Únavu občas pocítí každý člověk. Aby ne, vždyť se jedná o naprosto přirozenou součást života, která nám říká, že se máme zastavit a odpočinout si. Někdy je ale únava tak velká, že lidem brání v normálním životě, a to už je problém.

I když vyčerpání prožívá každý jinak, všichni jistě pocit únavy znají. Často takové stavy přicházejí po fyzické zátěži, dlouhém večírku nebo náročné práci. Většinou ale stačí, aby si člověk udělal čas na relaxování, a pocity únavy zmizí.

Někdy ale ani odpočinek nepomůže a člověk se cítí stále nadměrně vyčerpaný. Tento stav se označuje jako chronický únavový syndrom (CFS). V současném světě zaměřeném na výkon a rychlé životní tempo, se problém nadměrného vyčerpání objevuje stále častěji.

Porucha už je zařazena mezi dlouhý výčet uznaných nemocí. Na rozdíl od jiných chorob ji ale halí velké množství otazníků. Není totiž jasné, ani co ji způsobuje, ani jak ji vyléčit.

Chronický únavový syndrom se projevuje u každého pacienta jinak. Nejčastěji ale jeho nástup lidé přirovnávají k lehké viróze – bolí je v krku, mají zvýšenou teplotu, pobolívá je hlava a jsou unavení.

V této fázi si vyčerpání nikdo nevšímá, jedná se totiž o častý jev provázející běžné nemoci. Po několika dnech ale příznaky odezní a zůstane jen nadměrná únava, která neodchází po týdnech ani měsících.

Jak se únavový syndrom projevuje?

Pokud člověk cítí nadměrnou únavu, u které nezná příčinu, měl by navštívit lékaře. Ten provede sérii testů na vyloučení nemocí, u nichž je vyčerpáním příznakem. Takto se projevuje například porucha funkce štítné žlázy nebo některá nádorová onemocnění.

Když lékař všechny ostatní možnosti vyloučí a nadměrná únava trvá déle, než šest měsíců, je u pacienta diagnostikován chronický únavový syndrom.

Mezi nejčastější projevy této relativně nové choroby patří kromě únavy také mdloby, závratě, ztráta radosti z oblíbených činností, úbytek váhy, bolest svalů, problémy se soustředěním a pamětí, deprese, poruchy spánku a mnoho dalších.

U každého pacienta je navíc průběh nemoci velice individuální.

V současné době není známa přesná příčina propuknutí CFS. Někteří vědci se domnívají, že je spouštěčem nemoci virová infekce. Podle jiných expertů je chronický únavový syndrom autoimunitním onemocněním. Většina lékařů se ale přiklání k psychické povaze problému.

Pomáhá psychoterapie

Vzhledem k tomu, že zatím není jasná příčina CFS, je jeho léčba velice obtížná. Často pomůže problém probrat s psychoterapeutem, který s pacientem zhodnotí styl života a navrhne jeho změnu.

Pomoct může například zpomalení životního tempa, přestat se snažit být nejlepší ze všech a pomůže i přestat se srovnávat s ostatními, zejména na sociálních sítích.

Pokud je chronický únavový syndrom už v pokročilé fázi, předepisují se antidepresiva, která člověku pomohou nabrat energii k řešení problému. Člověk s CFS totiž potřebuje sílu, aby se s nemocí popral, energie je ale právě to, co takovému pacientovi chybí.

Chronický únavový syndrom se dnes řadí k civilizačním nemocem. Choroba je zákeřná hlavně tím, že vyřadí člověka z běžného života. Pacient je často příliš unavený i na standardní úkony. Nemocní lidé nejprve vynechají sociální aktivity.

Později ale může trpět i jejich pracovní a partnerský život. Není výjimkou, že lidé s CFS předčasně odcházejí do invalidního důchodu, protože jednoduše nejsou schopni pracovat.