Americkým vědcům se podařilo dešifrovat genetický kód klíšťat. Jejich úspěch by mohl přispět k lepší prevenci i k nalezení účinnější léčby závažných chorob, jež tito parazitičtí krevsající členovci přenášejí. Nejčastěji se jedná o lymskou boreliózu a klíšťový zánět mozku.
Projekt sekvencování genomu nebezpečného parazita trval bezmála deset let. Z výsledné studie vyplývá, že se vědcům z Purdueovy univerzity v americkém státě Indiana podařilo identifikovat přes 24 000 genů.
Do mezinárodního výzkumu se zapojilo 93 vědců z celkem 46 institucí. Vedoucí týmu entomoložka Catherine Hillová poznamenala: „Když se nám podařilo rozluštit genetický kód, můžeme začít pracovat na strategiích, jak klíšťata eliminovat.
Snáze bychom také nyní měli pochopit, jak přenášejí nemoci a jak tomu zabránit.“
Odborníci se domnívají, že bude například možné začít vyvíjet nové chemické přípravky, které nás před těmito parazity ochrání lépe, než ty stávající.
Výzkum genomu také rozšířil poznání o biologii klíšťat. Vědci se zaměřili mj. na sliny obsahující látky, jež umožňují klíšťatům zůstat přisáté k hostitelskému organismu v řádu dnů i týdnů a čerpat z něj živiny potřebné pro vývoj vajíček.
Zatímco ve slinách moskytů se počet podobných látek pohybuje maximálně ve stovkách, u klíšťat jich výzkumníci zaznamenali tisíce. Zabraňují například okamžité zánětlivé reakci hostitele.
U nás se nejčastěji vyskytuje klíště obecné (Ixodes scapularis), které je ze všech členovců tím nejzdatnějším přenašečem nebezpečných patogenů. Svou oběť může infikovat například klíšťovou encefalitidou neboli klíšťovým zánětem mozku.
Ve spojitosti s touto nemocí zaznamenala Česká republika jedno smutné prvenství. V loňském roce bylo u nás hlášeno 351 případů onemocnění klíšťovým zánětem mozku, což je, přestože se jedná o mírný pokles, vůbec nejvíce v celé Evropské unii.
Daleko častěji dochází k nakažení lymskou boreliózou, kterou je u nás infikováno zhruba 5 až 10 % všech klíšťat. V předchozích letech bylo v ČR zaznamenáno kolem 4 000 pacientů s touto nemocí za rok.
