáhlé kolonie a obývající obrovská podzemní hnízda.

Rozlišujeme až 3000 termitích druhů. Velikost vojáků a dělníků se pohybuje od dvou do čtrnácti milimetrů, královna může být velká až 11 cm. V jednom hnízdě může žít i milion jedinců.

V severovýchodní Brazílii se nachází odhadem 200 milionů kuželovitých staveb termitů. Jejich stáří se odhaduje na 4000 let.
V severovýchodní Brazílii se nachází odhadem 200 milionů kuželovitých staveb termitů. Jejich stáří se odhaduje na 4000 let.

Čtyřmetrové skládky

Jejich ohromná podzemní hnízda disponují systémem chodeb a komůrek, které slouží jednak k přísunu potravy a vody a dále také k odvětrávání. Termiti ovšem budují i rozsáhlá nadzemní hnízda, vysoká 4–5 m a měřící až 20 m v průměru.

Podle vědců jde však spíše o skládky, jež termiti tvoří vlastně omylem při kutání svých podzemních hnízd. Sestávají z trusu, hlíny a tělíček odumřelých jedinců slepených dohromady termitími slinami.

Vosa Vespula squamosa

Vespula squamosa je druh sociální vosy, v angličtině nesoucí téměř poetické jméno yellow-jacket, čili vosa se žlutou bundou. Druh objevil už roku 1770 britský entomolog Dru Drury (1724–1803). Tyto asi 1,3 cm velké vosy mají černé tělo se žlutým pruhováním.

Tělo královny má pak oranžovou barvu. Ke zvýšení sexuální přitažlivosti i jako poplašný signál využívá tento druh vos feromony. Jejich bodnutí je pro člověka značně bolestivé.

Vosy Vespula squamosa si staví hnízda ve velmi nepřirozených prostředích.
Vosy Vespula squamosa si staví hnízda ve velmi nepřirozených prostředích.

Vosy hnízdí na Floridě

Hnízda staví Vespula squamosa ve značně nepřirozených prostředích, například v loděnicích či na piknikových stolech. Jsou vytvářena ze zpracovaných rostlinných vláken. Většina jich je obývána pouze rok. Největší takové nalezené hnízdo bylo vysoké 3 m.

Na Floridě, kde je tepleji, však vosy obývají totéž hnízdo i několik let, proto jsou jejich zdejší stavby mnohem větší. Mívají objem 50 až 60 litrů a jsou tvořena minimálně 60 000 komůrkami. Žije v nich šest až 100 královen.

Bobr evropský

Po jihoamerické kapybaře jde o druhého největšího hlodavce na planetě. Běžně dosahuje hmotnosti až 30 kg. Bobr je dokonale přizpůsoben životu ve vodě. Má velmi hustou srst, která je díky impregnaci nesmáčivá, plovací blány i uzavíratelné nozdry a tlamu.

Jeho oči chrání průhledné víčko, tzv. mžurka. Pod vodou vydrží až 20 minut. Typickým je pro něj jeho dlouhý plochý ocas. V minulosti byl loven pro kožešinu i maso, dnes je chráněný.

Bobři si dokážou postavit až 2,5 m vysoký hrad.
Bobři si dokážou postavit až 2,5 m vysoký hrad.

Můj dům, můj hrad

Bobři se živí lýkem a větvičkami dřevin, které kácí do vzdálenosti přibližně 50 metrů od břehu. Nejčastěji používají kmeny s průměrem 5–8 cm, ale poradí si i s kmenem o průměru 70 cm. Bobři si budují různé druhy obydlí. Zimu například tráví v sídelních norách.

Vrcholem jejich architektury jsou však až 2,5 metru vysoké stavby zvané hrady. Pro zaplavení jejich vchodů budují na vodních tocích hráze, k jejichž stavbě využívají právě pokácených stromů.

Svojí činností způsobují rozsáhlé škody na dřevinách, ucpávají vodní toky a ničí protipovodňové hráze.

Sklípákovití (Ctenizidae)

Tito pavouci nespřádají pavučiny, jak je pro pavouky typické. Místo toho si tvoří nory o průměru 5 cm a hloubce až 30 cm. Nory jsou postavené z materiálu, podobného korku.

Jejich zvláštností jsou jakési padací dveře, připevněné k noře na jedné straně pavoučím vláknem a  zvenčí jsou maskované vegetací a půdou.

Za nimi číhají tito noční pavouci na svoji kořist, kterou detekují díky vibracím, jež oběť způsobí při přiblížení se ke dvířkám.

Vosa versus pavouk

Sklípákovití jsou středně velcí, asi 2,5–4 cm, chlupatí pavouci většinou černé, hnědé či červenohnědě barvy. Mají zavalité tělo a silné krátké nohy. Umějí rychle běžet, jsou agresivní, ale jejich kousnutí není pro člověka život ohrožující.

Přirozeným nepřítelem těchto pavouků jsou vosy, jež se dokážou přes víko nory dostat a pavouka pobodat. Na jeho tělo pak vosa naklade vajíčko, z něhož se následně vylíhne larva, která pavouka sežere.

Mravenec lesní

Mravenci představují teplomilný blanokřídlý sociální druh hmyzu. Obývají většinou smrkové lesy, kde si z jehličí a větviček stavějí osamělé kupy s dominantní orientací k jihu kvůli akumulaci tepla.

Mraveniště bývají vysoká asi 50 cm, ale v místech, kde je nedostatek světla, mohou dosáhnout výšky až okolo 2 m. Mnohem rozsáhlejší je ovšem podzemní část mraveniště, která je dvakrát větší než část vystupující na povrch. Do ní se mravenci stahují v zimě, když spí.

Celková hmotnost všech mravenců na Zemi se téměř rovná hmotnosti všeho lidstva a polovině hmotnosti všeho ostatního hmyzu.
Celková hmotnost všech mravenců na Zemi se téměř rovná hmotnosti všeho lidstva a polovině hmotnosti všeho ostatního hmyzu.

Kolik královen žije v mraveništi?

Mravenci tvoří dva typy společenství. V tom prvním je jediná plodná samička, dožívající se až 20 let, která již nestrpí žádnou jinou královnu.

Mraveniště pak disponuje asi 500 000 dělnic, které zajišťují jeho každodenní chod včetně obstarávání potravy, péče o potomstvo a obrany. Když samička zemře, kolonie zpravidla vyhyne.

V případě druhého typu společenství žije v jednom mraveništi více královen a až přes milion dělnic, které o ně pečují. Tato společenství díky tomu mohou přežívat dlouhá desetiletí.

Plži lepivkovití

Název rodiny mořských plžů Xenophoridae pochází se starořečtiny a znamená „nesoucí cizince“. Jak rostou, cementují tato zvířata do svých ulit malé kameny, mušle, odumřelé korály a schránky jiných mořských živočichů.

V konečném důsledku tak jejich ulita vypadá jako neživá hromádka mušlí a kamínků. Hmotnost nalepených schránek často přesahuje váhu samotné ulity lepivky.

Proč kradou schránky jiných?

Existuje několik hypotéz, proč to dělají. Někteří odborníci se domnívají, že jde o formu maskování se před predátory, podle jiných jim větší povrch schránky usnadňuje pohyb po mořském dně.

Velmi pravděpodobnou se pak jeví teorie, že schránky jiných živočichů využívají lepivky k ochraně hlavy při krmení, a brání se tak útoku na jinak exponovanou část těla.

Navíc je lepení mrtvých lastur pro tohoto plže energeticky méně náročné než tvorba vlastní silné ulity.

Vodní architekt z rodu čtverzubcovitých

Již v 90. letech minulého století objevili vědci záhadný obrazec o průměru 2 m, pokrývající mořské dno poblíž japonského ostrova Amami-Oshima.

Jeho autorem nejsou mimozemšťané, ale druh čtverzubce, označovaný jako Torquigener, objevený později – až roku 2014. Samečci těchto ryb, velcí asi 13 cm, tvoří podvodní umělecká díla zdobená mušlemi, aby zvýšili své šance na spáření.

Bez přestávky na nich pracují 7–9 dní, jinak by je smyl vodní proud. Když se samičce výtvor líbí, naklade do jeho středu vajíčka.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Zradil prokletý diamant Habsburky?
O luxusní šperky z aukční síně Christie´s je jako každoročně obrovský zájem. Tentokrát však doslova enormní. V katalogu se totiž vyjímá skutečný skvost – pod položkou číslo 710 je v něm zapsán „bezejmenný žlutý diamant o váze 81,56 karátu, zasazený mezi 15 malými brilianty“. Jeho vyvolávací cena činí 350 000 švýcarských franků.   Původ tohoto slavného diamantu […]
Bylo povinností královského lékaře kárat vládce?
Muž v taláru pospíchá ulicemi města. Lidé, které potkává, jej uctivě zdraví. Jako by je ani nevnímal, má práce nad hlavu. Teď ho čeká medicínská přednáška na lékařské fakultě, pak bude studenty seznamovat s taji astronomie a u dvora má naplánovanou audienci…   Vystudovat medicínu nebylo již ve středověku jen tak. Zájemce musel nejprve strávit […]
Fred Astaire: U filmu mu dali nejdřív košem
Elegán s graciézními pohyby tančí ve světle reflektorů. Miláček národa stále hledá partnerku, která mu bude důstojným protějškem. A pak jednoho dne spatří tu pravou. Světový film v tu chvíli získá legendu – duo Ginger a Fred.   Přistěhovalec z Rakouska Fritz Austerlitz (1868–1923) pracuje v pivovaru v americké Nebrasce a se svým životem je docela spokojený. […]
Palác makedonských králů: Navrhl ho autor jednoho z divů světa?
Kráčí s hlavou hrdě vztyčenou. Konečně se dočkal. Po násilné smrti svého otce Filipa II. je Alexandr Makedonský prohlášen králem. Ke slavnostnímu okamžiku přitom dochází v honosném paláci v Aigai, tehdejší metropoli království.   Velkolepé sídlo nechal vystavět už Alexandrův otec Filip II. (asi 382–336 př. n. l.). K dílu snad přizval věhlasného architekta Pythea […]
Zajímavosti
Může nám půst prodloužit život?
Půst či hladovku lidé drží z různých důvodů. Někteří chtějí zhubnout, jiní proti něčemu protestují, případně jen dodržují kulturní či náboženské tradice. Co ale nejíst proto, abychom byli zdraví a žili déle? Funguje to, nebo je to nesmysl?   Myši v laboratoři italského profesora Valtera Longa (*1967) v Miláně se dožijí výrazně vyššího věku než […]
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
Fascinující amazonská džungle nemusí skrývat jen dosud neznámé rostliny a „běžná“ zvířata. Možná se v ní potlouká tvor, se kterým byste se rozhodně setkat nechtěli. Podle některých popisů připomíná Bigfoota a i když jde podle všeho o legendu, reálný předobraz toto monstrum zřejmě opravdu má!   Pohybuje se prý pomalu a nenápadně a většinou zůstává […]
Janet Parkerová: Poslední úder pravých neštovic
Je tomu 46 let, kdy v naprosté izolaci zemře poslední oběť pravých neštovic, britská fotografka Janet Parkerová (1938–1978). Stane se tak v době, kdy už mají být minulostí, protože svět po dlouhém boji oslavuje jejich oficiální vymýcení.   Je jí čtyřicet. S manželem Josephem mají dva psy a malý domek na předměstí Birminghamu. Pracuje jako […]
Kuna, kohout, jednorožec: Jak přišly státy ke svým symbolům?
Každá země má svoji vlajku, státní znak, hymnu… a většinou také symbolické zvíře! Jak ale vybrat to pravé?   Ocitli jste se na území dnešního Chorvatska v době středověku a musíte zaplatit daně? Peníze si nechte, platí se tu kunami – stačí je stáhnout z kůže! Kožešina z drobných šelem je natolik výhodným artiklem, že […]
Záhady a napětí
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
Slavný biblický příběh o zničení hříšných měst Sodoma a Gomora zná téměř každý. Až do současnosti si ale odborníci lámali hlavu nad tím, jestli si autor této části Bible událost vymyslel, nebo vycházel z něčeho, co se skutečně událo. Podle nejnovějších archeologických objevů se ale zdá, že se celá zkáza stala přesně tak, jak tvrdí Bible! […]
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?      Rozlehlými prostorami […]
Záhada hliněné destičky z Turecka: Jaký rituál ukrývá text psaný neznámým jazykem?
Archeologové během loňských vykopávek v Turecku objevili hliněnou tabulku popsanou dosud neznámým mrtvým jazykem používaným před více než 3000 lety. Z doprovodného textu v chetitštině vyplývá, že tabulka zachycuje nějaký starověký rituál. Podaří se vědcům jazyk rozluštit a dávný rituál přečíst?   „Byl objeven nový indoevropský jazyk.“ Těmito slovy představuje vedoucí archeologických vykopávek Prof. Dr. […]
Mystérium jménem egregory: Jde o naše strážné anděly?
V uplynulých desetiletích se zrodilo mnoho nových esoterických konceptů pracujících s existencí nehmotné energie nebo rovnou bytostí, které žijí mimo dosah našich obyčejných smyslů. Mezi tyto bytosti patří i tajemné egregory. Jde o andělské bytosti, které nad námi bdí, nebo jsou spíš negativní povahy?   Váš život prochází turbulentním obdobím. Právě jste změnili práci a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krize mezi Benešovou a Matonohou snad nekončí?
nasehvezdy.cz
Krize mezi Benešovou a Matonohou snad nekončí?
Už dlouho se povídá, že manželství herečky Lucie Benešové (49) a herce Tomáše Matonohy (53) balancuje na hraně rozchodu. Herečka si nedávno vyrazila na dovolenou do luxusních lázní, kdo si ale mysle
V Indii byly objeveny pozůstatky hada, který mohl být nejdelším na světě
21stoleti.cz
V Indii byly objeveny pozůstatky hada, který mohl být nejdelším na světě
Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13
Jak se žilo kdysi – Česká republika
nejsemsama.cz
Jak se žilo kdysi – Česká republika
Toužíte se projít po živém muzeu, kde na vás dýchne duch dávné doby? Vyrazte do skanzenu! V Čechách i na Moravě jich najdete několik a mnohé z nich jsou unikátní. Obvykle bývá v místě připraven doprovodný program, který dokreslí atmosféru místa a přinese vám neobyčejné zážitky. Muzeum lidových staveb Kouřim Stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech najdete v Kouřimi
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Křehký koláč s mřížkou
panidomu.cz
Křehký koláč s mřížkou
Tento koláč vypadá dokonale, ale i tak chutná. Do tvarohu můžete zamíchat dvě lžíce máku nebo do něj vmíchat ovoce. Zdobit můžete také čerstvým ovocem, třeba jahodami. Ingredience na 1 formu Na těsto 300 g hladké mouky 150 g másla 1 vejce 1 žloutek 1 lžička nastrouhané citronové kůry 100 g moučkového cukru 1 lžička prášku do pečiva
Zámek Bečov nad Teplou a Relikviář svatého Maura: Dlouhá cesta k původní kráse
epochanacestach.cz
Zámek Bečov nad Teplou a Relikviář svatého Maura: Dlouhá cesta k původní kráse
Hned po korunovačních klenotech je relikviář svatého Maura považován za nejcennější movitou památku v České republice. A to se přitom zdálo, že tenhle románský skvost už je pro další generace nenávratně ztracen. Všechno začalo na počátku 13. století ve Francii. Biskup Gérard de Rumigny, působící v severofrancouzském městě Cambrai, byl neúnavný v hledání svatých relikvií. Nashromáždil jich hned
Udělali Taxisové z císaře dlužníka?
historyplus.cz
Udělali Taxisové z císaře dlužníka?
Císař Matyáš je rudý zlostí. Bohatství státní kasy povážlivě klesá a jemu je jasné, kdo v tom má prsty. „Ti proklatí Taxisové,“ praští rukou do stolu. Právě oni se totiž starají o provoz poštovních linek, výdaje na jejich údržbu ale neplatí. Do kapsy jim plynou jen tučné zisky! Počátky výměny informací sahají hluboko do historie. Stálé
Kincugi: japonské umění slepovaných talířů v restauraci The Artisan
iluxus.cz
Kincugi: japonské umění slepovaných talířů v restauraci The Artisan
Moderní česká restaurace The Artisan spojuje gastronomický zážitek s uměleckým dotekem prostřednictvím japonské techniky Kincugi. Výborné pokrmy si teď hosté mohou vychutnat i přímo z originálních tal
Straka zlodějka mi přinesla vzácný náramek
skutecnepribehy.cz
Straka zlodějka mi přinesla vzácný náramek
Seděla jsem na terase a byla bezradná. V tom přiletěla až ke mně straka, která upustila svůj lup a zmizela… Nad mou hlavou proletěl velký pták, zakroužil nad terasou a pak přistál na stromě. Seděla jsem tam smutně a kouřila cigaretu za cigaretou. Přišla jsem o místo, byla už tři měsíce na podpoře a manžel byl v částečném
Jak zvládnout nepohodu při sedavém zaměstnání
epochaplus.cz
Jak zvládnout nepohodu při sedavém zaměstnání
Sedavé zaměstnání není rozhodně nic příjemného. Bez pořádné prevence se člověk začne dřív nebo později potýkat se zdravotními neduhy, typu křeče v nohou, bolesti zad a hlavy, bolesti ruky, pálení očí, problémy se zažíváním, nadváha a další. Mnohem lépe je naučit se těmto problémům předcházet, než je později řešit. Nejdůležitějším krokem v boji proti zdravotním problémům způsobeným
Mrtví s olověnou maskou: Co zabilo dva podivínské elektrikáře?
enigmaplus.cz
Mrtví s olověnou maskou: Co zabilo dva podivínské elektrikáře?
Na kopci Morro do Vintém v Brazílii byli nalezeni dva mrtví muži. Co je zabilo, nebylo jasné. Jejich obličeje byly zakryty olověnými maskami a u sebe měli jen papír popsaný čísly a lísteček s instrukc
Vášnivý drink
tisicereceptu.cz
Vášnivý drink
Vyjádřit lásku lze mnoha způsoby. A k těm nejstylovějším patří koktejl plný neodolatelné chuti. Připravte si drink Red Valentine s rumovou lahůdkou Diplomático a prožijte se svým milovaným protějškem